Kyjevská noc se otřásla v základech pod vlnou ruských střel a dronů, které poškodily obytnou výškovou budovu v srdci metropole. Zatímco ukrajinská města Poltava či Mykolajiv čelila kombinovaným úderům na energetiku a civilní cíle, z ruského území přicházejí zprávy o masivním protiútoku. Kolik dronů skutečně proniklo ruskou obranou a co se v noci odehrálo u strategické základny Engels, kde kotví ruské bombardéry?
Noční úder na ukrajinskou metropoli i regiony
Ukrajinské hlavní město v noci opakovaně zažilo sérii explozí. Agentura AFP a server RBK-Ukrajina informují o kombinovaném ruském útoku, při kterém agresor použil drony i střely. Úřady v Kyjevě potvrdily, že úder přímo poškodil obytnou výškovou budovu. Výbuchy se ozývaly také v městech Kropyvnyckyj, Mykolajiv a Poltava.
Ukrajinské letectvo na platformě Telegram varovalo před hrozbou z nebe po celou noc. Rozsah škod se stále upřesňuje, nicméně je jasné, že Rusko nadále cílí na civilní objekty a energetický sektor v době, kdy teploty klesají hluboko pod nulu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X navíc uvedl, že ruská armáda v sobotu zaútočila na podnik americké potravinářské firmy Mondeléz v Trosťanci a zasáhla výrobní budovu. Tento útok se naštěstí obešel bez obětí.
Odveta u strategické základny Engels
Také na ruské straně hranic noc neproběhla v klidu. Stanice BBC upozornila na exploze v městech Saratov a Engels. Právě v Engelsu se nachází ruská základna strategických bombardérů a ropný sklad, na které Ukrajina cílila již v minulosti. Ruské ministerstvo obrany ráno na Telegramu oznámilo, že protivzdušná obrana v noci sestřelila 86 ukrajinských dronů nad osmi regiony a anektovaným Krymem.
Ruský resort obrany tradičně informuje pouze o zlikvidovaných hrozbách, nikoliv o skutečných zásazích nebo škodách na infrastruktuře. Ukrajina v poslední době záměrně zaměřuje své údery na ruská energetická a průmyslová zařízení jako odpověď na systematické ničení ukrajinské sítě, které nechává miliony lidí bez tepla a elektřiny.
Čtyři roky agrese a stovky tisíc mrtvých
Tento masivní střet přichází v době, kdy se blíží čtvrté výročí války, kterou Vladimír Putin rozpoutal 24. února 2022. Za téměř čtyři roky rozsáhlé ruské vojenské agrese zemřely zřejmě stovky tisíc lidí. Miliony uprchlíků opustily své domovy a nespočet ukrajinských měst leží v ruinách. Konflikt nyní v mrazivých týdnech opět graduje vzájemnými vzdušnými údery, které vyčerpávají obě strany.
Zde jsou důležitá čísla:
Mohlo by vás zajímat
20 procent ukrajinského území okupují ruské síly.
70 procent ukrajinských kapacit pro výrobu energie bylo zničeno ruskými útoky.
175 miliard dolarů pomoci poskytly Spojené státy Ukrajině podle amerického institutu Council of Foreign Relations (Rada pro zahraniční vztahy).
197 miliard dolarů pomoci poskytla Ukrajině EVropská unie (EU) podle amerického institutu Council of Foreign Relations (Rada pro zahraniční vztahy). Z jednotlivých zemí poskytlo nejvíce Německo (22,8 miliardy eur), Dánsko (11,3 miliardy eur) a Nizozemsko (9,8 miliardy eur).
810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany vyslalo Rusko proti Ukrajině loni 7. září, což byl největší ruský dronový útok od začátku ruské invaze 24. února 2022.
1461 dní bude trvat (čtyři roky) válka na Ukrajině k 24. únoru.
14 999 civilistů zahynulo prokazatelně podle údajů Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU); podle analytiků je však číslo mnohem vyšší.
40 601 civilních osob včetně nezletilých utrpělo zranění podle údajů Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU).
55 000 ukrajinských vojáků padlo podle nedávného prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve válce; odhady západních odborníků o ukrajinských ztrátách jsou o poznání vyšší a pohybují kolem 500 000 až 600 000 vojáků, včetně 100 000 až 140 000 mrtvých; ukrajinská databáze https://ualosses.org obsahuje přes 182 000 jmen.
173 477 ruských vojáků padlo na Ukrajině podle společného výzkumu britské stanice BBC a ruského nezávislého serveru Mediazona; skutečné počty mrtvých BBC odhaduje mezi 267 000 a 385 500.
4 400 000 kusů velkorážní munice pro Ukrajinu zajistila podle prezidenta Petra Pavla česká muniční iniciativa.
5 349 060 ukrajinských uprchlíků žije v Evropě podle posledních údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR); celkem uteklo před válkou 5,9 milionů lidí; nejvíce ukrajinských uprchlíků žije v Německu (1,3 milionu) a v Polsku (980 000); v ČR má dočasnou ochranu asi 390 000 Ukrajinců; ČR přijala nejvíce uprchlíků na hlavu (podle údajů Eurostatu 36 na 1000 obyvatel).
