Připravený v tajnosti a příliš rozhazovačný. Tak hodnotí návrh rozpočtu Evropské unie na sedmileté období 2028 až 2034 zástupci největších českých politických stran. Podobně to vidí i reprezentanti byznysové sféry. Silná kritika míří třeba na záměr zavést jednotnou evropskou daň ze zisku velkých společností.
„Překvapila mě netransparentnost celého procesu, kdy bylo vše kolem návrhu do poslední chvíle utajeno, přestože nás Komise neustále přesvědčovala o tom, jak důležitá pro ni transparentnost je. Za šťastné nepovažuji ani to, že předsedkyně Komise prezentaci tohoto zásadního návrhu naplánovala na poslední týden před parlamentními prázdninami,“ netají se kritikou předsedkyně europoslaneckého klubu ODS Veronika Vrecionová.
Také podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je první návrh víceletého finančního rámce Evropské unie alarmující. Schillerové vadí posílení kompetencí Evropské komise a svazování členských států dalšími byrokratickými opatřeními. „Jsme ve spojení s našimi europoslanci. Podle informací, které máme, je tam velké zděšení napříč politickým spektrem z tohoto prvního návrhu,“ dodala Schillerová.
Nadělali dluhy, teď je musí někdo zaplatit
Evropská unie si v minulých letech půjčila obrovské finanční částky na program Next Generation EU. Úroky z těchto dluhů začnou výrazně zatěžovat budoucí rozpočtové období 2028 až 2034. „Z našeho pohledu je nafouknutí příjmové stránky rozpočtu příliš vysoké. Naprosto odmítáme s tím související návrh na nové vlastní zdroje, což jsou ve skutečnosti nové unijní daně. Nejhorší z nich je podle mého názoru návrh na daň, která má zatížit firmy,“ doplnil místopředseda poslaneckého klubu ECR Alexandr Vondra (ODS).
Evropská komise chystá i další „překvapení“ v oblasti výběru daní a poplatků. „Evropská unie bude po Česku požadovat, aby každý rok odvedlo zhruba 8 miliard korun ze spotřební daně přímo do unijního rozpočtu. Tento návrh zveřejnila Komise jako součást revize Evropské směrnice o spotřební dani z tabákových výrobků. Komise přitom chce členským zemím napřímo nařizovat, jakou sazbu spotřební daně musí na nikotinové výrobky uvalit,“ upozornil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Spokojený je naopak český eurokomisař Jozef Síkela. Jeho portfolio spadá do výdajové složky nazvané Globální Evropa (Global Europe), na kterou je určeno 215 miliard eur. Jsou to peněžní prostředky určené na rozšiřování EU a rozvojovou či humanitární pomoc. „Svět se velmi dramaticky změnil. Evropa potřebuje silný geopolitický instrument a bude hrát čím dál tím větší roli,“ řekl Síkela novinářům v Bruselu.
Mohlo by vás zajímat
Pozitivem je tlak na reformy
Kritika zní i z prostředí byznysu. „Strategický rámec 2028+ musí být zaměřen na strategické investice státu. Ne na lepení děr ve státním rozpočtu na běžné provozní výdaje, jak to v mnohých případech bylo v minulosti. Je dobře, že čerpání evropských peněz má být podmíněno reformami a modernizací členských států, čehož by mělo Česko maximálně využít pro svoji budoucnost,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Hospodářská komora poukazuje také na složitou strukturu čerpání a byrokracii, která okolo dotací v Česku dlouhodobě narůstá. „Za ideální považujeme, aby vzniklo naprosté minimum operačních programů a aby se přestala uměle omezovat podpora pro podnikatelské subjekty. Klíčové je zmodernizovat a dobudovat strategickou infrastrukturu státu a podpořit modernizaci českých firem bez ohledu na sektor, ve kterém působí,“ dodává předseda Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje František Jochman.
Nový rozpočet, který pracuje s historicky nejvyšší částkou 1,82 bilionu eur, podle názoru Hnutí Duha a Centra pro dopravu a energetiku dává málo peněz na investice do energetické nezávislosti. Totéž platí o slabé podpoře sociálně zranitelných skupin obyvatel, na které nejvíc dopadne odklon od fosilních paliv.
Pochybný je podle ekologů také návrh sloučit několik existujících nástrojů pro podporu dekarbonizace a spravedlivé transformace do jednoho. Týkat se to má Kohezního fondu, Fondu spravedlivé transformace a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Sjednocení fondů by mohlo omezit podporu strukturálně slabších regionů, například oblastí historicky spjatých s těžbou uhlí, a zpomalit tak jejich rozvoj.
Rozpočet o 50 procent větší než současný
Evropská komise chce výrazně zvýšit příští sedmiletý rozpočet EU. Pro období let 2028 až 2034 navrhuje celkovou částku ve výši 1,82 bilionu eur (44,7 bilionu korun), zatímco v nynějším rozpočtu na léta 2021 až 2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur.
Velký odpor napříč Evropou vyvolává zavedení daně ze zisku velkých společností s tržbami přes 100 milionů eur ročně, vyšší zdanění tabákových výrobků či nová daň z elektroodpadu. Podle bruselského webu Politico bude Evropská unie na splácení půjček z dob koronavirové krize potřebovat 25 až 30 miliard eur ročně, a tak shání nové zdroje příjmů.
Návrh víceletého finančního plánu musí ještě jednomyslně schválit Evropská rada. Souhlas s ním musí vyslovit také Evropský parlament. Skoro s jistotou lze říct, že schválení rozpočtu EU si vyžádá dlouhé měsíce intenzivního vyjednávání.
