Podíl Ruska na dodávkách paliv do zemí Evropské unie se v posledních třech letech výrazně snížil. Platí to hlavně v případě ropy, kde už Rusko vypadlo ze skupiny sedmi hlavních dodavatelů na evropské trhy. Pomaleji to jde v případě zemního plynu, tady Rusové i loni udrželi zhruba 17procentní podíl na celkových dodávkách do zemí EU. Vyplývá to z oznámení Eurostatu.
Co se týká dodávek zemního plynu potrubní cestou, tady loni dominovalo Norsko s téměř 46procentním podílem. Druhé je Alžírsko s 19 procenty (a silným meziročním růstem o 2,8 procentního bodu), Rusko drží třetí místo s podílem 16,6 procenta. Na dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) mají 45procentní podíl Spojené státy americké, Rusko je druhé s podílem 17,5 procenta. Okolo 10 procent LNG pocházelo z Alžírska a také z Kataru.
Eurostat v této souvislosti upozornil, že dovoz LNG z Ruska loni výrazně vzrostl. Pro srovnání: V roce 2023 byl jeho podíl necelých 12 procent. Není to až tak velké překvapení, na rostoucí dovoz ruského LNG již dříve upozornila řada analytiků a expertů.
Spojené státy se propracovaly také na pozici největšího dodavatele ropy do zemí EU, loni zajistily přes 16 procent celkového importu do zemí EU. Druhé je Norsko a třetí Kazachstán, který patří i mezi významné dodavatele ropy do českých rafinerií. Mezi sedmi hlavními dodavateli ropy do zemí EU se už Rusko nevyskytuje, v přehledu Eurostatu spadá do kategorie „ostatní“. Největší meziroční růst importu byl zaznamenán u Kazachstánu.
Rusko už „zmizelo“ také z přehledu největších dodavatelů černého uhlí do Evropské unie. Tady loni držela prvenství Austrálie s podílem 37,3 procenta, těsně za ní jsou Spojené státy (32,3 procenta). S odstupem za nimi pak následují Kolumbie (9,5 %), Kazachstán (5,4 %), Kanada (5,2) a Jihoafrická republika (4,1 %). Přitom ještě v roce 2021 bylo Rusko dominantním hráčem v dovozu uhlí do EU s podílem 48 procent.
Mohlo by vás zajímat
Jak dále Eurostat uvádí, v roce 2024 země EU dovezly paliva v hodnotě 375,9 miliardy eur, což představuje pokles o 16,2 procenta oproti roku 2023. Jedná se o celkem 720,4 milionu tun ropného ekvivalentu (meziročně o 7,1 procenta méně). Pokles byl výrazný hlavně u zemního plynu, po mírné zimě 2023/24 totiž nebylo zapotřebí dovážet tolik suroviny pro doplnění zásobníků.
Jak je na tom Česko?
Česká republika ještě loni ve velkých objemech odebírala ruský plyn, jednalo se o přeprodej přebytků ze Slovenska a Maďarska. V posledním čtvrtletí tyto dovozy prakticky ovládly český trh. S tím je už konec, po ukončení smlouvy o přepravě ruského plynu přes ukrajinské území odebíráme plyn výhradně ze západního směru. Jedná se hlavně o dodávky norského a amerického plynu přes území Německa.
Podobné je to v případě ropy, tady ještě loni bylo Rusko hlavním dodavatelem s podílem okolo 42 procent. Rusové na počátku března dodávky do Česka zastavili, údajně kvůli potížím s platbou za dodanou ropu (v důsledku amerických sankcí na ruský bankovní sektor). Vlastník rafinerií Orlen Unipetrol postupně přechází na odběr jiné ropy prostřednictvím posíleného ropovodu TAL z italského Terstu.
