Kompenzovat vysoké ceny energií zemědělcům a potravinářům. To navrhuje Potravinářská komora jako nástroj v boji proti enormnímu nárůstu cen potravin, se kterými se Česká republika v současnosti potýká. Podle komory to umožňuje Krizový rámec EU.
Kompenzace až 50 procent
Kompenzace by podle potravinářské komory mohly stabilizovat ceny vstupů v zemědělství i výrobě potravin. ,,Krizový rámec umožňuje kompenzace vysokých cen energií pro podniky, které prokážou, že si jim zvedly náklady oproti stejnému období loňského roku,“ říká prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Podle ní by kompenzace mohly být až do 30 procent nákladů a pro energeticky náročné obory, jako jsou například pekaři, až 50 procent. Stát by podle Večeřové měl podpořit potravinářství a zemědělství stejně jako podporuje například skláře nebo strojírenství.
Větší nezávislost na dovozu
Podle Večeřové by se v souvislosti se současnou situací způsobenou růstem cen mělo místo potravinové soběstačnosti více diskutovat o větší nezávislosti na dovozu. ,,Podíl domácích potravin by se měl pohybovat kolem 70 procent, to je naprosto optimální,“ řekla.
Jsou podle ní sektory, ve kterých nelze soběstačnosti dosáhnout, například ve výrobě vepřového masa. Úkolem ministerstva zemědělství je podpořit pomocí dotačních programů například pěstování ovoce a zeleniny, uvedla.
V klimatických cílech EU Večeřová spatřuje ohrožení ve tlaku na snížení živočišné výroby, což podle ní povede k nedostatku organických hnojiv. Upozornila i na tlak na využití alternativních potravin vyrobených například v laboratořích. To může směřovat k tomu, že potravinářství ovládnou nadnárodní firmy, protože menší podniky nebudou mít peníze na takový typ výroby peníze, řekla. Podporovat by se podle ní měly malé a střední firmy a živočišná výroba.
Green deal? Problém
Podle komory jsou některá témata Green Dealu nedořešená a chybí reálný plán, jak některé cíle plnit. Má se například snížit spotřeba pesticidů o polovinu.
Například Belgie má spotřebu pesticidů osm kilogramů na hektar, zatímco ČR 1,8 kilogramu. Pokud dojde ke snížení na polovinu, bude mít Belgie stále více než dvojnásobnou spotřebu než ČR, upozornila Večeřová.
Europoslankyně Veronika Vrecionová k tomu uvedla, že Evropa musí být schopná vyprodukovat co nejvíce potravin. „Minimálně v oblasti zemědělství se daří některé dílčí záležitosti posunovat, například legislativa v oblasti používání hnojiv a pesticidů se bude posunovat v čase,“ řekla. Nebude se podle ní také tolik tlačit na zvyšování ekologických cílů, podle Vrecionové se by se mohly odložit minimálně o rok.
Problematika umělých marží
Velkým problémem je také umělé zvyšování marží zemědělců, kteří
se schovávají za energetickou krizi či válku na Ukrajině. Účinným nástrojem proti těmto nekalým praktikám by mělo být co nejrychlejší přijetí Zákona o významné tržní síle.
,,Zákon o významné tržní síle je nejúčinnějším nástrojem proti nekalým praktikám na jakémkoli stupni potravinového řetězce. Měl být přijat už před rokem, ale kvůli obstrukcím ve Sněmovně je stále v prvním čtení“, vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
,,Jeho přijetí zásadním způsobem zprůhlední vztahy mezi dodavateli a odběrateli v potravinovém řetězci a zajistí ochranu slabších oproti silnějším dle jasných obratových kritérií.“, řekl Ekonomickému deníku ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Jana Bartošová s příspěním ČTK
