Hybridní tlak Ruska na evropské země je pouze jinou formou války na Ukrajině. Evropa ale stále není na plnohodnotný konflikt připravena, varoval v rozhovoru pro EU Perspectives ukrajinský podnikatel a odborník na bezpečnostní otázky Fedir Serdiuk.
„Na Ukrajině vede Rusko intenzivní, technologicky vyspělou konvenční válku, při které využívá všechny prvky moderního boje. V Evropské unii používá zastrašovací strategie a zároveň provádí kybernetické útoky, sabotáže, subverzní činnosti a dezinformační kampaně. Plnohodnotná válka Ruska na Ukrajině se vyznačuje použitím celého spektra konvenčních zbraní. Od ručních zbraní po mezikontinentální balistické rakety,“ prohlásil Fedir Serdiuk v rozhovoru pro EU Perspectives.
Serdiuk založil na Ukrajině společnost MOWA Defense. Zaměstnává ukrajinské vojenské veterány s praktickými zkušenostmi se zaváděním nejmodernějších technologií v oblasti bezpečnosti se zaměřením na použití dronů. Podílí se tím i na obraně proti ruské agresi.
Evropa není připravena na konvenční boj
I když válka na Ukrajině skončí, Evropa potřebuje dostatečné obranné kapacity, aby se mohla případnému ruskému útoku bránit, tvrdí. K tomu by měla využít zkušenosti Ukrajinců z přímých bojů s ruskou armádou.
„Stejně důležitá je rychlá reakce na ruské zastrašovací akce. Ruské úřady rozumí pouze síle,“ zdůraznil. Evropě nestačí jen zbrojení, musí mít funkční jednotný koncept obrany.
Chybí výcvik vojáků
„Soudržná obranná strategie se pro celou Unii začíná teprve formovat. Z mého pohledu není primárním problémem výrobní kapacita nebo financování, ale rychlost adaptace doktríny a rozsáhlý výcvik sil. Válčení se změnilo. EU musí – společně s regulačním rámcem – připravit ozbrojené síly, které dokáží rychle reagovat a manévrovat,“ vysvětlil ukrajinský bezpečnostní expert.
Členské země evropského bloku nyní jednají o finanční podpoře Ukrajiny, aby se i nadále dokázala bránit ruské přesile. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová naléhá na jednotlivé národní vlády, aby do prosince uzavřely dohodu o dvouletém finančním balíčku ve výši 135,7 miliardy eur (3,3 bilionu korun) na podporu Ukrajiny.
Mohlo by vás zajímat
V letech 2026 až 2027 bude země potřebovat 83,4 miliardy eur na financování ukrajinské armády a 52,3 miliardy eur na stabilizaci ekonomiky a řešení rozpočtového deficitu.
Válka na Ukrajině rychle neskončí
Odhad, který vychází z údajů Mezinárodního měnového fondu a od Ukrajiny, předpokládá, že by válka mohla trvat až do konce roku 2026. „Evropa si nemůže dovolit paralýzu, ať už kvůli váhání, nebo kvůli hledání dokonalých či jednoduchých řešení, která neexistují,“ uvedla von der Leyenová.
Navrhla tři možnosti financování. V případě dobrovolných příspěvků členských zemí by pomoc byla ve formě nevratné půjčky. Mohlo by se jednat o 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Druhou možností je společný dluh zemí Unie, kdy by členské státy musely za půjčku společně ručit.
Třetí možností je vyplacení půjčky, kterou by kryla zmrazená aktiva Ruska. S tím ale dosud nesouhlasila Belgie, která trvá na sdílení právních a finančních rizik mezi všemi státy. V zemi sídlí finanční instituce Euroclear, kde je uložena většina aktiv ruské centrální banky ve výši 140 miliard eur (3,4 bilionu korun).
