Plány na výstavbu nového plynovodu mezi Maďarskem a Srbskem vyvolávají obavy, že se Rusko snaží narušit jednotu Evropské unie v otázce energetiky. Projekt by výrazně posílil závislost obou zemí na ruském plynu a šel by proti plánu EU zbavit se ruských dodávek do roku 2028.
Zprávu server Portfolio.hu o plánovaném plynovodu mezi Maďarskem a Srbskem zveřejnil 13. srpna, tedy ve stejný den, kdy se evropští lídři soustředili na virtuální summit před setkáním USA a Ruska.
Rusko nikdy nespí
I když se pozornost EU upínala jiným směrem, ukazuje to, že Rusko nikdy nespí, pokud jde o prosazování jeho zájmů. V případě realizace projektu by to dále zvýšilo napětí mezi Bruselem a Budapeští. Většina zemí EU považuje Maďarsko Viktora Orbána za nespolehlivého člena evropského bloku.
Srbsko jako tradiční ruský spojenec v Evropě zatím „klopýtá na cestě“ k přijetí do Unie. Bělehradu by každopádně v očích Bruselu nepomohlo, pokud zvýší už tak vysokou závislost na ruských energiích.
Silná závislost na ruském plynu
Podle maďarského online deníku se o plánech na výstavbu plynovodu (nebo modernizaci stávající infrastruktury) jedná mezi srbskou společností Srbijagas a ruským Gazpromem. Srbsko je už nyní silně závislé na dovozu plynu z Ruska. V roce 2024 to bylo až 93 procent spotřebovaného plynu.
Nyní se zdá, že chce země posílit svou roli tranzitní země pro ruský plyn do Evropy. Evropská unie se přitom zavázala, že se do roku 2028 úplně zbaví své závislosti na ruské komoditě.
Mohlo by vás zajímat
Stejně tak i Maďarsko je silně závislé na ruském plynu. Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó v dubnu prohlásil, že bude nutné rozšířit kapacitu na ukrajinsko-maďarské hranici a postavit nový 190kilometrový úsek plynovodu. Náklady se odhadují na 130 miliard forintů (8 miliard korun).
Co chce Rusko?
Role Gazpromu po boku Srbijagas signalizuje touhu Ruska udržet si vliv na evropskou energetiku navzdory sankcím a izolaci. Existuje ale reálné riziko, že by se plynovod nemohl naplno využívat právě kvůli protiruským sankcím.
Původním zdrojem zprávy o chystaném plynovodu je ale ruský deník Izvestija, který má historické vazby na samotný Gazprom. Deník není považován za nezávislý, proto může jít o testování reakce evropských zemí na potenciální obnovení ruských dodávek energetických komodit do Unie.
Žádný návrat do minulosti
Budoucnost ruského plynu v Evropě bude záviset na širším geopolitickém vývoji, včetně případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Prozatím se zdá pravděpodobnější, že dveře ruskému plynu do evropské sedmadvacítky zůstanou zavřené.
A to navzdory skutečnosti, že v červnu rakouská náměstkyně ministra pro energetiku Elisabeth Zehetnerová nadhodila myšlenku, že by se Rusko mohlo vrátit do evropského energetického mixu. Její úřad později toto prohlášení odvolal a zopakoval svou podporu zákazu ruského plynu.
