Navzdory snaze Kremlu budovat obraz odolné velmoci, vysoké úrokové sazby a vyčerpané finanční rezervy signalizují postupnou erozi systému. Připomíná to rozpad Sovětského svazu (SSSR), uvedli experti na Rusko. Na druhou stranu autoritářský režim si může dovolit vést dále nákladnou válku na Ukrajině. Část evropských poslanců nicméně požaduje zpřísnění protiruských sankcí a větší politickou vůli podporovat Kyjev.
Na společném zasedání Výboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu (SEDE) s parlamentními delegacemi pro vztahy EU-Rusko a EU-Ukrajina experti a zákonodárci vykreslili obraz ruské ekonomiky a společnosti. Válečná mašinerie je sice pod tlakem, ale stále daleko od zhroucení.
Ruské není tak odolné, jak se zdá
Ruský opoziční politik žijící v exilu Vladimir Milov částečně zpochybnil tvrzení Moskvy o jeho ekonomické síle. „Jsme v pátém roce totální ruské invaze na Ukrajinu. Vidíme, že země vyčerpává své zdroje,“ řekl viceprezident americké Nadace Svobodné Rusko, která podporuje rozvoj demokracie a lidská práva v největší zemi světa.
Poukázal na rostoucí schodky ruského rozpočtu, základní úrokovou míru přesahující 15 procent a vysokou míru inflace. Ta podle oficiálních údajů v únoru činila 5,9 procenta. „Tento zázrak odolnosti je zjevně z velké části u konce,“ doufá Milov.
Rusko podle něj už vyčerpalo většinu svých finančních rezerv, které nashromáždilo před útokem na Ukrajinu v únoru 2022. Další slabinou pro ruskou ekonomiku je zastavení čínských investic v zemi. „Rusko není v pozici, aby mohlo vést válku donekonečna. Ekonomický tlak funguje, je ale potřeba jej zvýšit,“ řekl Milov před evropskými zákonodárci.
Putin se protestů nemusí bát
Ruská politoložka Jekatěrina Schulmannová, která působí v berlínském think-tanku Carnegie Russia Eurasia Center, varovala, že Rusko má stále dostatek zdrojů, aby mohlo pokračovat ve válce. Autoritářské režimy, jako je Putinovo Rusko, mohou prodlužovat nákladné vojenské konflikty, protože se nemusí obávat svobodných voleb a růstu nespokojenosti ve společnosti.
Nicméně i ruská společnost od roku 2025 zažívá náklady války na vlastní kůži. Rostou daně, zvyšují se úrokové sazby na úvěry a hypotéky, roste tlak na malé firmy. „Systém se začal požírat sám navzájem. Vidíme známky toho, že ruský veřejný systém přestává fungovat,“ prohlásila. Mohl by se postupně rozpadat jako Sovětský svaz v 80. letech minulého století.
Potřeba politické vůle, ne peněz
Předseda Delegace v parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina v Evropském parlamentu Pekka Toveri (EPP/Finsko) připomenul, že to „co se děje Ukrajině“, se děje také celé Evropě. „Nejde o peníze, to si můžeme dovolit. Jde o politickou vůli,“ řekl bývalý armádní generál a vyzval k větší podpoře napadené zemi.
Kreml i nadále usiluje o ovládnutí celé Ukrajiny a jeho strategické cíle se nezměnily, uvedl bývalý šéf zpravodajské divize finského velení obrany. Varoval, že se výdaje Evropy na podporu Ukrajiny snižují. Unie by měla přistoupit k přísnějším sankcím vůči Rusku, aby nemohlo obcházet obchodní embargo. Zásadní je, aby Evropa vydržela v podpoře Kyjevu.
Mohlo by vás zajímat
Kolik lidí lze naverbovat
Spolupracovník bruselského Královského institutu pro mezinárodní vztahy Egmont Joris van Bladel popsal situaci na bojišti jako klasickou opotřebovávací válku. „Jde o to, kolik lidí je zabito, a kolik lidí lze naverbovat,“ řekl. Odhadl, že už bylo zabito přes 300 tisíc ruských vojáků. „Rusko bojuje v této válce s obrovskou armádou. Zároveň s lidmi, kteří nejsou plně vycvičeni pro moderní válku,“ uvedl.
Pro ruskou armádu jsou zvláště citelné vysoké ztráty nižších důstojníků, kteří jsou nezbytní pro vedení mužstva na bojišti. Obrovské ztráty ruské armády ale nijak neovlivňují rozhodování o pokračování války v Kremlu.
Nakupování ropy podpoří diktátora
Česká politická scéna je v názoru na podporu Ukrajiny a na pokračování protiruských sankcí rozdělena. Česká ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že česká vláda sankce podporuje.
Ostře se vůči Putinovu Rusku vymezují opoziční politici. Šéf ODS Martin Kupka varoval, že omezení sankcí na ruskou ropu by pouze podpořilo Putina v zabíjení na Ukrajině. Předseda STAN Vít Rakušan prohlásil, že nákupy ruské ropy pouze povedou k podpoře ruského diktátora.
Naopak předseda SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura ocenil krok Bílého domu, který kvůli vysokým cenám ropy na světových trzích v důsledku války s Íránem krátkodobě zrušil americké sankce na prodej ruské ropy, která je naložena na tankerech. Diverzifikace zdrojů podle Okamury povede k tomu, že budou mít čeští občané levnější energie.
