Dlouhá léta zpochybňovali historici rozsudek československého Národního soudu, jímž byli v roce 1947 odsouzeni k 20 letům těžkého žaláře předsedové vlády v letech 1938-1939 generál Jan Syrový a Rudolf Beran. Rozsudek byl zrušen až po 75 letech, učinil tak v dubnu Vrchní soud v Praze. Málo se ale ví, že komunisté znárodnili také majetek bratrovi generála – Ladislavovi. Zabrali mu nejen úspěšnou stavební firmu, ale i zahradnictví. Na konci června se touto nepravostí nedemokratického režimu bude zabývat pražský Městský soud.
Letos 12. dubna byl po 75 letech zrušen rozsudek Národního soudu, jímž byl k trestu dvacetiletého těžkého žaláře odsouzen generál Jan Syrový, bývalý ministerský předseda a ministr obrany. Spolu s Janem Syrovým byl v roce 1947 ke stejnému trestu odsouzen i předseda vlády let 1938-1939 Rudolf Beran. I v jeho případě došlo k zrušení rozsudku; viz text Ekonomického deníku ZDE (včetně zmíněného usnesení Vrchního soudu v Praze).
Jan Syrový byl nejstarším ze 6 sourozenců, kteří se v letech 1888-1902 narodili v Třebíči manželům Janu a Anně Syrovým.
Zatímco Jan se věnoval vojenské kariéře, nejmladší Ladislav se stal uznávaným architektem a stavitelem.
Kolem některých jeho staveb dnes Pražané chodí (případně v nich i bydlí), aniž si to uvědomují. Domy v Praze-Střešovicích, Patočkova č.p. 676-680; dům č. p. 676 si Ladislav Syrový postavil pro vlastní potřebu.
Nepřehlédnutelná je také například vila hudebního skladatele a nakladatele Františka „Ferryho“ Kovaříka v Praze na Barrandově, Barrandovská 268/22. Nebo dům publicisty a překladatele Karla Teigeho v Praze na Cihlářce, U Šalomounky 2369/5.
Syrového stavební firma vystavěla také dům v pražských Vinohradech, v Londýnské 334/83.
Ladislav Syrový se v druhé polovině 30. let minulého století podílel také na budování opevnění, které mělo chránit Prahu před útokem nacistických vojsk.
Syrového úspěšnou stavební firmu ale v červenci 1948 ministerstvo techniky znárodnilo. A to vyhláškou ze dne 29. 7. 1948 č. 1669/1948 Ú. l., v položce č. 33.
Dokument podepsal ministr Emanuel Šlechta, český a československý politik Československé strany socialistické, hlavní představitel poúnorového prokomunistického kurzu ČSS, poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa. Šlechtovi se náklonnost ke komunistickému zřízení nakonec nevyplatila. Byl sám pronásledován a nakonec se svou manželkou spáchali v roce 1960 sebevraždu.
Ale zpět. Do firmy Ladislava Syrového také zahradnictví v Praze-Troji, které „bylo dotováno ze zisku podniku stavebního“. Také to bylo v prosinci následujícího roku (1949 – pozn. red.) znárodněno.
Není divu, že se Ladislav rozhodl opustit Československo. Do země sed už nevrátil; zemřel v roce 1980 v USA ve státě Illinois (Viz ZDE; položka č. 15)
Spolu s ním odešla i jeho manželka Ivana Syrová, rozená Kohoutová, narozená v roce 1916 ve Vídni.
Nato Lidový soud trestní v Praze 21. 12. 1953 vyslovil, že veškerý majetek Ladislava a Ivany Syrových „připadá státu“. Pod usnesením se spisovou značkou 8/a Nt 1553 je podepsán Stanislav Sokol.
Tyto postupy ze strany státu jsou dnes pokládány za nepřijatelné, viz například článek 11 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod, kde se zaručuje ochrana osobního vlastnictví.
„Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje,“ stojí v Listině.
Manželé Syroví zemřeli bezdětní. Nejbližšími žijícími příbuznými jsou potomci Ladislavova bratra Bohumila (1892-1979).
Návrhy na soudní očištění perzekuovaných členů rodiny iniciuje Bohumilův pravnuk Jan Syrový (narozen 1990) z Třebíče.
Zmiňované soudní rozhodnutí z roku 1953 je nicméně stále pravomocné.
Zda se ho po téměř 70 letech podaří zrušit a zda budou manželé Syroví rehabilitováni, se ukáže při veřejném zasedání.
Rozsudek zrušen po 75 letech
Dlouhá léta zpochybňovali historici rozsudek československého Národního soudu, jímž byli v roce 1947 odsouzeni k 20 letům těžkého žaláře předsedové vlády v letech 1938-1939 generál Jan Syrový a Rudolf Beran. Nicméně až nyní, po 75 letech, byl rozsudek zrušen. Učinil tak Vrchní soud v Praze.
Z iniciativy generálova praprasynovce, jeho jmenovce Jana Syrového podal loni městský státní zástupce v Praze v generálův prospěch návrh na povolení obnovy řízení. Ale neuspěl.
Městský soud v Praze jeho návrh 14. 12. 2021 zamítl. Ustanovený obhájce Jakub Backa se však nevzdal a podal stížnost.
A senát Vrchního soudu v Praze pod vedením Vladimíra Stiboříka jeho námitkám vyhověl. Uznal, že proces byl nezákonně ovlivněn, a proto je třeba odsuzující rozsudek zrušen. Soudci odhalili i celou řadu dalších pochybení, které přiložené usnesení podrobně popisuje.
Ačkoli původní podnět směřoval jen ve prospěch generála Jana Syrového, soudci vrchního soudu dospěli k závěru, že důvody pro obnovu řízení svědčí stejně i ve prospěch Rudolfa Berana, a proto zrušili rozsudek i v jeho případě.
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2022 zásadním způsobem přepsalo novodobé československé dějiny.
Jan Hrbáček
