Rusko se velmi pravděpodobně chystá odpojit od světového internetu. Podle ruského vládního dokumentu, který zveřejnil na svém twitterovém účtu nezávislý běloruský zpravodajský server Nexta, mají poskytovatelé internetového připojení v Rusku do 11. března přesunout veškerý obsah do zóny domény .ru a zrušit také veškerý zahraniční hosting webových stránek.
Nezávislý běloruský zpravodajský server Nexta tvrdí, že dokumenty získal z ruského ministerstva pro digitalizaci a média, které takový krok nařizují.
Rusko se od zahájení války proti Ukrajině potýká s útoky řady hackerů z celého světa.
Vlastníci telekomunikačních služeb mají povinnost do 11. března mimo jiné přejít na DNS servery nacházející se na území Ruské federace. Dále musí ze všech stránek odstranit javascriptové kódy stažené ze zahraničí, například bannery či počitadla.
Rusko se podle dřívějších informací snaží vytvořit si vlastní, státem kontrolovaný, internet. Známo je i jeho jméno: Runet.
Když Rusko před lety zkoušelo tamní internetový provoz bez konektivity do zahraničí, tehdejší premiér Dmitrij Medveděv k tomu řekl, že technologicky i legislativně je spuštění Runetu přichystáno.
„Technologicky je pro to vše připraveno. Legislativně byla také všechna potřebná rozhodnutí přijata. Ale ještě jednou zdůrazňuji: není to jednoduché a velice bychom si to nepřáli udělat,“ prohlásil Medvěděv.
V Rusku byl v roce 2020 přijat zákon „o svrchovaném Runetu“, který nařizuje operátorům zřizovat v sítích technické prostředky umožňující čelit hrozbám, filtrovat přísun informací a omezovat přístup k zakázaným internetovým stránkám. V případě ohrožení stability a fungování ruské části internetu přejde řízení sítě na cenzurní úřad Roskomnadzor.
Medvěděv v rozhovoru pro list Kommersant naznačil, že by ruský internet mohl kopírovat případ Číny, která globální sociální sítě nahradila svými sítěmi.
Také proto může být dokument o vypnutí Ruska od světového internetu, který zveřejnil server Nexta, validní. A to přes to, že Rusko používá při agresi na Ukrajině řadu dezinformačních nástrojů.
Rusko v posledních dnech blokuje zahraniční informační zdroje. V zemi nefunguje Facebook ani Twitter, stejně tak ruské mutace zahraničních zpravodajských serverů.
V neděli byla v Rusku dokonce pozastavena oblíbená sociální síť TikTok, jak informovala agentura Unian.
„TikTok je platformou pro kreativitu a zábavu, která může přinášet úlevu a lidský kontakt v době války, kdy lidé čelí obrovské tragédii a izolaci. Naší nejvyšší prioritou však zůstává bezpečnost našich zaměstnanců a uživatelů. Ve světle nového ruského zákona o ‚fake news‘ jsme neměli jinou možnost, než pozastavit živé streamování a nový obsah u své videoslužby, zatímco budeme posuzovat bezpečnostní důsledky tohoto zákona,” uvedla aplikace na svém účtu na Twitteru.
Vysílá se válka
Hackerská skupina Anonymous se například v neděli nabourala do ruských streamovacích služeb Wink a Ivi – obdobách Netflixu – a živých televizních kanálů, a to konkrétně Ruska 24, Channel One, Moskva 24.
Odvysílány byly válečné záběry z válkou zmítané Ukrajiny, která už přes týden čelí ofenzivě ruské armády, která střílí i do civilistů, kteří se snaží z místa bojů uprchnout.
Ruské kanály nebyly terčem hackerů poprvé. Více než před týdnem už se hackeři ze skupiny Anonymous nabourali do ruské státní televize a také odvysílali zdrcující záběry z války.
Hackeři na ruská zpravodajská média útočí proto, že neinformují o ruské válce na Ukrajině pravdivě a šíří jen ruskou vládní propagandu a občané Ruské federace jsou obklopeni jen dezinformacemi. Řada Rusů se pod tlakem tamních médií stále domnívá, že ruská vojska jsou na Ukrajině jen kvůli speciání mírové operaci.
Za pravdu až 15 let
Ruští poslanci v pátek jednomyslně schválili zavedení trestní odpovědnosti v podobě až 15 let vězení za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Příslušnou novelu přijala Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, hned ve druhém a třetím čtení, oznámila ruská média. Pro hlasovalo 401 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti ani se nezdržel.
„Znamená to, že již zítra (v sobotu – pozn. red.) tato právní norma donutí potrestat – a to velmi tvrdě – ty, kdo lhali a činili prohlášení diskreditující naše ozbrojené síly. Chtěli bychom, aby všichni pochopili, že to děláme proto, abychom ochránili naše vojáky a důstojníky,“ prohlásil předseda dumy Vjačeslav Volodin.
Dodal, že nebýt „zvláštní vojenské operace“, kterou nařídil prezident Putin proti Ukrajině, „vypukla by válka“.
Nová právní úprava de facto to znamená, že média mohou zveřejnit pouze oficiální informace úřadů. Ve světle současné invaze na Ukrajinu tak mohou informovat pouze o tom, jak konflikt prezentuje Moskva – tedy jako „speciální vojenskou operaci”, která má osvobodit Ukrajince.
V sobotu se kvůli novému zákonu rozhodly zastavit vysílání z Ruska německé stanice ARD a ZDF. Svou činnost v Rusku přeruší i španělská tisková agentura EFE, francouzský rozhlas Radio France to zvažuje.
Stažení svých zpravodajů z Ruska už dříve ohlásily například stanice CNN, BBC, CBC nebo agentura Bloomberg.
„Rusko zahájilo aktivní přípravy na odpojení od globálního internetu Nejpozději 11. března musí být všechny servery a domény převedeny do ruské zóny. Kromě toho se shromažďují podrobné údaje o síťové infrastruktuře stránek,“ objevilo se na Twitteru televize Nexta.
Nexta je mediální projekt v běloruštině a ruštině sídlící ve Varšavě v Polsku a zabývající se politickou situací v Bělorusku. Pracuje zejména na platformách YouTube a Telegram a představuje významnou mediální opozici vůči režimu běloruského prezidenta Aljaksandra Lukašenka.
Projekt založil v říjnu 2015 běloruský novinář a disident Stěpan Putilo a jeho šéfredaktorem byl od února 2020 do září 2020 aktivista a novinář Raman Pratasevič, jehož později běloruský režim unesl.
Odběr Nexty výrazně stoupl v období kolem prezidentských voleb v roce 2020, kdy vzrostl počet odběratelů ze zhruba 427 tisíc (9. srpna) na zhruba 2,1 miliónu (16. srpna) a jednalo se o nejdůležitější médium tehdejší série protestů. Později s poklesem protestů a rostoucí státní represí počet odběratelů zase výrazně klesl.
Sledovanost pak znovu výrazně stoupla po útoku Ruska na Ukrajinu.
(nik)
