Rozsah údajů v daňovém přiznání musí stanovit právní předpis, rozhodl Ústavní soud

Pokud je vyplnění daňového přiznání či tiskopisu pro registraci ke kontrolnímu hlášení ukládáno jako povinnost, je třeba, aby jeho obsah byl stanoven právním předpisem. Ústavní soud tak vyhověl návrhu skupiny senátorů na zrušení dosavadního ustanovení daňového řádu. Na jeho protiústavnost, kdy jsou údaje stanoveny toliko na tiskopisech Ministerstva financí, upozorňovala dlouhodobě i Komora daňových poradců.

Napadené ustanovení § 72 odst. 1 daňového řádu zavazuje daňový subjekt podat přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů a dále též řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Ve svém návrhu senátoři namítali, že rozsah povinně sdělovaných údajů podle § 72 daňového řádu musí alespoň obecnými pojmy stanovit přímo zákon, přičemž tiskopisy, respektive jejich vzory, by měly být vydány formou podzákonného právního předpisu.

Ústavní soud dal nyní zákonodárcům za pravdu, když uvedl, že vůči institutu předepsaného tiskopisu nelze z hlediska ústavnosti nic namítat, jestliže však je vyplnění tiskopisu ukládáno jako povinnost, je třeba, aby jeho obsah byl stanoven právním předpisem.

[mn_protected]

V případě tiskopisu, jehož forma není dána zákonem ani podzákonným právním předpisem, není možná abstraktní kontrola ústavnosti ukládaných povinností. „Ústavnímu soudu tudíž nezbylo než konstatovat, že napadené ustanovení § 72 odst. 1 daňového řádu nesplňuje podmínky stanovené ústavním pořádkem pro uložení povinnosti daňovému subjektu sdělovat v přihlášce k daňové registraci, resp. v oznámení o změně registračních údajů a v řádném nebo dodatečném daňovém tvrzení, údaje nezbytné pro správu daní; to nevylučuje případné zákonné zmocnění ministerstva financí podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky.“

Odborníci nález vítají

Podle soudce Nejvyššího správního soudu Karla Šimky nález bere vážně požadavek, že lidem se smí něco přikazovat jen zákonem a detaily provést jen podzákonným právním předpisem, který musí být řádně vydán a vyhlášen, by daňová správa měla zvládnout stejně jako řada jiných úřadů. „Právo se má brát vážně, a má-li někdo mít povinnost vyplnit často i velmi dlouhý a složitý formulář, je třeba, aby obsah formuláře prošel jistou formou legislativního procesu – aby se posoudilo, zda je přiměřeně srozumitelný a zda po lidech chce jen údaje, které opravdu podle zákona chtít může. A přesně to se má dít v procesu vydání podzákonného právního předpisu – za pomoci legislativců, s podporou Legislativní rady vlády a s určitou mírou veřejné kontroly. Formulář prostě nemá napsat jen tak nějaký úředník daňové správy podle toho, co si myslí, že je pro ni užitečné.“

Nález uvítala i Komora daňových poradců, která námitku, že není možné, aby obsah povinného formuláře k podávání daňového přiznání nebyl stanoven zákonným předpisem, uplatňuje bezvýsledně již několik let. „Naposledy jsme tuto připomínku uplatnili v rámci aktuální novely Daňového řádu, která je v tuto chvíli projednávána Poslaneckou sněmovnou. Ministerstvo financí tuto připomínku neustále odmítá. Nyní nám však dal ve svém nálezu za pravdu Ústavní soud, který v zásadě argumentuje obdobně jako Komora,“ připomíná vedoucí Sekce správa daní a poplatků Tomáš Hajdušek. Jestliže je formulář k podávání daňového přiznání závazný pod sankcí, není podle člena Prezidia KDP a vedoucího Sekce daně z příjmu právnických osob. Jiřího Nesrovnala ústavně konformní, aby jeho struktura a obsah nebyly stanoveny právním předpisem. Fakticky se totiž jedná o stanovení povinnosti širokému okruhu daňových subjektů. „Na tento problém jsme již dříve upozorňovali v souvislosti s nálezem Ústavního soudu k problematice kontrolních hlášení.“

Komora nicméně nepovažuje za šťastné, že v návrhu zákona o právu na digitální služby je zakotveno, že formulář by měl být závazný po jeho zveřejnění na internetových stránkách příslušného úřadu. „Takto navrhovanou úpravu považuje za rozpornou s předmětným nálezem. Doufáme, že tato chyba bude odstraněna při projednávání předmětné normy v Senátu,“ dodává Nesrovnal.

[/mn_protected]

Dušan Šrámek