Další úspěch si může připsat ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Na jednání ekonomických ministrů zemí EU se podařilo odhlasovat postupný konec dovozu ruského plynu. Zahálet však Vlček nechce ani po přesunu do lavic sněmovní opozice. Hovoří se o něm jako o novém šéfovi poslaneckého výboru pro regionální rozvoj a veřejnou správu.
Co se mu naopak nepodařilo dotáhnout, je schvalování nové státní energetické koncepce. „Dokument máme zpracovaný. Jednáme o něm aktuálně i s odborníky v energetice. Takže ještě děláme kroky, aby návrh na vládu šel, anebo aby byl připraven pro další projednávání,“ řekl první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Rada ministrů EU s odpovědností za oblast energetiky v pondělí odhlasovala konec odběru ruského plynu. Máte z toho jako jeden z účastníků dobrý pocit?
Je důležité, že se to dotáhlo do této fáze. Česká republika byla jednou ze zemí, které od začátku říkaly, že bychom měli mít harmonogram, jak od ruského plynu postupně odcházet. My jsme do toho investovali v posledních letech hodně peněz. A podařilo se nám přesměrovat toky jak u plynu, tak u ropy. Dnes jsme v situaci, že skoro všechny státy, tedy kromě Maďarska a částečně Slovenska, s ukončením dodávek z Ruska souhlasí. Za mě osobně je to důležitý krok. Rusům tím může vyschnout jeden z výrazných zdrojů financování války proti Ukrajině.
Dlouhodobé smlouvy na dodávky zemního plynu z Ruska budou platit až do konce roku 2027. Některé země tak budou Rusům financovat válku další dva roky…
Já osobně bych preferoval dobu kratší, než jaká je navržena. Ale chápu to jako výsledek nějakého kompromisu, na který potom kývly i státy, pro které by kratší doba představovala problém. Příkladem může být třeba Francie nebo Španělsko, které na základě dlouhodobých smluv odebírají zkapalněný plyn z Ruska. Důležitá je i pojistka, aby se dříve uzavřené dlouhodobé smlouvy neprodlužovaly.
Jaký důvod má podle vás odmítavý postoj Slovenska a Maďarska? O co jim jde? Je to dáno toxickými vazbami tamních vlád na Rusko? Nebo je to nátlak s cílem vyjednat peníze či ústupky v jiné oblasti?
Jak vidíme, na Slovensku i v Maďarsku politický vliv Ruska je. Stačí připomenout cesty Viktora Orbána a Roberta Fica do Moskvy. Odpor k ukončení ruského plynu ze strany Maďarska je zdůvodňován pomocí matematiky a fyziky. Vidíme, že to technicky možné je, takže spíš v tom hledejme primárně politickou motivaci.
Co by se dělo, kdyby v blízké době skončila válka mezi Ruskem a Ukrajinou? Třeba si představme, že prezident Donald Trump obě strany konfliktu donutí k podpisu mírové dohody. Co by to znamenalo? Bylo by rozumné hned obnovit dodávky ropy, plynu či jaderného paliva z Ruska?
Jestli tady někdo proti Evropě vede válku, a to po několik let, tak i kdyby válka zítra skončila, tak neočekávám, že by došlo k narovnání vztahů ze dne na den. Pak se bavíme i o takových věcech, jako jsou válečné reparace a náhrada dalších škod. To, že Rusko zabíjí malé děti a civilisty na Ukrajině, nebude jen tak zapomenuto ve prospěch levnějšího ruského plynu. Samotné narovnávání vztahů nebude snadné. Rozhodně to nebude tak, že válka skončí a vše bude zalité sluncem.
Na pondělním jednání klubu jaderných zemí jste řešili otázku snižování závislosti na ruském jaderném palivu. Je šance s tím nějak pohnout za situace, kdy Rusko kontroluje 40 procent světového trhu obohacování uranu?
Pokud se Evropa chce od ruských paliv kompletně odstřihnout, tak to souvisí i s jaderným palivem či ruským obohaceným uranem. V současných technických možnostech Evropy jej zatím není možné nahradit. To ruské obohacené palivo se k různým dodavatelům nějakou cestou dostává. Pokud Evropa hovoří o jaderné renesanci, tak by sama měla řešit obohacování uranu a palivo pro evropské jaderné elektrárny.
A je vůbec šance, že takový návrh projde přes zuřivý odpor Rakouska a jiných protijaderných zemí?
Je jasné, že to nebude jednoduché. Ale pokud cílem Evropy je snížit energetickou závislost na vnějším světě – Evropa dováží energetické zdroje za 450 miliard eur ročně – tak musíme najít i v těchto věcech shodu. Je jasné, že zde bude potřeba dopracovat některé záruky pro státy, které dnes nejsou příznivci jaderné energetiky. Už teď vidíme, že se jejich pohled na jadernou energetiku mění – i s ohledem válku rozpoutanou Ruskem a závislost na vnějších zdrojích fosilních paliv.
Seznam úkolů: splněn
Jak hodnotíte jeden rok, který jste odpracoval na ministerstvu průmyslu a obchodu? Není škoda, že jste neměl více času?
Já jsem do toho s vidinou jednoho roku šel. Hodnotím to pozitivně. Když se podívám na seznam úkolů, který jsem si dal před rokem, tak mám víceméně splněno. A jsem rád, že to vidí pan prezident, ale také odborná veřejnost. Rád bych pokračoval dál, ale lidi rozhodli ve svobodných volbách. Buďme za to rádi, že svobodné volby máme, a proto budu rád pracovat i z konstruktivní opozice. Věřím, že na tématech, jako jsou jaderná energetika, proexportní politika, ale také umělá inteligence nebo posilování práv spotřebitele, najdeme shodu i s budoucí vládní koalicí.
S opozicí jste evidentně uměl jednat. Vaše návrhy zákonů procházely sněmovnou s podporou napříč politickým spektrem…
Protože jsme si hodně dali záležet právě na komunikaci. Snažili jsme se naše návrhy vysvětlit nejen v rámci vládní koalice, ale i v jednáních s opozicí. Mít nadhled, být velkorysý, komunikovat s opozicí, to je návod na úspěch, aby návrhy hladce prošly.
Co byste vyzdvihl jako největší úspěchy vašeho ročního ministrování?
Když vezmu věci, které pro mě mají největší hodnotu i z pohledu mého domovského regionu, tak je to hlavně výstavba nových bloků Dukovany. Smlouva je podepsaná, je zapojen český průmysl a schválen Akční plán pro Dukovany. Také pokračují stavební práce na dopravních stavbách v regionu. Podařilo se nám poslat Evropské komisi návrh na notifikování veřejné podpory. Projekt se zkrátka rozeběhl.
A kromě nových Dukovan?
Je to posilování našich proexportních aktivit, podnikatelské mise nebo třeba i rozhýbání tematiky umělé inteligence. Také jsme do Česka přivedli velké investice. Příkladem může být investice do výroby elektromobilů Toyota v Kolíně. Na tom jsem pracoval opravdu úplně od začátku. Setkání s manažery Toyoty a první jednání o tomto záměru byla jedna z mých úplně prvních schůzek, když jsem vstoupil do pozice ministra.
Je naopak něco, co se vám nepovedlo? Nebo je vám líto, že se nějakou věc nepodařilo dotáhnout do konce?
Zákon o digitální ekonomice. Je škoda, že jsme ho nestihli. To je jeden ze zákonů, který je zapotřebí přijmout i s ohledem na nekalé praktiky čínských platforem, jako je třeba Temu. To beru jako věc, kterou bychom v nové sněmovně měli otevřít.
Litujete toho, že jste víc nerozmlouval ministru financí Stanjurovi jeho návrh individuálních kontrol ziskovosti solárních elektráren. Ten zákon vyvolal velké znepokojení mezi domácími i zahraničními investory a ohrozil pozici Česka jako bezpečné země pro investování…
Chápu, že to vzniklo v nějakém kontextu sestavování státního rozpočtu. Argumenty ministerstva financí z určitého pohledu dávaly smysl. Mě samotného štve, jak vysoké jsou platby za solární elektrárny z let 2009 a 2010. Svým způsobem to smysl dávalo, ale na druhou stranu to vyvolalo hodně zlé krve. Nakonec ta věc ve finále ani prosazena nebyla. Do budoucna z toho pro mě plyne ponaučení, že dříve, než budu s něčím souhlasit, tak budu chtít záruky, že ta věc nevyvolá tolik odporu a vynaložená energie nepřijde vniveč. Ale i to jsou politické zkušenosti.
Práce z opozičních lavic
Máte ambice zůstat v celostátní politice? A na co se zaměříte?
To každopádně, jsem zvolený poslancem. Primárně stojím o to být členem hospodářského výboru a výboru pro regionální rozvoj a veřejnou správu. Takže určitě do toho hovořit chci, chci být konstruktivním poslancem. Mám i svůj plán, čemu se ve sněmovně dále věnovat. Hodně to bude navazovat na moje ministerské aktivity i na to, čemu jsem se předtím věnoval jako poslanec. Tedy oblasti bydlení, stavebnictví, energetiky nebo třeba modernizace státní správy.
Představme si, že volby za čtyři roky dopadnou ve prospěch tradičních středopravicových stran. Chtěl byste se znovu vrátit na pozici ministra průmyslu?
To je dneska hrozně předběžná otázka, nedokážu na ni odpovědět. Poslední rok byl pro mě a hlavně pro moji rodinu opravdu hodně náročný. V současné době je pro mě prioritou věnovat víc času rodině a dětem.
