Pracovníci dceřiné společnosti Rosatomu Ural Atomenergoremont (UralAER) dokončili generální opravu hlavních komponent na třetím bloku Bělojarské jaderné elektrárny ve Sverdlovské oblasti Ruska. Rychlý reaktor BN-600 byl uveden do provozu v roce 1981. Oznámila to uvedla dceřiná společnost Rosatomu, provozovatele elektrárny, Rosenergoatom.
V Bělojarské elektrárně probíhá od roku 2009 na bloku rozsáhlý modernizační program, který se týká všech oblastí bezpečnosti, uvedla dceřiná společnost Rosatomu, provozovatele elektrárny, Rosenergoatom.
Jeho součástí byla instalace druhého systému havarijní ochrany reaktoru, systému havarijního tlumení pomocí vzduchového výměníku tepla a záložního řídicího panelu reaktoru. Kromě toho bylo provedeno velké množství prací na kontrole a výměně zařízení, včetně výměny parogenerátorů bloku.
Blok má tři parogenerátory, z nichž každý se skládá z osmi sekcí. Každá sekce zahrnuje tři moduly: odpařovač, hlavní parní ohřívač a meziproduktový parní ohřívač. Modularita konstrukce umožňuje rychlou výměnu prvků, a to bez zastavení reaktoru.
Nedávno byly dokončeny opravy, včetně prací v rámci programu modernizace a prodloužení životnosti bloku. Během 75 dnů pracovníci modernizovali parogenerátor PG-5 výměnou osmi modulů výparníku a jednoho modulu přehříváku.
Dále byla provedena generální oprava turbíny a generátoru č. 6, technická prohlídka teplosměnného zařízení vysokotlakého ohřívače 5PVD-5.7 a nízkotlakého ohřívače 4.5PND-2.
„Oprava třetího bloku byla dokončena a s ní i dlouhá opravárenská kampaň, která na blocích Bělojarské jaderné elektrárny trvala téměř čtyři měsíce,“ uvedl hlavní inženýr UralAER Alexej Solovjov.
„Zaměstnanci se se svým úkolem vypořádali perfektně, což opět potvrdilo vysokou úroveň kvalifikace, pracovní schopnosti a soudržnosti týmu. Na opravu bloku č. 3 bylo vysláno dalších 170 lidí z jiných poboček společnosti JSC Atomenergoremont, kteří plnili zadané úkoly,“ doplnil Solovjov.
A dodal: „V příštích dvou letech budeme muset na bloku č. 3 provést podobný objem prací na výměně modulů parogenerátorů 4. a 6. smyčky. Zkušenosti získané při minulé opravě jistě využijeme při dalším plánování těchto prací, abychom dosáhli cílových ukazatelů za dobu trvání opravy.“
Plány na rychlý reaktor chlazený sodíkem řady BN jsou součástí projektu Rosatomu Proryv neboli „Průlom“, jehož cílem je vývoj rychlých reaktorů s uzavřeným palivovým cyklem, jejichž palivo ze směsných oxidů (MOX) se bude přepracovávat a recyklovat.
Kromě reaktoru BN-600 byl v říjnu 2016 uveden do komerčního provozu rychlý neutronový reaktor BN-800 o výkonu 789 MWe – postavený jako čtvrtý blok v Bělojarsku. Jedná se v podstatě o demonstrační blok pro palivo a konstrukční prvky většího reaktoru BN-1200, který vyvíjí společnost OKBM Afrikantov.
Čtvrtý blok Běljarské jaderné elektrárny s rychlým reaktorem BN-800 byl připojen k síti v srpnu a obnovil provoz poté, co byl plně zavážen palivem ze směsného oxidu uranu a plutonia (MOX).
Plutonium pro něj bylo vyrobeno z uranu během provozu jiných jaderných elektráren a získáno z použitých palivových souborů přepracováním. Palivo MOX se vyrábí z plutonia získaného z použitého paliva z reaktorů, smíchaného s ochuzeným uranem, který je vedlejším produktem obohacování uranu.
„Úplná konverze reaktoru BN-800 na palivo MOX je dlouho očekávaným milníkem pro jaderný průmysl. Poprvé v historii ruské jaderné energetiky přistupujeme k provozu reaktoru na rychlých neutronech s plnou náplní uran-plutoniového paliva a uzavřeným jaderným palivovým cyklem,“ uvedl Alexander Ugrjumov, senior viceprezident pro výzkum a vývoj společnosti TVEL JSC.
„To je původní důvod a cíl, proč byl vyvinut BN-800 a proč Rosatom vybudoval unikátní automatizované zařízení na výrobu paliva v Hornicko-chemickém kombinátu. Pokročilé technologie recyklace štěpných materiálů a opětovné výroby jaderného paliva umožní rozšířit zdrojové zásoby jaderné energetiky, přepracovat ozářené palivo namísto jeho skladování a snížit objemy odpadu,“ dodal Ugrjumov.
Blok je rychlý reaktor chlazený sodíkem, který produkuje přibližně 820 MWe. Provoz byl zahájen v roce 2016 a v roce 2020 dosáhl výkonového faktoru 82 procent, přestože má experimentální úlohu při ověřování reaktorových technologií a paliv.
(hrb)
