„Předpokladem úspěchu je vaše vlastní práce,“ říká firemní sociolog Vojtěch Bednář. „Odborníci, ať my, nebo dobří koučové mohou pomoct, ale myslet si, že vám to prostě vyřešíme je naivní.“
ED: V čem dnešní zaměstnavatelé dělají ve vztahu k zaměstnancům největší chyby?
Chyb je mnoho, ale často je tou hlavní předpoklad, že „všichni všechno chápou.“ Základem úspěšného vedení je komunikace. Když si myslíme, že naší podřízení prostě pochopí, že jsme museli udělat těžké rozhodnutí, děláme poměrně velkou chybu. Komunikace samozřejmě neznamená, že budu vše, co jsem udělal před podřízenými dopodrobna vysvětlovat a obhajovat, to by dokonce byla chyba. Měl bych mít ale koncepci, měl bych mít představu o tom, jak na ně chci působit a měl bych vědět, co se stane, když například nechám, aby se mi rozběhly fámy a pomluvy. Když takovou koncepci máme, a když se dle ní chováme, je vše mnohem jednodušší a lidé nám jdou více na ruku. Oni totiž nic jiného nechtějí.
ED: Jaké jsou nejčastější manažerské chyby v Česku, respektive existuje něco jako typicky česká manažerská chyba?
Jak jsem už řekl, nedostatek komunikace. Představa, že „všichni všemu rozumí,“ případně, že všichni budou úplně automaticky dělat vše, co po nich chci. Opačným pólem tohoto problému je věc, které se dopouštějí manažeři, kteří tak říkajíc vyšli z lidu. Jsou přehnaně komunikativní, starostliví a to také není ideální. Ryze typická chyba ale neexistuje.
ED: Jací jsou čeští manažeři ve srovnání se svými západními kolegy?
Plně porovnatelní, řekl bych. Naše kultura je odlišná od anglosaské i od německé (což je problém v mnoha firmách s německými vlastníky), ale myslím si, že kvalitativně už splňujeme i velmi náročné požadavky. Komplikace nastávají v okamžiku, kdy se například zahraniční vlastníci snaží do svých českých firem prosadit kulturu, která sem nepatří, to je třeba příklad asijských firem. Celkově lze ale říct, že úroveň profesionálního managementu v česku stoupá, a to je fajn.
ED: Existuje něco co by mohli čeští manažeři v zahraničí „vyučovat?“
Improvizaci, ochotu akceptovat vyjednávání, a v některých případech i schopnost se stýkat mimo zaměstnání, ale je těžké něco zobecnit.
ED: A jak na tom domácí manažeři ve srovnání se světem jsou co se týče nejen vzdělání, ale také vzdělávání se?
Vnímáme ho jako nutnost pro vlastní rozvoj, ale zatím ho moc neumíme zakomponovat do profesionálního plánování. Firemní i manažerské vzdělávání je velmi pokřivenou soustavou evropských dotací, která ho překroutila a velmi krutě se podepsala na kvalitě. Na druhé straně pokud vidí, že jím pomůže s řešením reálných problémů a situací, pak jsou ochotni do něj investovat, a to je jenom dobře.
ED: Může být řešením manažerských nebo pracovních problémů najmutí si nějakého třeba vztahového kouče? Jaký je vlastně rozdíl mezi koučem a firemním sociologem?
Přiznám se, že jsem v tom velký skeptik. Ne, že by koučové byli nedobrá profese, ale protože stále doznívá móda, kdy chtěl být koučem každý. Ale vážně. Principem koučinku je kladení otázek. Velmi rafinovaných a rafinovaně položených. Koučovaný tak má prostor tím, že na ně odpovídá nacházet řešení problémů, která by ho jinak nenapadla. Kouč z podstaty věci nesmí dělat nic jiného, než se ptát. Ale umí to sakra dobře.
Naše práce spočívá v tom, že rozumíme lidem, vedení a vztahům. Samozřejmě se také ptáme, ale hlavně poskytujeme své know-how svým klientům. Pomáháme hledat odpovědi na otázky, podporujeme vedoucí pracovníky, podnikatele, manažery. Disponujeme vlastními diagnostickými metodami, poradenskými nástroji. Koučovací metoda patří do palety našich nástrojů, ale nezaujímá tam žádné privilegované místo.
Řešení problémů s lidmi nelze najít na ulici, a nelze si ho koupit. Odborníci, ať my, nebo dobří koučové tomu pomáhají, ale myslet si, že vám řešení prostě dáme je naivní. Předpokladem úspěchu je vaše vlastní práce.
Stručně řečeno: pokud chceme dobrý výkon, potřebujeme dobré vztahy. Pokud chceme dobré vztahy, potřebujeme dobré vedení. Pokud chceme dobré vedení, musíme mu věnovat svou energii a čas.
Vojtěch Bednář je sociolog, manažerský a mediální poradce, lektor, pedagog a spisovatel.
Ondřej Fér
