Ozdravování veřejných financí pokračuje a má přívlastek mírné. Nestojí ale na pevných základech kvůli některým rizikům, jejichž vliv ještě zvyšuje to, že příští rok je rokem volebním, shrnul pro Ekonomický deník po středečním jednání s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu (PSP) předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.
Příjmy i výdaje rozpočtu jsou podle Hampla naplánovány bez jakéhokoli rezervního polštáře. „Jsou to cíle, které možná pro daný rok nejsou dosažitelné,“ podotkl Hampl. „Když máte ve volebním roce něco postavené na hraně, je tu riziko, že tu hranu překonáte,“ dodal. NRR je ze zákona nezávislým posuzovatelem dodržování zákonných pravidel rozpočtové zodpovědnosti. Poslancům rozpočtového výboru vládní návrh státního rozpočtu se schodkem 241 miliard korun ve středu představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Vláda navrhuje státní rozpočet na příští rok s celkovými příjmy 2 086,1 mld. Kč a výdaji 2 327,1 mld. Kč, tedy se schodkem 241 miliardy korun. Tyto základní parametry již schválila PSP v prvním čtení. Ministr financí Zbyněk Stanjura na úvod svého vystoupení v rozpočtovému výboru PSP připomněl, že v srpnu vláda plánovala schodek ve výši 230 miliard korun. V září zvýšila projektovaný deficit o miliardu v položce vysoké školy a dále přidala 10 miliard korun na škody způsobené povodněmi. „Takže deficit mezi srpnem a zářím vzrostl o 11 miliard korun, z toho o 10 bohužel díky přírodní katastrofě,“ uvedl Stanjura.
NRR: Zlepšování veřejných financí je pomalejší
Předseda NRR Mojmír Hampl šel na schůzi rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny s několika hlavními připomínkami. První byla, že naplnění predikce očekávaného vývoje české ekonomiky v příštím roce, na níž projekce příjmů a výdajů státního rozpočtu stojí, je ohrožena opakovaným zhoršováním ekonomické kondice našeho hlavního obchodního partnera Německa a také geopolitickými nejistotami.
Dále vidí NRR na příjmové straně významné riziko nedosažení plánovaných výnosů z emisních povolenek, neboť počet povolenek k dražbě se pro rok 2025 sníží. „K naplnění příjmů uvedených v návrhu ve státním rozpočtu pro rok 2025 by tak průměrná cena emisní povolenky v roce 2025 musela být zhruba 104 EUR, což je vzhledem k historickému vývoji i k současné úrovni ceny emisní povolenky krajně nepravděpodobné až nerealistické,“ uvádí NRR ve svém stanovisku, publikovaném minulý čtvrtek. Dodává, že předpokládaný příjem může být nadhodnocen o zhruba 10 miliard korun.
Dalším rizikem, které může snížit plánované výdaje o 5 miliard korun, jsou zatíženy příjmy z odvodů organizací s přímým vztahem ke státu. Tedy firem v částečném vlastnictví státu. Příklad – energetická společnost ČEZ. Pokud by zisk vyplacený na dividendách přesáhl běžný zisk, jednalo by se podle NRR velmi pravděpodobně o takzvanou superdividendu, kterou nelze podle evropských pravidel považovat za uznatelnou součást příjmů státního rozpočtu. To ostatně bylo příčinou toho, že poslední takzvaná notifikace (ověření) deficitu českých veřejných financí dopadla tak, že Evropský statistický úřad českému rozpočtu neuznal 29 miliard příjmů od ČEZ a jím uznaný deficit, který kromě jiného vstupuje do mezinárodních srovnání, které sledují také investoři, byl vyšší.
Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku také poukázala na to, že vládní návrh státního rozpočtu na rok 2025 na výdajové straně pracuje s částkou na dotace na obnovitelné zdroje energií, která je již zredukována na 8,5 miliardy korun, aniž by redukce, která vyžaduje změnu legislativy, již proběhla. Podobně podle NRR návrh rozpočtu předbíhá i legislativní úpravy v kapitole ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na platy nepedagogických pracovníků.
Klopotné zlepšování veřejných financí
Na straně výdajů je podle NRR podhodnocena rozpočtovaná částka na valorizaci důchodů v příštím roce, a to o 5 až 7 miliard korun. Námitky vyslovili rozpočtoví experti také k 10 miliardám, o něž byly navýšeny plánované výdaje rozpočtu 2025 kvůli zářijovým povodním. Mají za to, že by tyto prostředky měly být již v návrhu rozpočtu účelově vázány tak, aby bylo zajištěno jejich výhradní využití na odstraňování následků živelních pohrom. „Nepřiřazením účelovosti hrozí použití těchto prostředků pro krytí jiných (s povodněmi nesouvisejících) výdajů a ohrožení plnění limitu strukturálního salda,“ uvádí NRR ve svém stanovisku.
„Je vidět obecné zlepšování veřejných financí, byť klopotné a ne tak rychlé, jak bychom si představovali. A je vidět, že má svá rizika,“ řekl na úvod debaty s ministrem financí a členy sněmovního rozpočtového výboru šéf NRR Mojmír Hampl. „Stoupli jsme si na váhu a ta váha ukazuje lepší výsledky. Ale opravdu si nejsme jisti, jestli budeme schopni udržet změnu našeho životního stylu a trajektorii, kterou jsme si stanovili do budoucna. Vidíme, že to bude těžké,“ přirovnal snižování schodků veřejných financí k redukční dietě. Obzvlášť těžké je podle něj „odtučňování“ proto, že se sestavuje rozpočet na volební rok a „ve volebním roce je hlasů proti hubnoucí kůře strašně moc a strašně těžko se jim odolává“. Právě proto považuje NRR rizika obsažená v návrhu rozpočtu za obzvlášť hodná pozornosti.
„Byla to kultivovaná debata, která se hodně točila kolem našeho textu připomínek. Říkal jsem si, že budou různé dotazy a podněty, ale nebyly,“ zhodnotil pro Ekonomický deník průběh debaty Hampl. Oponentem připomínek NRR byl logicky ministr financí Stanjura, který podle Hampla relativizoval míru nastíněných rizik.
Předpoklady rozpočtu
Ministr financí Zbyněk Stanjura při představování vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2025 poslancům rozpočtového výboru podtrhl, že rozpočet počítá s významným nárůstem investic, posílením výdajů na vědu, výzkum a inovace a také plnění závazku v oblasti obrany ve výši dvou procent HDP. Při výčtu příjmů podotkl, že by se zainteresovaní místa mohla dohodnout na přejmenování odvodů sociálního pojištění na sociální daň. Nesprávné označení je častým terčem kritiky ekonomů, protože neslouží účelu pojištění, nýbrž jsou vzápětí po svém příchodu do státní kasy vypláceny v podobě důchodů.
Návrh státního rozpočtu na rok 2025 je postaven na předpokladu, že se české ekonomice bude v příštím roce dařit lépe než letos. Pro letošek očekává analytická sekce ministerstva financí, na jejíž předpovědích tvůrci rozpočtu své projekce staví, růst hrubého domácího produktu o 1,1 procenta. V příštím roce by už měla ekonomika vzrůst o 2,7 procenta. Ministr Stanjura připomněl, že Výbor pro rozpočtové prognózy, složený z předních odborníků v oblasti finanční sféry, vyhodnotil prognózu jako realistickou.
Stanjura zmínil i změny důchodového systému, k nimž patří třeba pravidla pro odchod do penze. Ty podle něj budou mít pozitivní dopad na stav důchodového účtu. V roce 2023 skončil účet, z nějž se v našem průběžném systému vyplácejí důchody, v deficitu 73 miliard. Letos by to mělo být 55 miliard a v příštím roce 13 miliard.
Ivana Pečinková
