Jen o trochu méně než 200 miliard eur – tedy asi 5 bilionů korun – bude činit rozpočet Evropské unie na rok 2025. K takovému kompromisu došli o víkendu vyjednavači Evropského parlamentu a národních států. Oproti původnímu plánu vzrostly peníze zejména na pomoc členským státům, které postihly živelné katastrofy, nebo na program Erasmus+. Šetření, které požadovali zástupci unijních států, se tak nekoná.
Rozpočet obsahuje 199,4 miliardy eur, tedy asi pět bilionů korun, v prostředcích na závazky a 155,2 miliardy eur, 3,9 bilionu korun, v prostředcích na platby. Závazky představují prostředky, které mohou být v daném roce přislíbeny ve smlouvách. Platby pak skutečně vyplácené finanční prostředky. V rámci výdajových stropů současného víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 bylo ponecháno k dispozici 800,5 milionu eur, přes 20 miliard korun. Ty slouží jako rezerva pro případ nenadálých událostí.
Nejvyšší množství peněz, asi 78 miliard eur, má směřovat do oblasti soudržnosti, odolnosti a hodnot, z čehož nejvíce činí koehzní politika. Necelých 57 miliard eur půjde na oblast přírodních zdrojů a životní prostředí. Z té se financuje především společná zemědělská politika. 21,5 miliardy pak na oblast jednotného trhu, inovací a digitalizace.
„Pokračujeme v plnění našich politických závazků a zajišťujeme finanční prostředky na řešení současných i budoucích výzev Evropské unie – zelené a digitální transformace, posilování odolnosti Unie, řešení důsledků ruské agrese na Ukrajině a pokračující krize na Blízkém východě. Dohoda, kterou našli spoluzákonodárci, představuje dobrý kompromis mezi naléhavými finančními potřebami Evropy a kontinuitou úspěšných programů, které posouvají Evropu vpřed,“ uvedl končící eurokomisař pro rozpočet a správu Johannes Hahn.
Členské státy chtěly nižší rozpočet, Parlament vyšší
Původní návrh Evropské komise činil 199,7 miliardy eur. Členské státy následně usilovaly o seškrtání na 191,53 miliard, Evropský parlament ve své pozici naopak požadoval zvýšení na 201 miliard. Spory se vedly o financích na programy, jako je Erasmus+, penězích na vědu a výzkum, humanitární pomoc a ochranu hranic. Vzrostly také peníze určené na pomoc zemím, které v důsledku klimatické změny čelí přírodním katastrofám.
Polský europoslanec Andrzej Halicki z frakce Evropských lidovců, který byl hlavním vyjednávačem rozpočtu za Evropský parlament, uvedl, že bylo od počtáku jasné, že pokusy národních států snížit v dnešní době rozpočet není možné akceptovat. „V současné geopolitické realitě by bylo směšné oslabovat rozpočet Unie v této době. Naopak bychom měli usilovat o jeho posílení, abychom podpořili konkurenceschopnost, hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a zlepšili život lidí a komunit v celé Unii. Občané a podniky v celé EU si zaslouží větší jistotu a ujištění, že Unie je připravena je podpořit prostřednictvím programů financování a je připravena reagovat v případě vznikajících krizí,“ řekl.
Rozpočet bloku na rok 2025 je prvním, který je ovlivněn náklady na splácení dluhu vzniklého v rámci plánu obnovy NextGenerationEU. Ten vznikl jako reakce na covidovou pandemii, Unie si na něj půjčila na kapitálových trzích. V rozpočtu na rok 2025 je potřeba nad rámec předchozích odhadů vyhradit dalších 2,3 miliardy eur na náklady spojené s půjčkami kvůli zvyšování úrokových sazeb. Další financování nečekaných nákladů na obsluhu dluhu má být předmětem debat o víceletém finančním rámci na roky 2028-2034.
Dohodu vyjednavačů musí ještě formálně potvrdit členské státy a plénum Evropského parlamentu. To by se mělo stát do dvou týdnů. Očekává se, že ho Rada EU, která zastupuje členské státy, schválí 25. listopadu. Přijetí rozpočtu vyžaduje souhlas kvalifikované většiny. V Evropském parlamentu by se o dohodě mělo hlasovat ve středu 27. listopadu.
(knn)
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
