Společný evropský navigační systém pro leteckou dopravu, jednotný dohledový orgán, sjednocení národních pravidel? Poslanci Evropského parlamentu v úterý schválili změnu pravidel pro leteckou dopravu a „jednotné evropské nebe“. „Evropský letecký prostor připomíná velké puzzle, bohužel ale členské státy mají každý jiný kousek a ty kousky nepasují úplně do sebe,“ upozornil v debatě, která hlasování předcházela, zpravodaj materiálu a europoslanec Johan Danielsonn ze skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).
Reforma pravidel má zajistit lepší řízení evropského vzdušného prostoru, optimalizaci letových tras a snížení zpoždění letů. Dohoda zavádí výkonnostní plány pro letecké navigační služby s cílem zlepšit správu sítě vzdušného prostoru Evropské unie se závaznými cíli a pobídkami, aby lety byly efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí.
Současná roztříštěnost celého systému podle Johana Danielsonna vede ke zbytečným zpožděním i nákladům. Jednotný evropský vzdušný prostor by měl podle zpravodaje vyřešit některé části této skládačky. Legislativa se podle něj snaží o to, aby lety byly zároveň i bezpečnější a klimaticky šetrnější. „Je to důležitý krok k modernizaci evropského vzdušného prostoru,“ poznamenal.
Zmínil také, že v jeho rodném Švédsku je fungující letecká přeprava pro ekonomiku i každodenní život zásadní. Země má nízkou hustotu zalidnění a velké dopravní vzdálenosti. „Lety nás spojují s naším okolím a s kontinentem,“ podotkl. Uvedl také, že průměrná doba zpoždění v Evropě je zhruba 18 minut, zároveň se letectví drží zhruba na dvou až třech procentech celkových světových emisí. Podle výpočtů by jednotné evropské nebe mohlo přispět ke snížení emisí oxidu uhličitého až o deset procent.
Mohlo by vás zajímat
Součástí řešení, aby letecká doprava byla udržitelnější je podle něj i zajištění trhu pro udržitelná letecká paliva, práce na zvýšení efektivity paliv a vytvoření prostoru na evropském leteckém trhu pro inovace, které se chystají, především elektrifikaci regionálních letů.
Současnou roztříštěnost evropského leteckého prostoru zmínil také další zpravodaj materiálu a německý europoslanec Jens Gieseke z klubu Evropské lidové strany (EPP). Obrázek podle něj dokreslují i přetížená letiště. I kvůli tomu je podle něj potřeba říci „ano“ kratším letům, efektivitě výkonu a větší spolupráci, což by měl zajistit jednotný evropský vzdušný prostor. „Proč neexistuje žádný dohledový orgán, proč neexistuje společný navigační systém, proč neexistuje společný evropský správce sítí,“ tázal se v pondělí rámci rozpravy před úterním hlasováním. To vše jsou podle něj prvky, které by situaci na letištích zlepšily.
Jens Gieseke upozornil, že reformy jsou potřeba naléhavě. „Vytvoření skutečně jednotného evropského vzdušného prostoru příliš dlouho blokují členské státy, které nebyly ochotné se shodnout na restrukturalizaci řízení letového provozu, a to na úkor blahobytu cestujících,“ poznamenal.
V evropském leteckém prostoru se podle něj uskuteční tisíc letů denně, přepraví se šest set milionů pasažérů ročně a v leteckých společnostech je 500 tisíc pracovních míst, dalších 17 tisíc je v národních kontrolních orgánech.
Omezený prostor
Europoslankyně Sophia Kircher z poslaneckého klubu Evropské lidové strany (EPP) v rámci projednávání materiálu uvedla, že „nad mraky, kde se zdá být svoboda neomezená, narážíme na spoustu, byť neviditelných hranic“. Tím je podle ní letecký provoz v Evropě výrazně omezen, letadla tak často létají různými „objížďkami“, protože je k tomu nutí různá národní opatření. „To vede ke zpoždění, vyšším nákladům i vyšším emisím,“ upozornila.
Evropský letový prostor je složen z mnoha národních předpisů místo jednoho společného evropského systému s jednotnými pravidly, takže každý členský stát si v současnosti sleduje vlastní letecký prostor bez spolupráce s ostatními státy, popsala nevýhody aktuálního nastavení.
O změně pravidel jednotného evropského nebe hlasoval 14. října také výbor pro dopravu Evropského parlamentu (TRAN). Na návrhu pravidel se loni v březnu neformálně dohodlo belgické předsednictví Rady Evropské unie a vyjednavači Evropského parlamentu, v jejichž čele stál bývalý zpravodaj Parlamentu Marian-Jean Marinescu (EPP, Rumunsko) a Bogusław Liberadzki (S&D, Polsko).
Komise navrhla revidovat pravidla jednotného evropského nebe už v roce 2013, projednání ale pozdržel Brexit. Následovala aktualizace pravidel v roce 2020, na kterou navázala podle informací TRAN změna postojů zákonodárců, kteří se následně zapojili se do třístranných jednání, aby se dohodli na novém návrhu pravidel.
Tereza Čapková
