Evropská komise představí návrh rozpočtu na sedmileté období po roce 2027. Poslanci Evropského parlamentu důrazně odmítají, aby se snižovaly výdaje na zemědělskou politiku nebo podporu regionů. Do popředí se ovšem dostávají i další výdaje, například na obranu.
Evropská komise slibuje, že rozpočtový rámec na roky 2028 až 2035 bude flexibilnější a zároveň štíhlejší. Navrhovaná reorganizace má zefektivnit celou strukturu unijního víceletého finančního rámce. Evropští poslanci ale tvrdí, že změny financování povedou také ke změnám priorit unijní politiky. Zejména se bojí o finance pro dlouhodobé pilíře EU, jako je zemědělství, soudržnost a sociální politika.
Zásadní novinkou má být zavedení nového finančního nástroje pro podporu průmyslové politiky – Evropského fondu konkurenceschopnosti (ECF). Spojením až 14 stávajících rozpočtových položek by ECF sdružoval veřejné a soukromé zdroje pro investice do strategických odvětví, jako jsou obranné technologie a umělá inteligence.
Vetší důraz má být také kladen na finanční nástroje EU, které mají nejčastěji formu úvěrů, záruk a kapitálových vstupů. Kombinované financování má přinést větší flexibilitu při financování unijních projektů.
Mohlo by vás zajímat
Štíhlejší rozpočet
Eurokomisař pro unijní rozpočet Piotr Serafin změny hájí s tím, že reforma financování zvýší konkurenceschopnost celé Unie. „Svět kolem nás se rychle mění. Nové výzvy ale vyžadují chytřejší reakce,“ řekl europoslancům. Připustil, že omezené zdroje příjmů a vyšší splátkové povinnosti povedou k „finančním kompromisům“.
Úsporných opatření se ale evropští zákonodárci obávají. „Bezpečnost, obrana a konkurenceschopnost jsou nejvyššími prioritami,“ uvedl k návrhu rozpočtu Siegfried Mureșan (EPP/Rumunsko), který patří mezi hlavní vyjednavače Evropského parlamentu o víceletém rozpočtu EU. V současném rozpočtu tvoří bezpečnost a obrana jen 1,2 % celkových výdajů. Opomíjena by ale neměla být ani potravinová bezpečnost a politika soudržnosti. „Bez silné investiční politiky neexistuje konkurenceschopná ekonomika,“ zdůraznil.
Financování regionů a zemědělství pod tlakem
Právě Společná zemědělská politika (SZP) a fondy soudržnosti, které dohromady tvoří téměř dvě třetiny výdajů současného sedmiletého rozpočtu EU, jsou pod tlakem, aby se jejich financování změnilo. Evropští poslanci varují před významnými strukturálními změnami. V případě přímých plateb zemědělcům by mohlo jít o škrty ve výši 15 až 20 %. Reforma SZP ale naráží na odpor většiny poslanců v EP.
Také politika soudržnosti, hlavní investiční strategie Unie ke snižování regionálních rozdílů, má doznat změn. Komise chce platby propojit s národními a regionálními reformami. Kritici se ale obávají, že to podkope princip solidarity v EU.
„Nechceme tříštit politiku soudržnosti. Musí zůstat ústředním pilířem investic EU a současné úrovně financování musí být zachovány,“ uvedla europoslankyně Carla Tavaresová (S&D/Portugalsko).
Kam až půjde reforma sociálního fondu?
Dalším pomyslným bojištěm mezi Komisí a Evropským parlamentem je reforma Evropského sociálního fondu Plus (ESF+), jehož hodnota v současné době činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun). Zákonodárci se obávají, že Brusel část prostředků přesune na financování průmyslových a obranných priorit.
„Tato revize ukazuje skutečný záměr Komise. Méně sociální politiky, více peněz pro několik strategických odvětví,“ varovala europoslankyně Marit Maij (S&D/Nizozemsko), zpravodajka EP pro ESF+. „Sociální fond je pro lidi, ne pro obranné společnosti,“ odmítla změny.
Vyšší splátky, nižší příjmy
Pro příští rozpočtové období Unie se rýsuje napjatá situace. V roce 2028 začnou nabíhat splátky půjčky ve výši 800 miliard eur (19,8 bilionu korun) z fondu NextGenerationEU, který reagoval na pandemii covidu-19 a měl sloužit k oživení evropské ekonomiky.
Do roku 2034 mohou roční splátky dosáhnout až 30 miliard eur (741 miliard korun), tedy necelé pětiny současného rozpočtu EU. Eurokomisař Serafin dodal, že Unie musí hledat nové zdroje příjmů, protože samotné členské země nechtějí navyšovat své příspěvky do společného rozpočtu. Spekuluje se o vyšším zdanění velkých firem v celé Evropě, napsal list Financial Times.
