Všichni víme, že je řeč o Rusku a Číně, tak proč to neřekneme na rovinu? Senátor Pavel Fischer (za TOP 09) se ve svém vystoupení pustil do „bezzubého“ usnesení, které k nové legislativě Evropské unie týkající se posílení surovinové bezpečnosti navrhl Výbor pro záležitosti EU. Navzdory této kritice nakonec usnesení získalo v senátu většinovou podporu.
„Mám za to, že pokud by Parlament neuměl pojmenovat problém, tak nejsme na svém místě. Proto bych doporučoval tento diplomatický slovník opustit a mluvit jasně. Dokumenty, které dnes projednáváme a na které reagujeme a v rámci jejichž projednávání dáváme také vládě jasný mandát, tak mluví zcela jasně o Rusku a o Čínské lidové republice,“ prohlásil Pavel Fischer.
Predátorské praktiky, fatální závislosti
Podle jeho slov používají obě země predátorské praktiky, manipulují s cenou a vytvářejí fatální závislosti. Navíc s pomocí špionáže poškozují zájmy evropských firem. „V případě Ruska jsme to viděli u energetické krize, a u Číny to vidíme u nejnovějších technologií a kritických vzácných materiálů, bez nichž moderní svět dnes už nemůže fungovat,“ doplnil senátor Fischer.
S kritikou návrhů evropské legislativy následně vystoupil senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Podle jeho slov nestačí, aby Evropa snížila u kritických surovin závislost na dominantním dodavateli na maximálně 65 procent. „Mocenská politika velmocí, kterou kdysi EU možná pro někoho byla, tak dnes hrát nemůžeme. Musíme být opatrní, kdo nám ty suroviny skutečně dodá. Je to závislá a nezáviděníhodná pozice,“ řekl Čunek.
První místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (ANO) v úvodní řeči zdůraznil, že cílem návrhů je posunout se od reaktivního k aktivnímu přístupu. „Souhlasíme s posílením pravomocí Evropské komise v oblasti hodnocení rizik, zejména dodavatelských řetězců u velkých společností. Současně zdůrazňujeme nutnost ochrany citlivých obchodních informací a nevytváření nepřiměřené administrativní zátěže. A současně upozorňujeme, že plné surovinové bezpečnosti nelze dosáhnout bez rozvoje primární těžby,“ zmínil Havlíček.
Reakce na čínské intriky
Senát v jednom balíku hlasoval o postoji ke třem návrhům Evropské komise. Tím prvním je úprava Nařízení o kritických surovinách přijatého v květnu 2024. Nařízení stanovilo evropské cíle a nástroje vedoucí k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických nerostných surovin. Změna nařízení reaguje na nedávné čínských omezení vývozu prvků vzácných zemin a dalších surovin. Ambicí je najít ve světě jiné dodavatele, kteří své pozice nebudou zneužívat.
Druhý záměr se týká aktualizace Strategie evropské hospodářské bezpečnosti z roku 2023. „Komise a členské státy se budou snažit minimalizovat možnost krátkodobého narušení dodávek a zároveň zavést opatření, která postupně sníží stávající vysoce rizikové závislosti,“ uvádí se v návrhu. Píše se v něm třeba o rizikové závislosti na dovozu baterií, permanentních magnetů, solárních panelů, polovodičů a léčiv. Ale také o hrozbě vyřazení některých služeb a zařízení z provozu „na dálku“ ze strany nepříliš přátelských velmocí.
Mohlo by vás zajímat
Dopady na Česko
Posledním z balíku návrhů na posílení surovinové bezpečnosti Evropské unie je akční plán RESourceEU. Ten navazuje na již zmíněné nařízení o kritických surovinách. Jeho cílem je přispět k rozšíření produkce primárních a druhotných kritických surovin v Evropě, posílit odolnost EU vůči narušení dodávek a naplánovat cestu k rychlejší diverzifikaci dodavatelských řetězců kritických surovin. Prioritně se věnuje surovinám pro výrobu permanentních magnetů, baterií a technologií pro zbrojní průmysl.
Rozvoj vlastní produkce nerostných surovin v zemích EU může mít kladný dopad na chystané projekty v Česku. Zmínit lze ambiciózní projekt na těžbu a zpracování lithia v Krušnohoří, za kterým stojí konsorcium Skupiny ČEZ a australské EMH. Nebo také získávání manganu ze starých hald po těžbě u Chvaletic, které chce rozjet původem kanadská firma Euro Manganese.
