Zatímco česká vláda přemýšlí, jak stoprocentně ovládnout ČEZ nebo aspoň jeho výrobní část, v Rumunsku se chystá vstup společnosti Hidroelectrica na burzu. Tradiční výrobce zelené elektřiny z vodní energie nabídne investorům až 19,94 procenta svých akcií. Vyplývá to z oznámení společnosti Hidroelectrica.
Majoritní podíl ve výši 80,06 procenta akcií je ve vlastnictví rumunského ministerstva energetiky, na tom se nic nezmění. Zbytek vlastní Fondul Proprietatea, za kterým stojí americký správce aktiv Franklin Templeton. Ten má v plánu odprodat svůj podíl investorům prostřednictvím primární emise akcií (IPO), očekávaný výnos dosahuje minimálně jedné miliardy eur. Následovat bude vstup na burzu v Bukurešti.
IPO se uskuteční po schválení prospektu rumunským Úřadem pro finanční dohled. Prodej akcií investorům zprostředkují UBS Europe, UniCredit Bank a Wood & Company Financial Services v pozici bookrunnerů. „Navrhované IPO je logickým dalším krokem na naší cestě, Uvedení akcií společnosti Hidroelectrica na bukurešťskou burzu nám pomůže diverzifikovat naši akcionářskou základnu a zvýšit náš mezinárodní profil.“ uvedl ve vydané tiskové zprávě generální ředitel Hidroelectricy Bogdan Badea.
Hidroelectrica je předním výrobcem elektřiny v Rumunsku s tržním podílem okolo 30 procent. Vlastní a provozuje 182 vodních elektráren, pět přečerpávacích a jednu větrnou farmu. Instalovaný výkon všech vodních elektráren dosahuje 6300 MW, větrná farma Crucea má výkon 108 MW. Objem výroby elektřiny se v minulých letech v závislosti na množství srážek pohyboval od 13,6 do 16,9 TWh.
Kromě výroby elektřiny dodává Hidroelectrica elektřinu koncovým zákazníkům v Rumunsku. Ke konci loňského roku měla 482 tisíc zákazníků, kterým loni dodala zhruba 3,7 TWh elektřiny. Konsolidované tržby za loňský rok dosáhly 9,45 miliardy lei (47 miliard korun), čistý zisk 4,46 miliardy lei (22,2 miliardy korun). Společnost prakticky není zadlužena a vyplácí vysoké dividendy, například loni to bylo celkem 4,35 miliardy lei.
Hidroelectrica má do příštích let velké růstové ambice. Vedle modernizace vodních elektráren o výkonu 1100 MW do roku 2030 plánuje postavit solární elektrárny o výkonu 2000 MW, offshore větrné parky o výkonu 1000 MW a nové vodní elektrárny o výkonu přes 300 MW. Vedle vlastní výstavby je ve hře také odkup projektů nebo již hotových elektráren.
(dtr)
