Rusové dostali první červenou kartu za zjevný pokus ukořistit další část Ukrajiny. Překvapivě ze strany německé vlády, která dosud byla k režimu Vladimira Putina poměrně vstřícná. Německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že schvalování nového baltského plynovodu Nord Stream 2 je pozastaveno.
Jak uvedl web stanice Deutsche Welle, podle Scholze nemůže projekt plynovodu za těchto okolností pokračovat. „Zní to jako technická věc, ale je to nezbytný administrativní krok, takže nemůže dojít k certifikaci plynovodu a bez této certifikace nemůže Nord Stream 2 začít fungovat,“ řekl Scholz.
Deník Spiegel upozornil na informaci, že spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) v dopise instruoval Spolkovou síťovou agenturu (Bundesnetzagentur), která mu je podřízena, aby stáhla původně kladný certifikát. Ten má pro výsledek povolovacího řízení rozhodující význam.
Scholze dnes za jeho postup pochválil i český premiér Petr Fiala (ODS). „Když jsem mluvil o změně přístupu Západu k ruské agresi a razantnějšímu postupu než v minulosti, myslel jsem podobné kroky jako je tento. Případný nesouhlas s provozem plynovodu Nord Stream 2 by byl pro Rusko velkou ztrátou. Je dobře, že o tom Německo otevřeně mluví,“ uvedl Fiala na svém twitterovém účtu.
Samotný plynovod Nord Stream 2 byl po stavební stránce dokončen již loni v říjnu, avšak není jej možné provozovat. Podmínky jeho provozu musí nejprve posoudit německý síťový regulátor a také Evropská komise. Podle původních odhadů měl povolovací proces trvat šest až osm měsíců.
Nord Stream 2 má přepravní kapacitu 55 miliard metrů krychlových plynu ročně, tedy stejnou jako starší baltský plynovod Nord Stream zprovozněný v letech 2011 a 2012. Fakticky by tak umožnil zdvojnásobení exportu ruského plynu do Německa a také by ruskému Gazpromu umožnil zcela se obejít bez starších plynovodů vedoucích přes území Běloruska a Ukrajiny.
Kontroverzní projekt Nord Stream 2 má celou řadu kritiků, i když z různých důvodů. Spojené státy americké mají obavy z rostoucí závislosti zemí Evropské unie na ruském plynu. Polsko a Ukrajina projekt kritizují kvůli tomu, že přijdou o příjem z poplatků za tranzit plynu. Ekologičtí aktivisté volají po omezování, nikoli navyšování závislosti na tomto fosilním palivu.
Pokud nebude plynovod spuštěn do provozu, prodělá na tom nejen Gazprom a Putinův režim. Výstavba plynovodu Nord Stream 2 vyšla na zhruba 11 miliard dolarů. Jediný akcionářem společnosti Nord Stream 2 AG se sídlem ve Švýcarsku je Gazprom, na financování jeho stavby se však podílely také energetické koncerny Engie, OMV, Shell, Uniper a Wintershall Dea. Je pravděpodobné, že budou vymáhat finanční kompenzaci.
(dtr)
