Rusko oslovilo zahraniční banky z devíti zemí, aby předložily návrh způsobu, jak se Rusko může vrátit na mezinárodní finanční trhy.
Rusko začíná pomalu pociťovat credit crunch, jelikož již nějakou dobu nemá dostatečný přístup na mezinárodní finanční trhy, kde by bylo schopno nabídnout své vládní dluhopisy ke krytí rozpočtových schodků. Informovala o tom agentura Bloomberg. Přitom ještě před třemi týdny ruský ministr financí proklamoval, že není třeba půjčovat si v zahraničí.
Od té doby se ale mnohé změnilo. Ruský rubl se propadl na rekordní minima. Cena ropy hledá své dno, a tak v Rusku aby jeden pohledal zdroje, kterými by bylo možné pokrýt plánovaný rozpočtový schodek. To vede k nárůstu úrokových sazeb, a tak se zdá, že financování deficitů může být vážným problémem. Koncem minulého týdne proto ruská vláda oznámila, že pozvala banky z devíti zemí, aby předložily návrhy, jak by se Rusko mohlo k zahraničním finančním zdrojům dostat. Ruská federace emitovala dluhopisy na zahraničních trzích naposledy v září 2013.
„Rusko pravděpodobně potřebuje obnovit přístup na mezinárodní trhy, aby zvýšilo své fondy pro financování letošního rozpočtového deficitu,“ domnívá se Greg Saichin, hlavní investiční analytik pro rozvíjející se trhy v Allianz Global Investors Europe. „Problémem jsou ale sankce. Jsou stále zde, ale dá se očekávat, že mohou být v lepším případě odstraněny, nebo v nejhorším alespoň zmírněny,“ dodává.
Nedostatek financí pro krytí rozpočtového schodku je největší za posledních pět let a do jisté míry tak zastiňuje politické dění. Původní fond, který Rusko vytvářelo pro krytí schodků, se výrazně ztenčil poté, co ropa začala prudce zlevňovat. Současně se díky rostoucí inflaci zvýšily úrokové sazby u dluhů lokálních vlád.
Ruský ministr financí Anton Siluanov oslovil dvacet zahraničních bank, včetně Bank of China, Goldman Sachs, Citigroup nebo Barclays, stejně jako tři domácí, Sberbank, VTB Group a Gazprombank. Přičemž ještě v lednu jeho náměstek Sergej Storčak tuto myšlenku zavrhoval s tím, že díky sankcím by se jednalo o marný krok.
Podle Antona Tabacha, hlavního ekonoma moskevské ratingové agentury RusRatings však nejde o vážně míněný pokus. „Ministerstvo financí jen chce ukázat, jak je zaneprázdněno a zároveň si ověřit, jaká je ochota zahraničních bank s Ruskem navzdory sankcím spolupracovat,“ tvrdí Tabach.
Poslední velká emise
Rusko naposledy nabídlo své vládní dluhopisy na mezinárodním trhu v září 2013. Zatím poslední emise dosáhla objemu 6,8 miliardy dolarů. Bylo to jen šest měsíců před tím, než ruský prezident Putin anektoval poloostrov Krym a na Rusko byly vzápětí uvaleny první sankce.
Protiruské sankce sice Rusku nezakazují ucházet se o finance na mezinárodních trzích, nicméně představují spolu s lacinou ropou poměrně vážnou překážku. V roce 2015 se ruským společnostem podařilo prodat eurobondy v hodnotě pouhých 4 miliard dolarů, zatímco ještě dva roky předtím to byl víc než desetkrát větší objem.
Úroková sazba na ruské vládní dluhopisy splatné v roce 2023 se vyšplhala na 3,14 %, zatímco ještě v roce 2013 to bylo jen 1,9 %. Desetileté dluhopisy se obchodují s více než 5% výnosem.
V poslední době se objevují signály, že by se vztahy mezi Ruskem a dřívějšími soupeři z období studené války mohly začít normalizovat. Ministr zahraničí USA John Kerry využil každoroční setkávání politických a ekonomických elit v Davosu k tomu, aby dal najevo, že Spojené státy budou zvažovat odstranění protiruských sankcí ještě v tomto roce. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble se zase nechal slyšet, že Evropa by měla s Ruskem obnovit bližší vztahy, aby se podařilo vyřešit problém občanské války v Sýrii.
-usi-
