Moskva plánuje rozšiřovat své vojenské i průmyslové aktivity v arktické oblasti. Evropa by se měla snažit získat do Unie nejen Norsko, ale také Island i Grónsko, aby Rusko odstrašila od případné expanze, řekl v rozhovoru pro EU Perspectives estonský poslanec Evropského parlamentu Urmas Paet.
Jak vnímáte vznik ruského námořního kolegia?
Námořní kolegium je vládní orgán, který zřídil v srpnu 2024 Vladimir Putin s cílem „chránit národní zájmy Ruska v Arktidě“. Vznik kolegia ukazuje, jak Rusové vnímají tuto část světa. Arktidu považují za svou a věnují jí nyní zvláštní pozornost. Ruský zájem o tuto oblast, a tedy i její militarizaci, spíše v dalších letech poroste, než aby klesala.
Otázkou zůstává, do jaké míry budou muset Rusové zapojit Čínu. Ta se již prohlásila za „stát v blízkosti Arktidy“, čímž dala jasně najevo své ambice.
Vaše zpráva pro Evropský parlament se zmiňuje o budoucím přistoupení Islandu, Grónska a Norska k EU. Jaké časové rámce a podmínky považuje Unie za realistické pro takové přistoupení nebo posílení partnerství?
Nejdůležitějším předpokladem je, že na Islandu, v Grónsku (pozn. red.: Grónsko v roce 1985 po referendu z roku 1982 z tehdejšího Evropského hospodářského společenství vystoupilo, přestože je součástí Dánska) a Norsku vznikne silná veřejná a politická vůle a motivace k přistoupení k EU. Motivace se může v průběhu času snadno změnit, proto je zásadní využít správný moment.
Rozhodnutí o přistoupení musí vzejít zevnitř společnosti. EU může pouze sdělit, že je přivítáme s otevřenou náručí. Také naše diplomatické úsilí musí směřovat k tomuto cíli. Pokud jde o časový rámec, V tuto chvíli zůstává otázkou, kdy se v těchto zemích objeví veřejná politická vůle k přistoupení. To se však může velmi rychle změnit.
Může EU nějak konkrétně motivovat tyto potenciální kandidáty k přistoupení?
Pokud veřejnost a politici získají v těchto zemích pozitivní zkušenost, že jim bude lépe v silné a sjednocené Evropské unii, povzbudí je to k přistoupení. To se stalo například ve Finsku a Švédsku. Vzhledem k ruské válce na Ukrajině a obecně agresivnímu chování Ruska v našem sousedství se tyto země rozhodly přistoupit k NATO.
Proces přistoupení k EU je pro všechny stejný a vyžaduje určitou trpělivost. Tyto tři země jsou již nyní s EU do značné míry sladěny. To je velmi dobrý výchozí bod. Z geopolitického hlediska by to bylo významné vítězství jak pro EU, tak pro Island, Norsko a Grónsko. Země a regiony se stejným smýšlením musí v těchto turbulentních časech držet pohromadě.
Pokud jde o kritickou infrastrukturu, zpráva Výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci vyzývá k „posílení ochrany podmořské infrastruktury“. Jaká jsou stávající zranitelná místa?
Jedná se o velké riziko. Především samotné země musí věnovat větší pozornost ochraně podmořské infrastruktury a svým vlastním zákonům. Musí umožnit rychlé stíhání těch, kteří infrastrukturu poškozují, a zadržení podezřelých lodí. Důležitá je také mezinárodní spolupráce.
Zpráva zdůrazňuje význam domorodých obyvatel Arktidy, kteří se musí podílet na rozhodovacích procesech. Jaká opatření navrhujete, aby se tak stalo?
Tři členské státy Evropské unie jsou arktické země – Švédsko, Finsko a Dánsko. Naší hlavní příležitostí je podpořit domorodé obyvatelstvo prostřednictvím těchto členských států unie. Důležitá je také spolupráce s Islandem a Norskem. Musíme rovněž posílit naši fyzickou přítomnost v arktické oblasti. Proto vítám otevření kanceláře EU v Grónsku. Je to dobrý výchozí bod. Obecněji řečeno, agentura Evropská služba pro vnější činnost musí být v této oblasti aktivnější.
