Odchod od uhelné energetiky nebude v Česku tak rychlý, jak to vypadalo ještě před pár měsíci. Důvodem je růst cen elektřiny v posledních dvou týdnech, doprovázený mírným poklesem cen emisních povolenek. Provozování uhelných elektráren tak najednou v letošním i příštím roce vychází jako ziskový byznys.
Podle dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku z prostředí české energetiky vydrží déle v provozu třeba uhelné elektrárny Chvaletice, Počerady a Kladno. Skupina Sev.en Česká energie miliardáře Pavla Tykače je podle oznámení z loňského listopadu měla odstavit už počátkem příštího roku. Nyní to vypadá, že zůstanou v provozu nejméně o rok déle.
Odchod od uhlí platí, možná bude pomalejší
Sev.en Česká energie na dotaz Ekonomického deníku uvedla, že takové rozhodnutí zatím nepadlo. „Vývoj na trhu s elektřinou sledujeme a analyzujeme. Zatím nelze jednoznačně vyhodnotit dopad současné situace na další provoz našich zdrojů,“ reagovala mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková. Ani Energetický regulační úřad zatím nemá informaci o tom, že by Sev.en takové rozhodnutí učinil.
Sdílnější jsou další velcí provozovatelé uhelných elektráren v České republice. Například ČEZ ve čtvrtek při prezentaci finančních výsledků uvedl, že letos počítá v reakci na příznivé tržní podmínky s mírně vyšší výrobou elektřiny z uhlí. Tyto příznivé tržní podmínky vydrží podle ředitele obchodu a strategie ČEZ Pavla Cyraniho do příštího roku. Od roku 2028 už ČEZ počítá s provozováním uhelných bloků jen v chladnější polovině roku.
Další osud uhelných elektráren Skupiny ČEZ lze jen odhadovat z dílčích informací. V poslední prezentaci pro investory ČEZ uvedl, že počítá s poklesem podílu uhelných elektráren na výrobě elektřiny ze současných zhruba 27 procent na méně než 10 procent v roce 2030. K odstavení posledních uhelných bloků a konci těžby uhlí v Severočeských dolech tedy dojde někdy mezi lety 2030 a 2032.
Uhlí teď vychází dobře, plyn ne
Jak vidí situaci třetí největší vlastník uhelných elektráren v Česku, tedy Sokolovská uhelná? „Současný vývoj na trhu s elektřinou skutečně může krátkodobě zlepšit ekonomiku uhelných zdrojů, ale z dlouhodobého pohledu zůstává trend postupného útlumu uhlí. Reakce tržních cen elektřiny při stagnaci cen emisních povolenek na stávající geopolitickou situaci je patrná, a to ve vztahu k určitým obdobím aktuálního roku a z části pro rok následující,“ řekl Ekonomickému deníku předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek.
Cenový rozdíl mezi elektřinou a povolenkou je dostatečný na to, aby provoz uhelných bloků byl ziskový. „Naopak daná situace má negativní vliv na paroplynovou elektrárnu, kdy markantní nárůst ceny zemního plynu nedává prostor pro prodej elektřiny ze zemního plynu,“ doplnil Pavel Tomek. Také v případě Sokolovské uhelné to vypadá na odstavení uhelných elektráren z provozu v době okolo roku 2030.
Pohled na energetickou burzu
Elektřina pro český trh s dodáním v příštím roce se koncem minulého týdne na pražské burze PXE obchodovala za zhruba 97 eur za megawatthodinu. Pro výrobce elektřiny z uhlí je lukrativní hlavně první kvartál, v jehož případě cena dosahuje 120 eur/MWh. Nákup emisních povolenek jim z tržeb za elektřinu vezme 55 až 65 eur/MWh. I po odečtení této „zelené daně“ jim zůstane v příštím roce dost peněz na pokrytí všech nákladů a tvorbu zisku.
Nejistý je výhled do dalších let. Například elektřina v základním pásmu na celý rok 2028 se na burze PXE obchoduje za cenu okolo 80 eur/MWh. Tady už by výroba elektřiny z uhlí ekonomicky nevycházela. Analytik a investor Michal Šnobr však upozorňuje, že vypovídací hodnota této hodnoty je omezená s ohledem na nízký objem obchodů na vzdálenější období.
