Je to málo, nebo hodně? Energetici loni připojili k síti 27 298 nových fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 697 megawattů. Oproti roku 2024 to představuje propad o více než 17 tisíc instalací a 271 MW výkonu. Celkově zůstává rozvoj oboru za očekáváním, říkají zástupci Solární asociace.
Jak upozornil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář, růst oboru zaostává i za očekáváním, které nalinkovala vláda v Národním klimaticko-energetickém plánu. Ten počítá s přírůstkem 1000 MW ročně. V letech 2023 a 2024 se to podařilo naplnit, v obou letech přibylo okolo 970 MW nového výkonu. Loni však nastal pád o 28 procent, co se výkonu nových zdrojů týká. V čem je problém?
Klesající podpora od státu
Jan Krčmář upozornil třeba na osekání podpor z programu Nová Zelená úsporám (NZÚ). Není však těžké odhalit další příčiny. Třeba pokles tržních cen elektřiny nebo nízké ceny, které dodavatelé energií nabízejí za prodej přebytečné elektřiny do sítě. Výsledkem je skokový propad výkonu nově postavených fotovoltaik na střechách rodinných domů o 434 MW na loňských 251 MW. A také krach několika instalačních firem, jako jsou S Power Energies, Woltair nebo Acetex.
Náhradou by mohl být rozmach stavby střešních fotovoltaik na bytových domech; ten však zatím nenastal. Pokud se někde v posledním roce instalačním firmám daří získávat více zakázek, tak to jsou projekty na střechách průmyslových a skladových hal. Případně také na komerčních budovách typu obchodních center a kancelářských komplexů. V této kategorii se loni postavilo zhruba 370 MW nového výkonu.
Kdo postaví a kdo to vzdá?
Naopak vázne stavba velkých pozemních solárních parků. Podle údajů Solární asociace loni přibylo 42 velkých fotovoltaik o výkonu od jednoho megawattu výše. Jedná se o 75 megawattů nového výkonu. Ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman upozornil, že dotaci z Modernizačního fondu během let 2021 až 2023 získaly projekty v rozsahu 3013 MW. Pokud nebudou hotové do pěti let od přidělení dotace, tak na ni ztratí nárok.
Z dnešního pohledu se zdá, že takových projektů bude poměrně hodně. Opět to má celou řadu příčin. Zisky z provozu velké fotovoltaiky, navzdory 20 až 30procentní investiční dotaci z Modernizačního fondu, nejsou zrovna lákavé. Naopak, mnoho solárních parků postavených v minulých letech je ve ztrátě. Mnohé projekty narážejí také na zdlouhavá povolovací řízení s nejistým výsledkem. Málo se využívají PPA smlouvy, tedy prodej vyrobené zelené elektřiny napřímo smluvnímu odběrateli.
Když fotovoltaika, tak s baterií
Jednou z mála cest, jak se z této pasti dostat, je postavit spolu s fotovoltaikou také bateriové úložiště energie. Jan Fousek, ředitel Asociace AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace, zmínil, že baterii má 83 procent z loni postavených domácích fotovoltaik. Ty zbývající zpravidla mají ukládání přebytku elektřiny do ohřevu vody. Baterii má u sebe také osm z 42 loni postavených velkých fotovoltaik. Touto cestou se vydává stále více investorů do zelené energetiky.
Navzdory výše zmíněné skepsi nejsou výsledky oboru až tak špatné. Na přelomu minulého a letošního roku bylo v provozu přes 239 tisíc solárních elektráren o celkovém výkonu 5160 MW. Za ideálních podmínek by tak dokázaly pokrýt až polovinu spotřeby v Česku. Kapacita baterií pro ukládání energie vzrostla na 2549 megawatthodin, což je více, než mají jiné evropské země podobné velikosti.
