Dlouhá schvalovací řízení a nedostatečné vymezení pozemků znamenají, že rozšiřování kapacity větrných elektráren v Německu je příliš pomalé na to, aby bylo možné splnit klimatické cíle. Uvádí to zpráva Spolkového a zemského výboru pro spolupráci.
Výbor, jehož úkolem je sledovat cíle rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a stav jejich plnění v 16 spolkových zemích Německa se zvláštním zaměřením na větrnou energii na pevnině, zjistil, že ke konci prosince 2021 byl pro větrné turbíny určen podíl 0,81 až 0,91 procento německé půdy.
Zpráva výboru dále uvádí, že dostupná půda pro obnovitelné zdroje se v jednotlivých spolkových zemích značně liší.
Zpráva je k přečtení ZDE.
Podle zákona o větrné energii na pevnině mají být do roku 2032 pro větrné turbíny určena dvě procenta rozlohy Německa, ale k dosažení tohoto cíle musí spolkové země v budoucnu zvýšit dostupnost půdy, uvádí zpráva.
Podle zprávy, která se zaměřila na rok 2021, se rozšiřování větrných a fotovoltaických (FVE) instalací na pevnině do značné míry řídilo rozdělením na sever a jih.
Přibližně tři čtvrtiny nových větrných elektráren na pevnině byly postaveny v severních spolkových zemích Dolní Sasko, Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko a Šlesvicko-Holštýnsko.
Zpráva také uvádí, že doba trvání schvalování plánů se mezi jednotlivými spolkovými zeměmi rovněž značně liší, přičemž řízení od podání žádosti po dokončení dokumentace trvá v Hesensku v průměru 27 měsíců a ve Šlesvicku-Holštýnsku necelých sedm měsíců.
Německo usiluje o masivní rozšíření větrné a solární energie v celé zemi. V návaznosti na změny zákona o obnovitelných zdrojích energie z roku 2021 chce Německo do roku 2030 dosáhnout 80procentního podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny. V roce 2021 činil tento podíl přibližně 42 procent.
„Díky zákonu o větru na zemi vyhradíme dvě procenta rozlohy státu pro větrnou energii,“ oznámil spolkový ministr Robert Habeck na tiskové konferenci k úvodní bilanci ochrany klimatu v polovině ledna 2022.
Za tímto účelem chce spolková vláda intenzivně spolupracovat se spolkovými zeměmi a obcemi. Koaliční smlouva mimo jiné navrhuje posílit takzvaný Výbor pro spolupráci mezi spolkovými zeměmi. Co je vlastně Výbor pro spolupráci mezi spolkovými zeměmi?
Založení Výboru pro spolupráci mezi spolkovými zeměmi se datuje do roku 2021. Překážky, jako je nedostatek pozemků a dlouhé schvalovací řízení, způsobují, že se větrná energie rozšiřuje příliš pomalu. Je třeba najít nová řešení, a to společně – u kulatého stolu s federální vládou a státy.
Úkolem výboru je sledovat cíle spolkových zemí v oblasti rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a stav jejich plnění, se zvláštním zaměřením na větrnou energii na pevnině. Kromě BMWK a všech 16 spolkových zemí se na něm podílejí také spolková ministerstva životního prostředí, zemědělství, dopravy, financí a stavebnictví a úřad kancléře. Členové výboru na úrovni státních tajemníků se scházejí nejméně dvakrát ročně, aby si vyměnili informace o stavu rozšiřování obnovitelných zdrojů energie. Vycházejí přitom ze státních zpráv a komplexního sledování průběhu rozšiřování.
Proč dvě procenta rozlohy na jednu spolkovou zemi pro větrnou energii?
V první zprávě, kterou výbor pro spolupráci společně vypracoval v říjnu 2021, došly spolková vláda a spolkové země k závěru, že ačkoli došlo k oživení rozšiřování větrné energie, plochy určené k tomuto účelu zejména ve spolkových zemích nejsou dostatečné k dosažení ambiciózních cílů rozšiřování.
Zákon Wind-an-Land proto stanoví, že každá spolková země musí dát k dispozici dvě procenta své půdy pro větrné turbíny. Je třeba odstranit stávající překážky bránící rozšíření větrné energie na pevnině. Kromě toho, že díky dvouprocentnímu cíli bude k dispozici více pozemků, se zrychlí a zjednoduší plánovací a schvalovací postupy. Rozvoj větrné energie a ochrana druhů musí jít ruku v ruce. Plánovaná novela zákona o obnovitelných zdrojích energie má mimo jiné snížit vzdálenost mezi větrnými turbínami a meteorologickými radary a rotačními radiomajáky pro letecký provoz.
Naposledy 16. února spolková vláda a spolkové země společně intenzivně diskutovaly ve Výboru pro spolupráci – pod vedením nového předsedy výboru a státního tajemníka BMWK Patricka Graichena – o plnění dvouprocentního cíle a možných variantách rozdělení cíle.
(nik)
