Protiruské sankce postihují hlavně evropské země a Rusko je v pohodě. Pokud někde uslyšíte tuto větu, jak jí nevěřte – a jejímu šiřiteli také ne. Opak je totiž pravdou. Rusko se propadá do stále hlubší krize. Důkazem může být propad příjmů ruského státního rozpočtu o čtvrtinu oproti minulému roku, o kterém informoval ekonomický web rbc.ru.
Jak zmíněný web uvádí, v červenci propadly příjmy rozpočtu s výjimkou výnosů z ropy a plynu o 29 procent na 990 miliard rublů (16,2 miliardy eur). Příjmy za ropu a plyn se propadly také – meziročně o 22 procent na 771 miliard rublů. Celkové snížení rozpočtových příjmů tak dosáhlo 26 procent. Stalo se tak navzdory 15procentní inflaci, která by hypoteticky měla rozpočtové příjmy navyšovat.
Tím špatné zprávy pro totalitní režim Vladimira Putina nekončí. Federální rozpočet skončil v červenci v deficitu 892 miliard rublů. To je historicky nejvyšší hodnota, nepočítáme-li tradičně vysoké prosincové deficity (utrácení na poslední chvíli, známé i v Česku). Saldo rozpočtu za prvních sedm měsíců je stále ještě kladné, rozpočtový přebytek dosahuje výše 482 miliard rublů. Ale zřejmě již v srpnu se státní pokladna dostane do deficitu.
Jasným důkazem o hroutící se ruské ekonomice může být snížení příjmů z daně z přidané hodnoty mimo ropný a plynový sektor o 41 procent. Výběr dovozních cel klesl o 59 procent, příjmy ze spotřebních daní o 26 procent. V červenci došlo také k poklesu výnosu daně z příjmů právnických osob, konkrétně o 32 procent. Rostl naopak výběr daně z příjmu fyzických osob.
Web rbc.ru cituje vyjádření profesora ekonomické univerzity HSE Mstislava Afanasjeva, podle kterého se prohlubují problémy se ziskovostí podnikání v Rusku. Řada podniku utlumila svou činnost, v rozvratu je také logistika. Nejvíc je zasažena oblast hutnictví a metalurgie, kterou silně postihly sankce ze strany evropských zemí a Spojených států amerických, ale také propad výroby osobních aut v Rusku na hodnoty blízké nule.
O tom, že v hutnictví jsou problémy, svědčí i červencové statistiky ruské centrální banky. Banka zaznamenala pokles příjmů v sektoru o 21,4 procenta oproti průměrné úrovni druhého čtvrtletí. Příjmy z exportu (a týká se to také ropy a zemního plynu) navíc snižuje rostoucí kurz rublu k dolaru a euru. Zatímco v červenci 2021 byl průměrný směnný kurz 73,9 rublů za dolar, dnes je to 60,7 rublů za dolar.
Výše uvedená statistika ruského ministerstva financí je zajímavá i tím, že byla vůbec zveřejněna. Jak připomíná web rbc.ru, tak Federální daňová služba od dubna nezveřejňuje výběr daní za hlavní typy hospodářské činnosti a Federální celní služba nezveřejňuje informace o exportu. Jak Ekonomický deník informoval na konci června, tak po červnovém propadu už nejsou veřejné ani statistiky o těžbě a vývozu zemního plynu.
dtr
