Australský těžařský startup European Metals Holdings přepočítal parametry plánovaného dolu na lithium a cín v Krušných horách. Už při poloviční ceně, než má lithium na trhu dnes, by čistý zisk z projektu dosáhl 1,94 miliardy dolarů (41,5 miliardy korun). Těžit zde má společný podnik Geomet, ve kterém mají Australané podíl 49 procent a ČEZ zbývajících 51 procent.
European Metals Holdings dnes zveřejnil nový propočet ekonomických a provozních parametrů dolu u Cínovce. Hlavním lákadlem je čistá současná hodnota projektu (Net Present Value – NPV), tedy budoucí zisky očištěné o vstupní investici a časovou hodnotu peněz (8 procent ročně). Starší propočet z roku 2019 uváděl NPV na úrovni 1,1 miliardy dolarů, nyní už je to 1,94 miliardy. Mezi hlavní příčiny patří rostoucí cena lithia, vyšší objem produkce a také prodloužení plánované těžby u Cínovce z 21 na 25 let.
Při dnešní ceně lithia jde o 122 miliard korun
Těžařské startupy z Austrálie či Kanady občas vymýšlejí úplné „pohádky pro investory“, aby prodaly další akcie, ale tento případ je jiný. Vedení European Metals je až překvapivě opatrné. V novém propočtu použilo cenu 17 tisíc dolarů za tunu hydroxidu lithného (lithium je v čisté podobě příliš reaktivní, proto se převáží v této podobě). Avšak cena na světovém trhu je dnes více než dvojnásobná.
European Metals Holdings v prezentaci opatrně zmiňuje, že při růstu ceny hydroxidu lithného na 22 tisíc dolarů za tunu vzroste NPV na 3,02 miliardy dolarů (64,5 miliardy korun). Podle orientačního propočtu Ekonomického deníku by při aktuální ceně 35 tisíc dolarů za tunu dosáhla čistá současná hodnota projektu 5,7 miliardy dolarů (v přepočtu 122 miliard korun). Text o příčinách růstu ceny lithia vydal Ekonomický deník před týdnem.
Návratnost a ziskovost projektu by se v takovém případě posouvá do říše snů. Už při konzervativním odhadu ceny na úrovni 17 tisíc dolarů za tunu vychází návratnost vložených peněz za 2,5 roku a vnitřní výnosové procento (IRR) na 36,3 procenta po zdanění. Pro srovnání: fotovoltaické elektrárny postavené v době solárního boomu v roce 2010 vykazují IRR okolo osmi procent.
Aktuální prezentace australské European Metals počítá, že z 25letého provozu dolu bude v oblasti Cínovce vyprodukováno 153 tisíc tun lithia, ale také 33 tisíc tun cínu a přes 12 tisíc tun wolframu. Obsah kovů v hornině je poměrně nízký, každým rokem tak bude zapotřebí vytěžit okolo 2,25 milionu tun materiálu k dalšímu zpracování.
Cínovec – český Klondike
V podzemí pod Krušnými horami se nacházejí stovky tisíc tun lithia. Na ně se od roku 2007 zaměřila česká firma Geomet, kterou o pět let později ovládl australský těžařský startup European Metals Holdings. Projekt málem ztroskotal na nesouhlasu politiků z levého a populistického křídla politické scény; z jejich pohledu bylo skandální, aby na těžbě „českého“ lithia zbohatl soukromý podnik ze zahraničí. Před sněmovními volbami v říjnu 2017 se z toho stala silně medializovaná kauza, která zahýbala s volebním výsledkem.
Nakonec se podařilo najít řešení, které uspokojilo všechny zúčastněné. Na základě dohody z listopadu 2019 získal většinový 51procentní podíl v Geometu ČEZ, a to prostřednictvím dceřiné firmy Severočeské doly. Stalo se tak formou navýšení kapitálu Geometu o 791 milionů korun. Vzhledem k tomu, že téměř 70 procent akcií v ČEZ vlastní stát, se projekt těžby na Cínovci dostal pod kontrolu státu.
Projekt je nyní ve fází posuzování dopadu na životní prostředí (EIA). Jak Ekonomický deník uvedl v květnu, studie EIA zmiňuje využití lokality bývalého uhelného dolu Kohinoor u Lomu na Mostecku, kde má vzniknout závod na zpracování vytěžené horniny. Nachází se však poměrně daleko – více než 20 kilometrů od cínoveckého areálu. Investor má proto ještě záložní plán, který počítá s využitím bývalé výsypky v Pozorce na jižním okraji města Dubí.
David Tramba
