Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl před půl rokem oznámil, že docházelo k rozsáhlým machinacím s pracemi na údržbu silnic ve Středočeském kraji. Některé zakázky kvůli tomu prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu a kontrakt ve Středočeském kraji byl vypovězen. Obě firmy, kterých se podezření týkalo – Silverton a Značky Morava, ale dál soutěží v jiných tendrech ŘSD. Ekonomický deník kvůli tomu oslovil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a několik dalších právních kapacit. ŘSD umožňuje zmíněným firmám dále soutěžit přesto, že zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje vyloučení takových společností z dalších tendrů.
K podvodům při údržbě silnic mělo docházet u rámcové smlouvy na údržbu silnic v části Středočeského kraje v jarních měsících loňského roku.
ŘSD mělo smlouvy se dvěma dodavateli: Silverton a Značky Morava. Mimo jiné se mělo jednat o čištění kanálů, opravy svodidel, sekání trávy nebo čištění žlabů. Podle vyjádření generálního ředitele ŘSD mělo k pochybení dojít v rámci pražské správy ŘSD, kde mělo již koncem loňského srpna dojít k obměně vedení. Zakázky navíc prověřuje podle Radka Mátla i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Z celorepublikového auditu KPMG, který si ŘSD kvůli problému zadalo, pak vyplývá, že největší podíl na duplicitě použitých fotografií o údajné údržbě silnic má moravská společnost Silverton, která vykázala 418 vad s duplicitní fotografií. A to ve výši 35, 70 procent. Z pohledu útvarů ŘSD pak bylo nejvíce duplicit identifikováno na Správě Praha, a to 40, 65 procent.
„Jednoznačně nejvyšší podíl využívání duplicitních fotografií u vad v IS CEV (informační systém Centrální evidence vad – pozn. red.) – celkem 473: tj. 40,39 % – vykazují společnost Silverton s.r.o. ve spojení se společností Značky Morava – tyto společnosti jsou personálně propojeny,“ uvádí dále audit KPMG.
Na pomyslném druhém místě duplicitně vykázaných fotografií se umístila Správa a údržba silnic Ústeckého kraje (SÚS ÚK – pozn. red.), která vykázala 190 vad s duplicitní fotografií, tedy podíl vad s duplicitní fotografií při nálezu činil 16, 23 procent. Třetí příčku obsadila společnost ESA se 151 detekovanými vadami a podíl vad s duplicitní fotografií při nálezu činil 12,89 procent.
Dle zjištění auditu KPMG duplicity ve výkazech společnosti Silverton ve spojení se společností Značky Morava o téměř dvě desítky procent vyšší, než u dalšího provinilce SÚS ÚK, kterému audit KPMG přidělil pomyslné druhé místo na tabuli hanby.
„Stejné fotografie byly použity jako podklad pro doložení provedených prací v různých časech a v různých lokalitách/komunikacích,“ stojí v závěru auditu.
„Vzhledem ke skutečnosti, že kontrola provedených prací z velké míry probíhá pouze na základě doložené fotodokumentace v informačním systému Centrální evidence vad a s velkým časovým odstupem od provedení údržbových prací, nemůže být kontrola plnění provedených prací v některých případech provedena řádně,“ lze se dále dočíst v auditu.
Výrazná pochybení, šlendriánství
„My jsme nechali po tom září, po těch indiciích udělat podrobný audit. Prošli jsme si celou republiku v rámci běžné údržby a výkaznictví. Zjistili jsme, že ten problém ve výkaznictví není jenom problém středních Čech, ale je to celorepublikový problém, kde úplně ty naše systémy a způsoby výkaznictví nefungují. Na druhou stranu díky tomu, že to bylo prověřování prací provedených na jaře loňského roku, tak i v rámci toho auditu jsme nedosáhli průkazné hodnoty takové, abychom vyloženě dokázali, že zde šlo o podvod, nebo že někdo ty práce vyloženě neprovedl, ale vykazoval, a že by byly neoprávněně zaplacené,“ vysvětluje dnes šéf ŘSD Radek Mátl.
„Našli jsme výrazná pochybení, výrazné šlendriánství z hlediska prokazování prací. To znamená duplicitní fotky třeba ze sběru odpadků, různé duplicitní fotky z hlediska čištění žlabu, kde třeba nebylo úplně prokázáno, že délka odpovídala skutečnosti. Třeba měli odvozit materiál, na fotkách bylo ukázáno, že to bylo odvozeno na kraj příkopu, to znamená, že podle fotek to odvozeno nebylo, ale oni nám pak zase ukazovali dovozní deníky, ten zhotovitel, že to odvezli, bohužel naši lidi tady dali chybně fotky, kdy to bylo jen odhozeno na kraj z toho příkopu a postupně jsme to odváželi. Určitě tam byla spousta chyb a vad. Bylo to velmi složité a díky tomu, že to bylo zpětně a de facto v září jsme kontrolovali práce prováděné v dubnu, květnu, červnu, tak bylo velmi obtížné prokázat nějaké úmyslné chování a úmyslný podvod,“ připouští dále Mátl.
Podle Mátla se podobné problémy týkaly prakticky všech krajů, ale v rozdílné míře. Obě firmy, kterých se podezření týkalo nejsilněji – Silverton a Značky Morava, ale dál soutěží v jiných tendrech ŘSD.
Vylučovat lze
Ekonomický deník kvůli tomuto problému oslovil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, soudce, kteří se specializují na veřejné zakázky a podobně orientované právní kanceláře. Na základě analýzy jejich vyjádření k obecně formulovaným otázkám vyplývá, že ŘSD nevyužila všechny možnosti zákona o zadávání veřejných zakázek, který v podobných případech umožňuje vyloučení z dalších soutěží.
„Zákon o zadávání veřejných zakázek dává zadavateli možnost vyloučit dodavatele z důvodu dřívějších závažných nebo dlouhodobých pochybení… …Na uvedenou situaci pamatuje § 48 odst. 5 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle jeho znění může zadavatel vyloučit účastníka pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních třech letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku Martin Švanda z Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
„Trochu jiný, ale v principu obdobný důvod pro vyloučení, též pro takzvanou nezpůsobilost, pak může být založen na prokázání toho, že se dodavatel dopustil v posledních třech letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo nějaké kárné opatření… …V obou případech to může být důvodem pro vyloučení ze zadávacího řízení,“ doplňuje předseda senátu Krajského soudu v Brně David Raus.
Při odůvodňování vyloučení by pak zadavatel podle Rause neměl zapomenout na podrobnější rozbor důsledků, ke kterým taková pochybení vedla, to jest, zda a jaká škoda tím vznikla, zda byly proti takovému dodavateli uplatněny smluvní či zákonné sankce a jaké konkrétně.
„K vyloučení účastníka dojde oznámením zadavatele, které musí obsahovat odůvodnění vyloučení. V odůvodnění musí být popsáno v jakých konkrétních důvodech zadavatel spatřuje naplnění zákonných podmínek pro vyloučení. Dodavatel pak může proti vyloučení podat zadavateli do 15 dnů námitky,“ navazuje soudce Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš.
Podle právníka Martina Janouška z advokátní kanceláře Rowan Legal existuje i možnost, že „uvedených pochybení se dodavatel dokonce nemusel dopustit vůči zadavateli zadávané veřejné zakázky, ale pro jeho vyloučení postačí, že se jich dopustil při plnění pro jiné veřejné zadavatele“.
„Za určitých skutkových okolností bylo možné aplikovat i ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, jež váže možnost vyloučení účastníka obecně na jeho závažné profesní pochybení (nikoli nutně s vazbou na plnění veřejné zakázky pro veřejného zadavatele), jež ´zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů´,“ podotýká Lukáš Šimeček z advokátní kanceláře Mazel a partneři.
Šimeček připomíná i možnost vytvoření takzvaného blacklistu nepřípustných dodavatelů.
„V rámci naší praxe jsme v rámci veřejně dostupných informací zaznamenali, že k vytvoření obdobného nástroje přistoupilo v minulosti například hlavní město Praha,“ uvedl Šimeček a přidal odkaz ZDE.
Mátl: Zákon známe, o možnostech víme, ale právníci to nedoporučili
Ředitel ŘSD Radek Mátl ale tvrdí, že vyloučení některého z uchazečů z dalších tendrů není vůbec jednoduchým právním aktem.
„Ředitelství silnic a dálnic o všech možnostech a povinnostech uložených dle zákona o zadávání veřejných zakázek moc dobře ví a také se tímto zákonem při zadávání veřejných zakázek řídí a plně jeho ustanovení dodržuje. S uvedenými ustanoveními máme velké zkušenosti s jejich využitím, a i s riziky s nimi spojenými,“ zareagoval na argumenty zkušených právníků šéf ŘSD Radek Mátl.
„V každém případě jsou u dodavatelů možná pochybení podrobena úvaze, zda je nutné a možné postupovat v zadávacích řízeních vámi popsaným způsobem. Nicméně je nutno si uvědomit, že každá smlouva stanovuje určité závazky smluvním stranám, a ne vždy se jedná v případě jejich porušení či nedodržení o jednání naplňující dikci Vámi zmiňovaných ustanovení. I v případě společností Značky Morava a Silverton jsme zvažovali popsané postupy zákona a bylo jednoznačně vnitřními i externími právníky vyhodnoceno, že tento postup by byl absolutně neadekvátní a s velkou pravděpodobností v nesouladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ pokračuje Mátl.
Šlendrián nebo organizovaná aktivita?
Porovnání zjištění auditu KPMG už ale nevypadá jako lidský šlendrián, o kterém mluvil ředitel ŘSD výše, ale naznačuje možnost systémovějšího podvodného přístupu k vykazování odvedených prací.
„Já jsem si všechny ty firmy pozval, jednání to byla velmi náročná a složitá. Oni se vymlouvali, že v provozních denících mají vše správně, a že to bylo jenom zjednodušení práce, že těch fotek mají statisíce, nahráli nějaký soubor, a že on to tam pak jenom nahazoval do systému,“ pokračuje Mátl.
„Na druhou stranu, bohužel, jak jsou ty smlouvy na běžnou údržbu dlouhodobé, tak systém Centrální evidence vad, kde se vykazují práce, je nový, a my jsme ani tu povinnost neměli. Ale snaha byla si tu povinnost do smluv, protože jde o rámcovou dohodu, ze které pak jsou dílčí smlouvy, dát, takže v Centrální evidenci vad se to vlastně vykazovalo. Ale máme zde i zprávy a závody, které historicky ty práce v evidenci vůbec nevykazovaly. Ale zjistili jsme, že tu to šlendriánství probíhalo. A od toho je podnět na policii, aby prošetřila, zda to bylo úmyslně, nebo neúmyslně,“ podotýká šéf ŘSD.
„Za mě je v tuto chvíli jasné šlendriánství chování zhotovitele, kdy ne řádně vykazoval své práce a bohužel naši lidé je ne řádně kontrolovali. Ale naši lidé pak posléze, když jsem mluvil, a ten auditor je vyslýchal, prokázali spousty různých upozornění, že na ty společnosti Silverton a Značky Morava upozorňovali na to, že ty práce nevykazují správně. Naši lidé to nějak řešili, ale bohužel ten problém neeskalovali víc a nechali si ho pro sebe. Což byla ta základní chyba, místo toho, aby zasáhli tvrději. Jsme schopni to doložit, ta komunikace existuje. Na základě těchto indicií jsme se ve středních Čechách rozhodli, že těch indicií z hlediska výkaznictví je tolik, že smlouvy, které byly relativně nové, z února 2023, vypovíme. Jak severovýchod, tak severozápad. Takže jsme obě dvě velké smlouvy Silvertonu a Značkám Morava vypověděli,“ konstatuje Mátl.
Proč?
„Protože jsme měli možnost tyto smlouvy vypovědět bez udání důvodu. Jelikož tu ta jednání nedospěla k nějaké dohodě, a byla vyhrocená, tak jsem je ukončil, protože dodavatel házel špínu na všechny okolo, jenom říkal, jak je sám dokonalý a chyby nedělal. V tuto chvíli jsou tedy smlouvy vypovězené, nečerpají se z nich žádné finanční prostředky. Připravujeme nové soutěže, běží schvalovací proces, vypíšeme nové soutěže na obě oblasti středních Čech. Abychom je měli začátkem jarní sezony, věřím, že to jsme ještě schopni stihnout, nejpozději do května, vysoutěžené,“ doufá šéf ŘSD.
Radek Mátl dodal, že po vypovězení kontraktu ŘSD využívá smlouvy, které má k dispozici na zimu.
Ekonomický deník se tématu podrobně věnoval ZDE a ZDE.
Komu společnosti patří Silverton a Značky Morava?
Firmy Silverton a Značky Morava vlastní společnost Cidem Invest, spadající pod Cidem Holding. Cidem Invest měla podle deníku E15 v roce 2021 obrat přes 1,6 miliardy korun. Zabývá se mimo jiné produkcí kovových lisovaných dílů, svařovaných a montovaných sestav, velkoobchodem s železářstvím, obnovitelnými zdroji nebo například stavební činností.
V březnu 2021 se pak skupina Cidem Hranice (spadající pod Cidem Invest, resp. mateřský Cidem Holding) rozrostla o tři společnosti v oblasti dopravního stavitelství: značky Morava, Silverton a Grames. Posledně jmenovaná firma podniká na Slovensku.
Skutečnými majiteli Cidem Holding jsou podle Hlídače státu od srpna 2021 Václav Brabec, Barbora
Weissová a Kateřina Weissová. Václav Brabec je všeobecně známý jako majitel fotbalového Baníku
Ostrava a někdejší majitel autobusové dopravy na severní Moravě.
Všichni tři výše jmenovaní jsou tedy dle Hlídače státu i skutečnými majiteli společností Silverton a Značky Morava.
Václav Brabec figuruje také jako sponzor politických stran ANO a TOP 09 v celkové hodnotě 113 000 korun. Barbora Weissová se podílela na sponzoringu ODS částkou 500 000 korun prostřednictvím společnosti SETOS Prostějov a.s.
Zajímavou skutečností je ovšem radikální nárůst veřejných zakázek pro obě společnosti poté, kdy získaly nové majitele, tedy zejména od roku 2021.
Ekonomický deník obě společnosti oslovil, aby se k podvodům s výkaznictvím údajně provedených prací vyjádřily. Obě společnosti ale dosud mlčí.
Jan Hrbáček
