Rusko a Írán toho mají mnoho společného. Pozornost světa se ale upíná k eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě, evropští politici proto varují před ochladnutím zájmu o obranu Ukrajiny. Na neformálním setkání ve Varšavě polský ministr zahraničí Radosław Sikorski a šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová zdůraznili, že Rusko a Írán tvoří jednotnou frontu. Jejich agresivní chování spojuje i to, jak používají drony proti vojenským a civilním cílům.
Kallasová varovala před tím, aby se Evropa nenechala příliš strhnout děním na Blízkém východě. „Vzhledem k tomu, že se svět zaměřuje na válku na Blízkém východě, nemůžeme dovolit, aby nás Ukrajina přestala zajímat,“ řekla zástupkyně bruselské exekutivy.
Upozornila, že ruský nápor na obranné linie na Ukrajině nepolevuje: „Neexistují žádné známky toho, že by se ruská válka zpomalovala.“ Kreml podle ní stále usiluje o dobytí Ukrajiny a anexi jejích východních částí. „Maximalistické požadavky Moskvy zůstávají,“ zdůraznila.
Rusko musí podle ní v jednáních o míru zaručit respekt k ukrajinským hranicím, ukončit sabotáže, kompenzovat Ukrajině válečné škody a vrátit všechny unesené ukrajinské děti.
Kallasová zdůraznila, že Unie musí být přítomna u rusko-amerických mírových rozhovorů. „Musíme být u jednacího stolu. Máme také požadavky na Rusko, abychom dosáhli udržitelného a dlouhodobého míru,“ prohlásila. V tomto bodě má od Polska jednoznačnou podporu.
Mohlo by vás zajímat
Obě války souvisejí
Sikorski propojil válku proti Íránu s ruskou agresí na Ukrajině. V obou konfliktech například hrají zásadní roli íránské drony Šáhed. Teherán je používá k útokům na okolní země v Perském zálivu.
Rusko jich ale v minulých letech vyslalo na Ukrajinu už 57 tisíc. „Doufám, že to přiměje americké orgány si uvědomit, že Rusko a Írán jsou v tom společně. Izrael i Ukrajina potřebují pro svůj rozvoj bezpečnost,“ řekl.
Sikorski připustil, že americké vojenské kapacity, zejména ty logistické, mohou nyní chybět při vojenské pomoci Ukrajině. Dobrou zprávou ale podle něj je, že Kreml ztratil dalšího spojence.
Summit NATO i Ukrajina v EU
Na programu byla i debata o vyhlídkách Ukrajiny na přijetí do evropského bloku. Kyjev přitom hovoří o možném termínu v příštím roce. „Chceme, aby se postavení Evropy vůči USA posílilo, abychom mohli mít slovo v jednáních mezi USA a Ruskem o Ukrajině,“ řekl dále polský politik.
Ministři se také dohodli na vyplacení půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (cca 2,2 bilionu korun) v tomto a v příštím roce. Česká vláda už dopředu avizovala, že za ni ručit nebude. Stejně jako Maďarsko a Slovensko.
Kallasová chce, aby se unijní státy shodly na dalším balíku protiruských sankcí, které by zakázaly námořní přepravu ruské ropy. Jejich přijetí ale blokuje Maďarsko.
Ministři zahraničí evropské sedmadvacítky se na neformální setkání ve Varšavě zabývali i přípravou na summit Severoatlantické aliance, který v červenci hostí turecká Ankara. „Hovořili jsme o vnitřní politice NATO a o samotné Alianci,“ uzavřel polský ministr.
