INZERCE

Důl na uran poblíž nigerského Arlitu. Foto: Orano (autor Maurice Ascani)

Rusko a Niger. Přes 40 procent uranu nakupují státy EU od problematických dodavatelů

Evropa má o problém navíc. Přes 40 procent uranu nakupuje od zemí, které můžeme z dnešního pohledu považovat za problematické. Tedy jmenovitě od Ruska a Nigeru. Jedná se o pět tisíc tun uranu ročně, které nebude snadné nahradit. V ohrožení mohou být také investice francouzské společnosti Orano v Africe.

Jak uvádí na svém webu jaderné sdružení Euratom, celkem 91 procent uranu dovezeného do zemí Evropské unie loni pocházelo ze čtyř zemí – Kazachstánu, Nigeru, Kanady a Ruska. Dovozní závislost je přitom skoro stoprocentní. Na území EU se vyprodukovalo pouhých 17 tun uranu, což představuje zanedbatelný podíl v celkové spotřebě ve výši 11 724 tun.

Problém s Ruskem je známý a týká se hlavně nových členských zemí EU včetně České republiky. Na nápravě situace se už intenzivně pracuje. ČEZ již loni vysoutěžil nové dodavatele palivových souborů pro Jadernou elektrárnu Temelín, ruský Tvel tak bude na konci roku 2024 nahrazen americkým Westinghousem a francouzským Framatomem. Letos v březnu ČEZ rozhodl o změně dodavatele i v případě Jaderné elektrárny Dukovany; dodávky paliva bude zajišťovat švédský závod koncernu Westinghouse.

Další rána přišla na konci července, kdy armáda svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Nigeru Mohameda Bazouma. Moci se ujala vojenská junta, která preferuje spojenectví s Ruskem před tradiční vazbou na bývalou koloniální mocnost Francii. Výsledkem je nejistota, zda se podaří udržet těžbu a dodávky uranu pod kontrolou francouzského kapitálu.

Největší dodavatelé uranu do zemí EU. Zdroj: Eurostat

Komentáře společnosti Orano, kterou většinově kontroluje francouzská vláda, jsou zatím zdrženlivé. „Orano se nedomnívá, že by tato událost měla bezprostřední dopad na činnosti v Nigeru nebo na hodnotu jeho aktiv. Vývoj situace a její potenciální dopad na činnost skupiny budeme sledovat během druhé poloviny roku,“ uvedlo Orano v nedávno zveřejněné zprávě o hospodaření.

Uran se těží v severní části Nigeru v okolí měst Agadez a Arlit, a to již od roku 1971. Nejstarší důl Somair je stále v provozu, naopak druhý důl Cominak byl s ohledem na vyčerpání dostupných zásob v březnu 2021 uzavřen. Výpadek produkce měl plynule nahradit nový důl Imouraren, ale nestalo se tak. Orano se v roce 2015 rozhodlo projekt „uložit k ledu“ kvůli tehdy nízké ceně uranu na světovém trhu. K obnovení prací na otevření dolu stále ještě nedošlo.

Jak ve svém textu o situaci okolo uranu z Nigeru uvádí web World Nuclear News, do tradičního působiště francouzského kapitálu v posledních letech pronikli jiní dravci. Jmenovitě se jedná o kanadskou těžební firmu Global Atomic Corporation, která loni v listopadu odstartovala práce na projektu Dasa poblíž Agadezu. Podle původního plánu měla firma začít s těžbou uranu na počátku roku 2025, vzhledem k současnému chaosu v Nigeru očekává zpoždění o 6 až 12 měsíců.

Podle statistik Světové jaderné asociace (WNA) je největším producentem uranu Kazachstán, který loni zajistil 43 procent globální těžby. S velkým odstupem za ním následují Kanada (15procentní podíl) a Namibie (11 procent). Nigeru patřilo v žebříčku největších producentů sedmé místo.

(dtr)