Rumunsko chce využít balík peněz z Modernizačního fondu na rychlý odchod od uhelné energetiky. Vedle využití obnovitelných zdrojů podpoří také výstavbu paroplynových elektráren a plynovodu, který umožní distribuci plynu vytěženého z ložiska v Černém moři. Využití evropských fondů na podporu „fosilního“ plynu rozzuřilo ekologické aktivisty, kteří rozhodnutí kritizují.
Modernizační fond, financování z prodeje části emisních povolenek na úrovni Evropské unie, vydá na podporu využití zemního plynu v Rumunsku 521 milionů eur (13,2 miliardy korun), což je jen malá část celkové podpory. Většinu peněz Rumuni využití na stavbu nových paroplynových elektráren Isalnita (850 MW) a Turceni (475 MW). V obou případech dojde k náhradě starých hnědouhelných bloků, které budou odstaveny z provozu, uvádí ve své zprávě CEE Bankwatch Network.
Neméně pozoruhodný je projekt tranzitního plynovodu o délce 308 kilometrů, který má získat podporu ve výši 85,5 milionu eur. Ten má sloužit k přepravě zemního plynu vytěženého z černomořského ložiska Neptun Deep, hlavně do výše zmíněných elektráren. Zásobovat má také novou paroplynovou elektrárnu Mintia o výkonu 1700 megawattů, která přímou dotační podporu zřejmě nezíská.
Na první pohled to vypadá jako win-win řešení. Rumunsko díky masivním investicím do obnovitelných zdrojů v kombinaci s plynovými elektrárnami ozelení svůj energetický mix a stihne plánovaný konec spalování uhlí v roce 2030. Zemní plyn navíc nebude muset dovážet, ale vytěží jej z vlastních ložisek. Nový plynovod povede až na hranici s Maďarskem, kam chtějí Rumuni vyvážet případné přebytky plynu. O takové dodávky má vážný zájem Maďarsko, které tím chce snížit závislost na dovozu ruského plynu.
Rumunský ministr energetiky Sebastian Burduja dokonce optimisticky dodává, že Rumunsko by se díky dostatku zemního plynu mohlo stát evropskou základnou pro energeticky náročná průmyslová odvětví, jako je výroba léčiv a syntetických hnojiv. „Můžeme vytvářet přidanou hodnotu z tohoto plynu a ne jej pouze vyvážet nebo spalovat v našich elektrárnách,“ uvedl Burduja pro zpravodajský web fDi.
Je ne každému se takový postup zamlouvá. „Rumunská vláda je známým fanouškem fosilního plynu a podporuje všechny nové investice do jeho využití. Ministr energetiky nedávno prohlásil, že země zvýší spotřebu fosilního plynu, a to i přes snahu EU snížit spotřebu. Rumunské národní plynárenské společnosti také aktivně lobbují, aby získaly veřejné finance,“ upozornila ve svém článku na webu CEE Bankwatch Network ekologická aktivistka Raluca Petcu.
Ve svém článku dále zmiňuje fakt, že paroplynová elektrárna Turceni má zůstat v provozu dle předloženého projektu až do roku 2051. Tedy v době, kdy už má evropská energetika fungovat zcela bez fosilních paliv.
(dtr)
