Rusnok: Po ukončení intervencí může koruna klesat, viz zlotý a forint

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok, zdroj: cnb.cz

Česká národní banka zřejmě letos přestane oslabovat národní měnu. Guvernér Jiří Rusnok však zopakoval, že pokles může pokračovat i potom. Jako příklady uvedl polský zlotý a maďarský forint, které devalvují “přirozeně”.

Česká národní banka (ČNB) snižuje kurz národní měny čtvrtým rokem, údajně aby udržela cenovou stabilitu a podpořila hospodářský růst. Svoje pravomoci mezitím využil prezident republiky Miloš Zeman, odpůrce intervencí. V 7členné bankovní radě obměnil 5 lidí, aby podle hlavy státu “napravili onen nesprávný krok, který vlastně znehodnotil naše úspory”.

Stejně dlouhou dobu, jaká obvykle trvá mezi početím a narozením člověka, je novým guvernérem ČNB prezidentův přítel Jiří Rusnok. Naznačuje, že intervence skončí zřejmě v průběhu letošního roku, ale zároveň připouští jakýkoli další scénář. Nejdříve pro Českou televizi, potom pro společnost Seznam uvedl, že koruna může nadále samovolně oslabovat.

Jako první důvod eventuálního dalšího poklesu vidí pochopitelnou ziskuchtivost investorů, kteří nakoupili velké množství zlevněné české měny. Po konci intervencí budou chtít svůj vklad využít a koruny naopak prodat, což teoreticky způsobí převis nabídky nad poptávkou, a další zlevňování našeho oběživa. Rusnok však zároveň upozorňuje na dlouhodobý kurzovní vývoj ve střední Evropě.

Oproti euru oslabuje taky polská a maďarská měna

Němci, Rakušané a Slováci přijali euro, které jsme před začátkem intervencí (7. listopadem 2013) koupili zhruba za 26 Kč, zatímco dneska musíme za jednotku hlavní evropské měny vynaložit 27 Kč. Vlastní národní platidlo nadále zachovává Polsko a taky Maďarsko. “Polský zlotý a maďarský forint běžně oslabují přirozeným způsobem,” upozorňuje Rusnok.

Srovnejme vývoj podle statistik Evropské centrální banky (ECB):

  • 6. listopadu 2013 šlo koupit jedno euro za 25,78 Kč, nebo za 296,72 maďarských forintů, anebo za 4,17 polských zlotých.
  • 22. března 2017 šlo koupit jedno euro za 27,02 Kč, nebo za 309,16 maďarských forintů, anebo za 4,28 polských zlotých.

Jednotka hlavní evropské měny tedy během českých centrálních intervencí zdražila o 4,8 % pro našince, o 4,2 % pro Maďary a o 2,6 % pro Poláky. Rusnok považuje za logické, že zlotý a forint devalvují “přirozeným způsobem” – jednak aby zvyšovaly konkurenceschopnost domovských ekonomik, ale také možná kvůli svojí relativní zranitelnosti.

O dalším vývoji české koruny na volnějším trhu nechce spekulovat. “Jsou důvody, aby kurz mírně posílil. Jsou taky důvody, aby mohl teoreticky nebo prakticky oslabit,” připouští budoucí nejistotu guvernér České národní banky.

Kurzový vývoj české koruny vzhledem k euru podle ECB.
Kurzový vývoj maďarského forintu vzhledem k euru podle ECB.
Kurzový vývoj polského zlotého vzhledem k euru podle ECB.

Petr Woff

Téma sledujeme dlouhodobě a podrobně:

Sázky na konec intervencí rostou stejně jako “překoupenost” koruny