Nesystémový krok, trest za skvělou pověst školy, nesouhlas školské rady, rozčilení rodiče. Záměr Středočeského kraje zrušit od příštího školního roku jednu ze dvou prim na nymburském gymnáziu ve prospěch další třídy čtyřletého studia zvedl vlnu odporu. „Radní Vácha svoji myšlenku hrne hlava nehlava. V argumentech se objevují zavádějící informace,“ říká emeritní ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce a tajemník Rodičovského sdružení gymnázia Jiří Kuhn.
Ředitelem nymburského gymnázia jste byl od září 1993 až do letošního srpna. Čekal jste tak ráznou změnu hned po vašem odchodu do důchodu?
Tlak na školu, aby akceptovala návrh radního Milana Váchy (krajský radní za STAN pro oblast vzdělávání, pozn.red.), zesílil po změně jejího vedení. Radní se svým záměr seznámil moji nástupkyni ihned po jejím uvedení do funkce. Ta se ocitla v hodně nezáviděníhodné pozici, protože koncepce, s níž na jaře uspěla v konkurzním řízení, předpokládala zachování současného modelu. Paní ředitelka chce navázat na moji dlouhodobou práci, kdy jsem po celých 32 let vedl a rozvíjel model 2+1, tedy dvě třídy osmiletého studia.
Co vám na záměru nejvíc vadí?
Jsem zklamán. Nejen tím, že radní Vácha svoji myšlenku hrne hlava nehlava silou, ale i tím, že se v argumentech objevují minimálně zavádějící informace. Není pravda, že je ohrožena dostupnost čtyřletého oboru gymnaziálního vzdělávání na Nymbursku. Z dat, která máme k dispozici přímo z Cermatu, je patrné, že v podstatě všichni uchazeči, kteří se na naši školu hlásili, ji měli na prvním místě, a když k nám nebyli přijati z kapacitních důvodů, tak se na gymnaziální obor také dostali. A to na některé z okolních gymnázií – do Poděbrad, do Kolína, Čelákovic a podobně.
Je nicméně pravda, jak říká pan Vácha, že o naši školu je veliký zájem. Přičítám to dobrému jménu školy, výborným výsledkům a celkové atmosféře, v níž u nás studenti pracují. Zřizovatel by se podle mne měl podívat na to, proč podobný zájem není i o jiné školy. Takto vnímám jeho snahy trochu jako trest za úspěch.
Radní Vácha argumentuje tím, že dostat se k vám na osmileté studium, bylo co do minimálního počtu bodů u přijímaček letos o dost snazší než u čtyřletého studia. Není to důvod, proč změnit koncept 2+1 ve prospěch uchazečů z devátých tříd?
Opět je taková argumentace problematická a jednostranná. Bodový zisk u přijímacího řízení není jednoznačnou predikcí studijních předpokladů. Což krásně ukazují například maturitní výsledky našich studentů v osmiletém oboru, které jsou opět podle dat Cermatu jednoznačně nadprůměrné. Není také bez zajímavosti, že při rozboru přijímacího řízení za rok 2023/2024 jsme s překvapením konstatovali, že bodový zisk, který už nestačil k přijetí do jedné ze dvou prim u nás, stačil ještě k tomu, aby byl žák přijat na poděbradské gymnázium, kde je pouze jedna prima. I po osmiletém oboru je totiž v Nymburce extrémní poptávka.
Pokládám proto za naprosto zbytečné zasahovat do systému, který v místě dlouhá léta funguje. Necitlivá změna může rozkolísat jednoznačně vyhovující stav.
V jakém smyslu?
Je třeba si uvědomit, že navrhovaná změna by měla dopad nejen na nymburské gymnázium. Ale negativně by dolehla i na další střední školy v okolí, jimž by ubyli žáci, kteří se k nim hlásí.
