„Uskupení strategických raketových sil v rámci strategických jaderných sil Ruské federace zaručuje plnění úkolů jaderného odstrašení,“ prohlásil velitel ruských raketových vojsk strategického určení Sergej Karakajev v rozhovoru pro noviny Krasnaja zvezda. Rusko podle něj má blízko k vytvoření ještě účinnější rakety než Orešnik, která byla nedávno použita na Ukrajině.
Sergej Karakajev zdůraznil, že zařízení amerického systému protiraketové obrany v Rumunsku a Polsku nejsou schopna ruským hypersonickým raketám schopna odolat. Generál vzápětí dodal, že Ruská federace je blízko vytvoření raket neméně účinných než Orešnik.
Generál Karakajev uvedl, že odpaly těchto raket na maximální vzdálenost jsou již plánovány v rámci státních zkoušek pokročilých raketových systémů.
„V současném Rusku byly takové starty na maximální vzdálenost provedeny, aby se posoudilo, zda jejich vlastnosti odpovídají stanoveným požadavkům. Provádějí se ve vodách Tichého oceánu,“ uvedl Karakajev.
Mohlo by vás zajímat
Vyjádřil přitom přesvědčení, že na planetě už není místo, „kam by naše rakety nedosáhly“.
Sergej Karakajev rovněž informoval o vývoji nových typů bojových jednotek pro mezikontinentální balistické rakety (ICBM), včetně hypersonické jednotky pro komplex Avangard a hypersonického vybavení pro komplex Orešnik. Velitel strategických raketových vojsk upozornil na skutečnost, že se jedná pouze o část vývoje, o kterém dosud nebylo informováno.
Není to tak dlouho, co ruský prezident Vladimir Putin na rozšířeném zasedání rady ministerstva obrany před informoval, že v blízké budoucnosti by měla být zahájena sériová výroba raketového systému Orešnik.
Velkou balistickou střelu Orešnik (Líska – pozn. red.) Rusko nasadilo v listopadu proti Ukrajině. Jde o mohutnou balistickou střelu, která může útočit na tisícikilometrové vzdálenosti. Podobný typ zbraně ve válce zatím nikdy předtím použit nebyl.
Orešnik je strategickou balistickou střelou středního doletu, zbraň schopná zasáhnout cíle ve vzdálenosti až 5 000 kilometrů. Podle slov ruského prezidenta Vladimira Putina se jedná o nový typ střely s mimořádnými schopnostmi. Mezi tyto schopnosti má patřit rychlost dosahující Mach 10, což odpovídá desetinásobku rychlosti zvuku, a údajná nezachytitelnost protiraketovými systémy.
Systém Orešnik zahrnuje mezikontinentální balistické rakety středního dosahu schopné nést jaderné hlavice.
Rusko raketu Orešnik poprvé použilo v boji letos 21. listopadu k útoku na vojensko-průmyslový komplex Južmaž ve městě Dnipro. Raketa ale podle dostupných zdrojů nesla pouze makety bojových hlavic a způsobila tedy omezené škody.
Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o nasazení Orešniku jako odvetu za rozhodnutí Spojených států a Velké Británie povolit Ukrajincům útoky pokročilými raketami ATACMS a Storm Shadow na vojenská zařízení hluboko na území Ruska.
Podle ukrajinského letectva byla raketa odpálena z více než 1 000 kilometrů vzdálené ruské Astrachaně u Kaspického moře, z odpalovacího zařízení na nákladním voze na kosmodromu Kapustin Jar, kde se za studené války testovaly sovětské balistické střely nebo strategické bombardéry.
Raketa Orešnik podle Kyjeva dosáhla rychlosti přes 13 tisíc kilometrů za hodinu, tedy Mach 11, a svůj cíl zasáhla za 15 minut. Ukrajina nemá žádné radary, které by byly schopné detekovat střely pohybující se v horních vrstvách atmosféry.
„Naši západní partneři mohli toto odpálení vidět ještě před námi,“ řekl The New York Times expert ukrajinského Defense Express Ivan Kyryčevskyj.
„Co se týče vysoce přesných systémů, za poslední dva roky nebo více jsme výrobu tohoto typu zbraní několikanásobně navýšili. Pokud jde o Orešnik, máme všechny potřebné schopnosti, abychom ministerstvu obrany poskytli požadované množství,“ řekl podle ruské státní tiskové agentury TASS šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov.
Oproti tvrzení šéfa Roskosmosu západní experti předpokládali, že Rusko má Orešniků pouze velmi omezené množství.
První ostrý bojový test Orešniku se podle Putina osvědčil a krátce poté rozhodl o zahájení sériové výroby. Varování Západu použitím nové ruské hypersonické střely Orešnik označil ruský prezident za „jasné a srozumitelné“.
Vojenští analytici ale Putinovo nadšení krotí. Nové je podle nich patrně jen samotné jméno Orešnik, znamenající v ruštině líska, jinak se podle nich zbraň příliš neliší od již známých verzí ruských balistických střel střední doletu.
„Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dochází možnosti, co dělat, kromě toho, že se vytahuje a dělá mnoho povyku“, řekl portálu Axios expert na jaderné zbraně Stephen Schwartz.
„Udělal a řekl spoustu věcí, ale stále se mu nedaří zastavit kroky, které dělají Spojené státy, NATO a Ukrajina,“ podotkl Schwartz s tím, že jde jen o chrastění zbraněmi a že skutečná hrozba či obavy pro zbytek světa aktuálně na místě nejsou.
„Rusko na papíře změnilo svou politiku ohledně podmínek, za kterých by použilo jaderné zbraně, ale nemyslím si, že tyto změny představují přerušení kontinuity od minulé ruské politiky jaderných zbraní. Stejné víno, nová láhev,“ ozval se na síti X bezpečnostní poradce ministerstva zahraničí USA Jeffrey Lewis.
Podle amerického Institutu pro studium války se Vladimir Putin glorifikací balistické střely pokusil uměle nafouknout ruské schopnosti. Jeho tvrzení, že Orešnik je moderní zbraní, nevycházející ze svých předchůdců, je podle institutu mylná informace.
„Americké a ukrajinské zprávy o úderu balistickou raketou z 21. listopadu zdůraznily, že střela Orešnik není ze své podstaty novou ruskou schopností,“ zaznělo z Institutu pro studium války.
Institut doplnil, že podle Pentagonu založila Moskva vývoj Orešniku na více než deset let staré sérii mezikontinentálních balistických střel RS-26 Rubež.
„Úder ruskou balistickou raketou z 21. listopadu nepředstavuje zásadně nové možnosti ruské armády. Rusko těží z rétorických fanfár kolem úderu z Dnipra a pravděpodobně doufá, že obavy ohledně vypuštění rakety Orešnik přimějí Západ, aby zastavil svou podporu Ukrajině,“ dá se dočíst v analýze Institutu pro studium války.
