Místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová vyzvala k silné podpoře Ukrajiny a varovala, že ani rok 2026 nepřinese lepší bezpečnostní zprávy. Evropa stále čelí „plnohodnotné válce“, tvrdí bývalá estonská premiérka a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci. Zdůraznila, že Rusko nesmí vyhrát.
Kaja Kallasová před členy výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci (AFET) obhajovala podporu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské agresi. Naléhala na to, aby Unie neustupovala Rusku. Evropa stále čelí „plnohodnotné válce na našem kontinentu,“ prohlásila před zákonodárci.
Předseda AFET David McAllister (EPP/Německo) zahájil slyšení konstatováním, že Unie musí v době rostoucí nestability ukázat jednotu a schopnost jednat.
Hlavně jde o Rusko
Kallasová varovala před aktéry, kteří nerespektují řád založený na pravidlech. Výslovně několikrát zmínila Putinovo Rusko. „Zajistili jsme rekordní finanční prostředky na podporu obrany Ukrajiny a také pět sankčních balíčků proti Rusku,“ shrnula končící rok šéfka evropské diplomacie.
Posilování evropské bezpečnosti podle ní dlouhodobě posílí stabilitu celého regionu a zvýší vliv Unie. „Rusko v minulém století napadlo 19 zemí a žádná z těchto zemí nikdy nenapadla Rusko,“ varovala Kallasová.
Bývalá estonská premiérka řekla, že Evropa musí nadále vojensky i finančně podporovat Ukrajinu, i když se válka protahuje. Podle ní Putin předstírá, že je Unie překážkou míru ve východní Evropě. Obhajovala také poskytnutí vysoké půjčky Kyjevu, aby se mohl nadále bránit. Mezinárodní měnový fond odhadl, že země bude potřebovat v letech 2026 až 2027 finanční pomoc ve výši 135 miliard eur (3,3 bilionu korun).
Mohlo by vás zajímat
Korupci prošetříme
Evropa by měla podle místopředsedkyně Komise ukázat také ekonomickou sílu, například vůči Číně. Poslance vyzvala, aby v dlouhodobém unijním rozpočtu podpořili vyšší výdaje na 145 úřadů Evropské komise po celém světě. Slíbila i transparentní prošetření korupce ve svém úřadě, kdy byla obviněna i bývalá šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.
Evropského poslance Michaela Gahlera (EPP/Německo) zajímal postoj evropské diplomacie k mírovému plánu Spojených států pro ukončení války na Ukrajině: „Jaká je naše pozice a jaké jsou naše červené linie?“ Kallasová odpověděla, že nadcházející summit EU, kde se sejdou lídři všech unijních zemí, musí Rusku vyslat signál, že válku nemůže na Ukrajině vyhrát. Evropská podpora napadené zemi se nemění.
Co s ruskými aktivy?
Gahlera zajímaly také výdaje na evropskou obranu v případě, že administrativa Donalda Trumpa přestane garantovat evropskou kolektivní bezpečnost. Estonská politička zdůraznila, že je nezbytné, aby evropské státy koordinovaly nákupy zbraní. Zvýší to efektivitu obranných výdajů a posílí obranyschopnost celého kontinentu.
Europoslanec Arkadiusz Mularczyk (ECR/Polsko) pokáral Francii a Belgii za to, že brání použití zmrazených ruských aktiv na krytí půjčky Ukrajině. Pokud se evropští lídři 18. prosince nedohodnou na využití zmrazených ruských aktiv, co se stane pak? Zajímalo zas europoslankyni Sandru Kalnieteovou (EPP/Litva).
Šéfka evropské diplomacie doufá, že k dohodě nakonec dojde. Slíbila také, že Brusel zvýší úsilí, aby donutil Putina zodpovídat se za válečné zločiny u Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC), který už v roce 2023 vydal zatykač na ruského vůdce.
