Kreml je znepokojen úvahami některých evropských zemí vyslat vojáky na Ukrajinu v roli mírových sil dohlížejících na ukončení ruské válečné agrese proti Ukrajině. Zároveň varoval, že rozmístění vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na Ukrajině by bylo pro Rusko nepřijatelné.
„Co nejpozorněji sledujeme všechny tyto zprávy a sledujeme všechna – někdy protichůdná – oficiální prohlášení Evropanů v tomto směru. Vzbuzuje to v nás znepokojení, protože jde o možné vyslání vojenských kontingentů zemí NATO na Ukrajinu,“ řekl podle agentury Interfax mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Mluvčí tak reagoval na zprávy, že britský premiér Keir Starmer hodlá příští týden navrhnout americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi rozmístit na Ukrajině mírové síly z evropských zemí o síle až 30 tisíc vojáků.
Z hlediska bezpečnosti Ruska má tento záměr „zcela jiný význam“, uvedl Peskov. Dodal, že rozmístění vojáků ze zemí NATO na Ukrajině je pro Rusko nepřijatelné.
Mohlo by vás zajímat
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v úterý v Rijádu po jednání s americkou delegací prohlásil, že vyslání aliančních sil na Ukrajinu, i kdyby to bylo pod jinými prapory, například členských států nebo EU, by Rusko pokládalo za „přímé ohrožení“.
Rusko během jednání se Spojenými státy v Rijádu požadovalo, aby NATO odvolalo svůj slib z roku 2008, že jednoho dne poskytne Ukrajině členství v alianci, a odmítlo myšlenku, že by členské síly NATO mohly být strážci míru na základě příští dohody o příměří na Ukrajině, napsala agentura Reuters.
Peskov: Jsme pro „mírové“ řešení
Kreml podle mluvčího souhlasí s novou administrativou USA, že by bylo lepší vyřešit konflikt na Ukrajině mírovými prostředky (tedy tak, aby se ruským obviněnm válečným zločincům agrese vyplatila) , ale konkrétních kroků v tomto směru je zatím málo. „Musíme být trpěliví,“ řekl Peskov podle agentury TASS.
Peskov podle Reuters potvrdil, že myšlenka nové výměny vězňů mezi Ruskem a USA je na pořadu dne poté, co se Moskva a Washington dohodly obnovit své vztahy na všech úrovních. Jednání v Rijádu podle mluvčího přispěly ke sblížení obou velmocí.
Přinejmenším deset Američanů zůstává v ruských věznicích, včetně dvou, které Washington pokládá za „neprávem zadržené“. Moskva před jednáním s Američany propustila na svobodu Kaloba Byerse, který byl zadržen na moskevském letišti za držení drog poté, co u něj celníci našli sladkosti s obsahem konopí. Ještě dříve vyměnila učitele Marka Fogela, odsouzeného k 14 letům za pašování drog kvůli malému množství marihuany, za Alexandra Vinnika, pokládaného za šéfa ve světě kybernetického zločinu, který byl v USA odsouzen za praní špinavých peněz.
Loni v létě se odehrála mnohem větší výměna vězňů, do které bylo kromě USA a Ruska zapojeno i Německo, Norsko, Slovinsko a Bělorusko. Na svobodu se tehdy dostal i zpravodaj listu The Wall Street Journal Evan Gershkovich, kterého ruské úřady uvěznily za špionáž. Reportér, jeho list i americká vláda toto ruské obvinění odmítli.
