Investiční skupina RSJ vstoupila na trh elektroinstalačního byznysu nákupem závodu společnosti Elektromontas a.s. z insolvence. Za závod zaplatila 34,5 milionu korun. Z dokumentů zveřejněných v insolvenčním rejstříku a z informací, které má redakce České justice k dispozici, vyplývá, že průběh insolvenčního řízení provází řada sporných okolností, jež mohou vyvolávat pochybnosti o jeho regulérnosti. Ty se přitom netýkají pouze samotného prodeje závodu, ale především složení a fungování věřitelského výboru, který o něm rozhodoval.
Závod Elektromontas a.s. byl zpeněžen tzv. prodejem mimo dražbu. Tento postup podle § 289 insolvenčního zákona vyžaduje souhlas insolvenčního soudu i věřitelského výboru. Insolvenční soud udělil souhlas usnesením ze dne 15. září 2025 a věřitelský výbor následně prodej schválil na svém jednání dne 18. listopadu 2025.
Na první pohled by se tak mohlo zdát, že zákonné podmínky byly splněny. Při bližším pohledu se však otevírá otázka, zda o prodeji rozhodoval věřitelský výbor složený výhradně z osob, u nichž nebyly dány důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Pochybnosti o podjatosti
Podle § 59 odst. 2 insolvenčního zákona nemohou být členy věřitelského výboru osoby, u nichž je s ohledem na jejich vztah k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
„Nejvyšší soud opakovaně judikoval, že podjatost člena věřitelského výboru nemusí být prokázána, nýbrž postačí existence důvodných pochybností o jeho nepodjatosti, tedy je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno ‚osobou dlužníka‘, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti člena věřitelského výboru,“ připomíná předseda Unie spolků insolvenčních správců Lukáš Stoček.
Mohlo by vás zajímat
Tato otázka se otevřela v souvislosti se společností Lanterne Capital s.r.o., která byla potvrzena jako člen věřitelského výboru na první schůzi věřitelů dne 19. srpna 2025.
Společnost Lanterne Capital zcela vlastní a zastupuje Jan Eisenreich, který současně působí jako partner a ředitel pro region německy mluvících zemí holdingu LitFin. Tento holding je prostřednictvím společnosti LitFin Solutions s.r.o. jediným společníkem dlužníka Elektromontas a.s. Akcie Elektromontasu LitFin Solutions nabyla od společnosti TECHNOSYSTEMS CZ, s.r.o., podnikatele Jana Ondřicha, a to za okolností, které jsou předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení.
Na personální a majetkové propojení upozornila věřitelka Alice Matějková, která dne 26. srpna 2025 podala insolvenčnímu soudu návrh na odvolání společnosti Lanterne Capital z pozice člena věřitelského výboru. Insolvenční soud už na první schůzi věřitelů této společnosti nepřiznal hlasovací práva.
Insolvenční správkyně Kateřina Martínková ve svém vyjádření soudu popsala, že jednatel a jediný společník věřitele je osobou spojenou s jediným akcionářem dlužníka, respektive se skupinou firem, jejímž je akcionář dlužníka členem, konkrétně se skupinou LitFin. Právě s ohledem na toto propojení nebylo společnosti Lanterne Capital možné přiznat hlasovací práva podle § 53 odst. 3 insolvenčního zákona.
Bez hlasu, ale bez pochybností?
Přestože insolvenční správkyně považovala propojení za natolik významné, že společnosti Lanterne Capital nepřiznala hlasovací práva, totožné skutečnosti nepovažovala za důvod pochybností o její nepodjatosti coby člena věřitelského výboru. Ve svém vyjádření soudu ze dne 5. září 2025 k návrhu věřitelky paní Matějkové uvedla, že „v daném případě je podstatné, že nejsou splněny předpoklady pro existenci koncernu, a i kdyby snad byly, pak zde není žádná skutečnost, která by mohla vést k důvodným pochybnostem o nepodjatosti daného věřitele“.
Insolvenční soudkyně Krajského soudu v Praze Jitka Drobná návrh na odvolání společnosti Lanterne Capital usnesením ze dne 4. listopadu 2025 zamítla, aniž by se věcně vypořádala s otázkou důvodných pochybností o její nepodjatosti. Společnost Lanterne Capital totiž v mezidobí převedla svou pohledávku na jiný subjekt, konkrétně na společnost PREAL Invest a.s. Insolvenční soud tak v odůvodnění pouze konstatoval, že „nemůže pouhým ‚akademickým‘ výrokem deklarovat, že u věřitele, který již funkci člena věřitelského výboru nezastává, existoval v minulosti důvod pochybovat o jeho nepodjatosti ve smyslu § 59 odst. 2 insolvenčního zákona“. Skutečností, že o této zásadní otázce rozhodl až více než dva měsíce po podání návrhu na odvolání, se soud nijak blíže nezabýval.
PREAL Invest a role Richarda Wilda
Společnost PREAL Invest a.s. ovládá advokát Richard Wild, její jediný akcionář a člen správní rady. Wild má vazby jak na Jana Eisenreicha, tak přímo na dlužníka Elektromontas a.s. i osoby z jeho statutárních orgánů. Společně s Eisenreichem působil například v dozorčí radě dnes již zaniklé společnosti RKDK Investment Group.
Dne 26. listopadu 2024 zastupoval Richard Wild jediného společníka dlužníka na valné hromadě Elektromontasu, kde byl do funkce předsedy představenstva jmenován Petr Šereda a současně došlo ke změně stanov společnosti.
Petr Šereda byl podle účastníků v průběhu insolvenčního řízení vůči věřitelskému výboru pasivní a opakovaně se nedostavoval na jeho schůze, a to ani v případech, kdy byl výslovně vyzván. Současně však krátce před prohlášením konkurzu podnikl kroky směrem k investiční skupině RSJ.
Ze zprávy insolvenční správkyně ze dne 9. září 2025 vyplývá, že dne 8. srpna 2025 uzavřel dlužník smlouvy o nájmu nemovitostí a vozidel se společností ELVITECH s.r.o., v níž vlastní investiční skupina RSJ 75% podíl. Insolvenční správkyně tyto smlouvy označila za neakceptovatelné.
„Pokud člen věřitelského orgánu se faktickým způsobem podílel na ovládání dlužníka tím, že volil statutární orgány, tak z mého pohledu jde o objektivní skutečnost vzbuzující pochybnost o podjatosti člena věřitelského výboru,“ připomíná Lukáš Stoček.
Klíčový hlas a námitky věřitelů
Na základě vazeb společnosti PREAL Invest a.s. na dlužníka podal další člen věřitelského výboru, společnost ROAD TO INTEREST LTD podnikatele Jana Palaščáka, dne 21. října 2025 insolvenčnímu soudu návrh na její odvolání z funkce člena věřitelského výboru. Návrh byl následně doplněn dalším podáním z 19. listopadu 2025.
Insolvenční soud návrh zamítl usnesením ze dne 3. prosince 2025, tedy až poté, co věřitelský výbor rozhodl o prodeji závodu investiční skupině RSJ. Právě hlas společnosti PREAL Invest a.s. byl pro schválení prodeje klíčový.
„Klíčové je si uvědomit, že předmětné ustanovení insolvenčního zákona nevyžaduje prokázání podjatosti, ale postačuje existence důvodných pochybností o nepodjatosti člena věřitelského výboru. K tomuto závěru ostatně dospěl i Nejvyšší soud,“ uvedl advokát Zdeněk Tomíček, který zastupuje věřitele ROAD TO INTEREST LTD.
Podle Tomíčka je zásadní právě role Richarda Wilda vůči dlužníkovi. „Upřímně řečeno nevím, co dalšího by ještě musel pan Richard Wild ve vztahu k dlužníkovi, případně k jeho jedinému společníkovi, učinit, aby bylo dle insolvenční správkyně a insolvenčního soudu možné o jeho nepodjatosti začít pochybovat,“ uvedl.
Připomněl, že právě Wild jmenoval do čela dlužníka Petra Šeredu, který byl po celou dobu vůči věřitelskému výboru pasivní, a zároveň krátce před konkurzem uzavřel s firmou propojenou s RSJ smlouvy, které insolvenční správkyně sama označila za neakceptovatelné. „Jinými slovy, pan Richard Wild nejprve jmenoval do čela dlužníka osobu, která krátce před prohlášením konkurzu uzavřela s investiční skupinou RSJ neakceptovatelné nájemní smlouvy, aby následně o několik měsíců později sám svým hlasem rozhodoval o prodeji závodu právě této investiční skupině. Mně osobně to jako důvodné pochybnosti o nepodjatosti zcela postačuje,“ dodal Tomíček.
Aktivní zásah je problematický
Podle insolvenčního správce Petra Sprinze může být problematické zejména aktivní zasahování člena věřitelského orgánu do vnitřních poměrů dlužníka. „Aktivní vstupování do vnitřních poměrů dlužníka může být s ohledem na smysl pravidla okolností vzbuzující důvodné pochybnosti o nepodjatosti. Vždy je potřeba zohlednit konkrétní okolnosti případu (např. význam zásahů, míra diskrece, potažmo i způsob komunikace ohledně vysvětlení sporných okolností),“ reagoval pro Českou justici.
Vedoucí partner advokátní kanceláře ŽIŽLAVSKÝ a společnosti insolvenčních správců AS ZIZLAVSKY Michal Žižlavský pak postup hodnotí ze systémového hlediska. „Nemohu hodnotit konkrétní případ. Obecně jde o to, zda existuje skutečnost, která vyvolává pochybnost o nestrannosti věřitele. Nestačí jen domněnka. To, že věřitel před zahájením insolvenčního řízení jednorázově nebo opakovaně ovlivňoval dlužníka, takovou skutečností je. Z praktického pohledu jde ale také o to, zda může dřívější vazba věřitele na dlužníka nějak konkrétně poškodit ostatní věřitele a jak. To je podle mého názoru ta klíčová otázka. Celý kontext musí vyhodnotit soud,“ uvedl.
Třetí člen věřitelského výboru: Bremanger s.r.o.
Mimo pozornost by neměl zůstat ani třetí člen věřitelského výboru, společnost Bremanger s.r.o. Podle informací České justice tuto společnost prostřednictvím dceřiných struktur vlastní advokátní kancelář bpv Braun Partners s.r.o., advokáti, přičemž Arthur Braun v ní drží 31% podíl a je jejím skutečným majitelem. Bremanger s.r.o. byla druhým hlasujícím členem věřitelského výboru, který schválil prodej závodu investiční skupině RSJ.
Podle informací České justice vstoupila společnost Bremanger s.r.o. do insolvenčního řízení v lednu 2025, tedy krátce po jeho zahájení, a to uhrazením dluhu dlužníka Elektromontas a.s. vůči Raiffeisenbank a.s. v řádu desítek milionů korun. Tím se dostala do postavení věřitele.
Neznámá společnost místo banky
Dlužník s plněním dluhu třetí osobou vyslovil souhlas prostřednictvím Petra Šeredy, tedy osoby, kterou do funkce jmenoval Richard Wild. Souhlas byl podle elektronického podpisu učiněn dne 20. ledna 2025 ve 22:30 hodin. Proč by pro dlužníka mělo být výhodnější nahradit banku dosud neznámou společností Bremanger s.r.o., není z insolvenčního řízení jasné.
Tento krok vedl k tomu, že se Bremanger s.r.o. stala hlavním zajištěným věřitelem, což jí následně otevřelo cestu k členství ve věřitelském výboru. Ve výboru nahradila Martina Tetřeva, který podle vyjádření osob vystupujících v řízení rezignoval dne 2. května 2025 s tím, že se cítil dlouhodobě vystaven značnému tlaku.
Pozemek v Dolních Měcholupech
Stejné osoby a entity se podle informací České justice objevují i u další významné transakce. Společnost TECHNO Development s.r.o., na jejíž valné hromadě vystupoval spolu s Janem Ondřichem rovněž Richard Wild, vlastnila stavební pozemek parc. č. 622/2 v Dolních Měcholupech o výměře téměř 7 000 m².
Podle znaleckého posudku z ledna 2025 činila hodnota pozemku přibližně 55 milionů korun. Na pozemku však váznou dvě zástavní práva, obě ve prospěch společnosti Bremanger s.r.o.
První zástavní právo souviselo se změnou věřitele z Raiffeisenbank a.s. na Bremanger s.r.o. Druhé zástavní právo vzniklo na základě zástavní smlouvy ze dne 14. dubna 2025 uzavřené mezi společnostmi TECHNO Development s.r.o. a Bremanger s.r.o. Podkladem měla být zápůjčka, kterou na počátku roku 2024 poskytla společnost LitFin Capital a.s. společnosti TECHNOSYSTEMS CZ, s.r.o. Jana Ondřicha, ke které následně přistoupil i Elektromontas a.s.
Nárůst na více než 50 milionů
Podle informací České justice právě na základě této zápůjčky podával Richard Wild návrhy na pověření a nařízení exekuce vůči Janu Ondřichovi. Původní částka 15 milionů korun měla v důsledku úroku 0,5 % denně narůst na více než 50 milionů korun.
Dne 31. října 2025 prodala společnost TECHNO Development s.r.o. uvedený pozemek společnosti Kalvoria s.r.o. za 20,75 milionu korun, tedy výrazně pod jeho znaleckou hodnotou.
Kupní smlouvu za prodávajícího nepodepsal jednatel Jan Ondřich, ale společnost Bremanger s.r.o. na základě plné moci. Za Bremanger jednal advokát Ondrej Poništiak, který podle informací redakce tuto společnost zastupuje rovněž na schůzích věřitelského výboru dlužníka Elektromontas a.s. Za společností Kalvoria s.r.o. stojí podle veřejně dostupných informací holding Gomanold.
Kupní smlouva se skupinou RSJ nabyla účinnosti 1. ledna 2026 a závod byl fakticky předán. Věřitel ROAD TO INTEREST LTD však insolvenční správkyni vyzval ke zdrženlivosti a současně avizoval podání žaloby na neplatnost prodeje podle § 289 odst. 2 insolvenčního zákona. Důvodem má být právě skutečnost, že souhlas s prodejem byl udělen hlasy členů věřitelského výboru, u nichž mohou existovat důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.
