Sobota, 13. srpna, 2022

Ruská agrese na Ukrajinu si vynutila změnu zákonů k obraně státu. Aktivně se budou moci zapojit i občané

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Kabinet premiéra Petra Fialy projedná v dohledné době návrh zákona, kterým se mění některé normy v oblasti obrany v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Změna právních předpisů umožní vládě realizovat nová opatření a občanům využít právo aktivně se zapojit do přípravy na obranu státu, jak vyplývá z přípravných dokumentů, které Ekonomický deník získal.

Změna tří zákonů je kabinetu Petra Fialy (ODS) předkládána na základě usnesení vlády z 6. dubna 2022 v reálném čase reaguje na analýzu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině.

„V návaznosti na zvýšenou potřebu zvýšit úroveň připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav se předkládá návrh na změnu právních předpisů, která umožní vládě realizovat nová opatření a občanům využít právo aktivně se zapojit do přípravy na obranu státu,“ stojí v předkládací zprávě.

V rámci popisované novely budou změněny tři stávající normy: zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon – pozn. red.), zákon o službě vojáků v záloze a zákon o zajišťování obrany České republiky.

„Navrhovaná právní úprava představuje částečný ústup od principu tzv. odložené potřeby, který se promítá do platné právní úpravy. Současné znění zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování, zákona o službě vojáků v záloze a zákona o zajišťování obrany České republiky neumožňuje státu včas a efektivně se připravovat na obranu státu již mimo stav ohrožení státu a válečný stav. Z tohoto důvodu se navrhuje nová právní úprava branného zákona. Branná povinnost občanů v právním řádu České republiky nebyla nikdy zrušena. Předkládaný návrh navazuje na tuto ústavní skutečnost a umožňuje zahájení příslušných opatření evidenčního charakteru již mimo stav ohrožení státu a válečný stav při zachování principu dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti mimo tyto stavy,“ lze se dočíst v předkládací zprávě.

Další opatření sledují navýšení schopností ozbrojených sil plnit zákonem stanovené úkoly. V zákoně jsou uvedeny instituty, které tyto schopnosti v právním státě umožňují plnit, ať formou výjimky (např. vojenské vlaky), nebo nového oprávnění (například zamezení letu dronů nad objekty důležitými pro obranu státu), pouze pokud je k jejich výkonu ozbrojenými silami dán zákonný základ.

Podstatným opatřením je elektronizace agend zajišťování obrany státu s cílem zrychlit a zefektivnit zpracovávání údajů důležitých pro obranu státu. Navazuje se tak na strategii státu v digitalizaci veřejných agend.

Ve vojenských evidencích je přes milion záložáků

Branná povinnost vzniká podle branného zákona každému občanovi dosažením věku 18 let. Branná povinnost občanů v právním řádu České republiky nikdy nebyla zrušena. Překládaný návrh navazuje na tuto zákonnou skutečnost a stanovuje tento okamžik jako výchozí pro zahájení zpracovávání údajů o občanech majících brannou povinnost a zahájení příslušných opatření evidenčního charakteru již mimo stav ohrožení státu a válečný stav při zachování principu dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti mimo tyto stavy.

Právo státu shromažďovat a zpracovávat údaje o občanovi za účelem branné povinnosti a povinnost občana tyto údaje poskytnout již před vznikem branné povinnosti, byly obsaženy v paragrafech o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech v branném zákoně. Nejedná se tedy o právo, ale o povinnost.

Oprávnění státu shromažďovat a zpracovávat důležité osobní údaje za účelem branné povinnosti a povinnosti občana strpět shromažďování, resp. povinnost tyto údaje poskytnout, byla zrušena z důvodu zavedení principu tzv. odložené potřeby při přijetí reformy ozbrojených sil.

V platném branném zákoně jsou toto právo a povinnost navázány až na stav ohrožení státu nebo válečný stav.

K 31. prosinci 2021 bylo v České republice vedeno podle Českého statistického úřadu v evidenci obyvatel z celkového počtu obyvatel 10 516 707 celkem 5 745 131 mužů a žen ve věku od 18 do 60 let, což činí cca 55 procent. Z toho mužů je 2 951 542 a žen 2 793 589.

Ve vojenské evidenci je vedeno cca 1 090 000 vojáků v záloze, přičemž cca 86 procent je starších 40 let a každoročně je a bude po dovršení věku 60 let ze zálohy vyřazeno podle velikosti ročníku cca 10 000 až 50 000 vojáků v záloze. Vojáků v aktivní záloze je nyní 3 737.

Záložáci slouží i u specializovaných jednotek. Foto: Ministerstvo obrany

Aktuální informace např. o kvalifikaci, vzdělání a vojensko-odborné připravenosti má ale ministerstvo obrany jen o vojácích v aktivní záloze, vojácích v záloze, kteří vykonali dobrovolné vojenské cvičení a vojácích z povolání, což je jen zlomek z počtu občanů povinných brannou povinností.

Z porovnání uvedených počtů vyplývá, že resort Jany Černochové (ODS) o záloze nemá aktuální informace.

„Je nepřipravená a její tvorba je minimální. V horizontu cca 20 let dojde ke snížení její velikosti na cca 40 000 vojáků v záloze. Z toho vyplývá nezbytnost zavedení zápisu občanů k branné povinnosti a možnost její tvorby formou dobrovolného předurčení občana,“ stojí ve vládních materiálech.

Navrhovaná právní úprava představuje částečný ústup od principu tzv. odložené potřeby, který selhal a který byl vtělen do dosavadní právní úpravy a umožňoval zpracování údajů pouze u vojáků v záloze (bývalých vojáků z povolání, občanů, kteří vykonali základní nebo náhradní službu, byli odvedeni, ale nevykonali vojenskou činnou službu nebo občanů, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti).

Tento přístup k plnění branné povinnosti byl možný v situaci, kdy neexistovalo reálné riziko, které může být příčinnou ozbrojeného konfliktu v Evropě.

Základním cílem navrhované úpravy je umožnit zahájení přípravných prací evidenčního charakteru a zvýšení úrovně připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav.

Dalším cílem je umožnit občanům realizovat své právo připravovat se na obranu státu využitím nového institutu dobrovolného předurčení i mimo dobrovolný výkon vojenské činné služby a být v této aktivitě podporován.

„Pro ministerstvo obrany to znamená možnost získat již v míru povědomí o  občanech ochotných bránit stát a možnost naplánovat jejich efektivní vojenskou přípravu v době zvýšeného zájmu při omezených kapacitách. Na dobrovolně převzatý výkon branné povinnosti mimo stav ohrožení státu a válečný stav navazuje posílení motivačních prvků v zákoně o službě vojáků v záloze a podpora občanů dobrovolně se připravujících k obraně,“ stojí v důvodové zprávě, kterou má Ekonomický deník k dispozici.

Nové pravomoci

Co se týče zákona o ozbrojených silách, v něm dochází k navýšení schopností ozbrojených sil plnit stanovené úkoly. V zákoně jsou uvedeny instituty, které tyto schopnosti v právním státě umožňují plnit, ať formou výjimky (například vojenské vlaky), nebo nového oprávnění (například zamezení letu dronů nad objekty důležitými pro obranu státu), pouze pokud je k jejich výkonu ozbrojenými silami dán zákonný základ.

V zákonu o zajišťování obrany se navrhuje upřesnění stávajících ustanovení, jež navazuje na elektronizaci výkonu veřejné moci. Agendy obrany státu jsou v řadě případů založené na výměně informací v listinné podobě nebo off line podobě (flash disky apod.).

Tento systém je pro plánování a přípravu na obranu státu neefektivní (rychlost a shromažďování a zpracování údajů a informací a na ně navazující rozhodovací proces obrany státu).

„Klíčové orgány veřejné moci (vláda, Parlament ČR, ministerstva) musí mít k dispozici aktuální a validní údaje v okamžiku přijímání rozhodnutí. To lze zajistit pouze elektronizací příslušných agend,“ lze se dočíst v důvodové zprávě.

Prostor pro aktivní

Občané se budou moci nově aktivně se zapojit do přípravy na obranu státu. Říká se tomu dobrovolné předurčení.

Dobrovolné předurčení by sloužilo k doplňování ozbrojených sil mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav. V návrhu je proto rozšíření možnosti výkonu branné povinnosti o další dobrovolný institut.

Občané se budou moci nově aktivně se zapojit do přípravy na obranu státu. Říká se tomu dobrovolné předurčení. Foto: Ministerstvo obrany

Občané, kteří mají brannou povinnost, by mohli požádat o „dobrovolné předurčení“ k doplňování ozbrojených sil a na to navazující povinnost vykonat cvičení na základě mimořádného opatření vlády mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav. Mimořádné opatření vlády se předpokládá vydat za zhoršující se bezpečnostní situace, která nedosahuje intenzity stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, avšak je nutné zvýšit intenzitu přípravy státu a jeho občanů na tyto stavy.

Schválení mimořádného opatření vládou je tak fakticky nástroj ke splnění zákonné povinnosti vlády, podle kterého kabinet v míru vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, a činí nezbytná opatření ke snížení, popřípadě vyloučení těchto rizik.

„Povolání dobrovolně předurčených vojáků v záloze na vojenské cvičení může být jedním z opatření, které protivníkovi ukazuje vůli a připravenost státu k obraně a tím přispěje ke snížení nebo v ideálním případě vyloučení rizika ohrožení státu,“ vysvětlují vládní legislativci.

Toto mimořádné opatření vlády by podléhalo parlamentní kontrole. Parlament by mohl toto opatření zrušit ve stanovené lhůtě, po kterou by nebylo možné vojáka v záloze k výkonu činné služby povolat. V době účinnosti mimořádného opatření lze předpokládat předkládání dalších exekutivních i legislativních opatření s ohledem na vývoj konkrétní bezpečnostní situace. Dobrovolně předurčený občan by byl v rámci dobrovolné přípravy na obranu státu podporován podle zákona o službě vojáků v záloze.

„Úmyslně není u dobrovolně předurčených vojáků v záloze pro vykonání dobrovolného vojenského cvičení stanovena lhůta, jak je to stanoveno v případě žádosti o vykonání dobrovolného vojenského cvičení, i když i tato varianta byla zvažována. Povinnost výkonu vojenského cvičení je vázána na konkrétní rozhodnutí vlády, respektive parlamentu, tedy svázána až s obdobím zhoršené bezpečnostní situace. Pokud tedy nebude platné a účinné mimořádné opatření vlády, nemusí k povolání vůbec dojít. Dobrovolně předurčený občan by však mohl kdykoliv vykonat na základě své žádosti dobrovolné vojenské cvičení,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Dopad do rozpočtu

Dopad návrhu do státního rozpočtu bude ovlivněn zejména počtem osob, které budou zařazeny do aktivní zálohy, vykonají dobrovolné vojenské cvičení nebo budou dobrovolně předurčeny. Ministerstvo obrany eviduje v současné době 3 875 vojáků v aktivní záloze, s predikcí zvýšení počtů těchto vojáků cca o 500 ročně lze kalkulovat průměrné roční náklady na náborový a stabilizační příspěvek ve výši cca 100,8 milionů korun.

Základní výše odměny se v porovnání se stávající právní úpravou nemění, proto rozpočtové dopady představuje jen její zvýšení ve vazbě na služební hodnocení. Lze predikovat, že náklady na odměnu se zvýší ročně o 7,85 milionů korun. Ročně úspěšně ukončí dobrovolné vojenské cvičení přibližně 100 vojáků v záloze, proto jsou kalkulovány zvýšené výdaje na tuto odměnu v roční výši 1,68 milionů.

V roce 2021 vynaložilo ministerstvo na motivační složky příjmů vojáků v záloze celkem 63,99 milionů korun, při schválení navrhovaných změn dojde ke zvýšení cca o 9,60 milionů.

Doporučuje se zvážit možnost dodatečně přiznat stabilizační příspěvek všem vojákům, kteří jsou ke dni účinnosti tohoto zákona v aktivní záloze zařazeni. Toto opatření představuje jednorázový výdaj ministerstva ve výši 139,5 milionů korun.

K zajištění nové agendy podle návrhu novely branného zákona se předpokládá vytvořit 14 nových systemizovaných míst u krajských vojenských velitelství, což si vyžádá zvýšení objemu platových prostředků bez pojistného a souvisejících nákladů o cca 7,2 milionů korun ročně, se souvisejícími náklady o cca 9,8 milionů ročně.

S ohledem na uvedené skutečnosti, zejména na časovou naléhavost, je v souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrhováno, aby byl návrh zákona Poslaneckou sněmovnou projednán a schválen již v prvním čtení.

Na základě žádosti ministerstva obrany o udělení výjimky v souladu s článkem 76 Legislativních pravidel vlády k návrhu zákona, bylo ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády 1. července 2022 rozhodnuto, že se neprovede hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a návrh bude projednán v připomínkovém řízení zkráceném na 10 pracovních dnů.

Účinnost zákona se navrhuje třicátým dnem po dni jeho vyhlášení.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter