Na konci dubna jsme informovali o problémech, které provázejí vypisování veřejných zakázek na nové dodavatele IT systémů v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Problémy nejen přímo na ministerstvu, ale také v České správě sociálního zabezpečení se zabýval také výbor pro sociální politiku Sněmovny Parlamentu ČR. Položili jsme tedy několik otázek náměstkovi ministryně zodpovědnému za sekci informačních technologií Robertu Baxovi. Rozhovor byl bohužel pouze korespondenční, nebylo tedy možno reagovat na odpovědi.
Na posledním jednání poslaneckého výboru pro sociální věci se velmi podrobně probírala také situace na České správě sociálního zabezpečení (podrobně jsme psali v textu MPSV postupuje v oblasti IT nebezpečně, upozorňuje místopředseda sněmovny Bartošek). Poslanec Ladislav Vilímec upozornil na to, důchodový počítačový systém běží na základě smlouvy, jež končí na konci tohoto roku. „Zajímalo by mne, jaký bude další postup, jestli se chystá další jednací řízení bez uveřejnění, nebo co se bude dít,“ ptal se Vilímec.
Ředitel ministerského IT odboru Jiří Károly upřesnil, že smlouva s firmou Fujitsu zajišťuje jen jednu část důchodové agendy, nikoliv celý její chod. „Můžeme říct, že 100% bude důchodová agenda běžet i v roce 2018. V současné době máme dvě varianty, buď otevřené řízení, nebo jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU) pro stávajícího dodavatele. Já se kloním k druhé variantě do té doby, než bude vysoutěžen nový systém důchodové agendy,“ uvedl Károly. Nová důchodová agenda by měla být podle něj spuštěna na konci roku 2021. „Do té doby musíme zajistit to, co teď běží. Je to podobná situace, jakou jsme řešili na MPSV s firmou OKsystem,“ dodal ředitel IT odboru. ČSSZ měšíčně vyplácí cca 3,5 milionu důchodových dávek 2,9 milionům důchodců. Ročně přibude 220 tisíc nových žádostí o výplatu důchodu. O problémech na ČSSZ jsme informovali v textu ČSSZ má složitý interní systém. Nestíhá proto soutěžit zakázky
Mohlo by vás zajímat
Ústřední ředitel ČSSZ Jiří Biskup, o jehož brzkém konci v čele této organizace se už nějakou dobu spekuluje, se před poslanci zmínil, že při svém nástupu do čela organizace nechal udělat audit, z něhož vyplynula řada pochybení. Na žádost poslanců o jeho poskytnutí však reagovalo vedení ČSSZ i ministerstva, že se musí poradit s právníky, jestli jej mohou vydat. Proto jsme se rozhodli o něj požádat také. Nebylo nám však vyhověno. Využíváme tedy zákona o svobodném přístupu k informacím a žádáme o materiál vzniklý z peněz daňových poplatníků, podle něj.
Mluvilo se o pochybeních, která zjistil zmiňovaný audit. Byla vyvozena nějaká konkrétní personální opatření? Můžete je popsat?
Nápravná opatření požadovaná z naší strany směřují zejména k provedení činností směřujících k odstranění některých nedostatků, a to případně i personálních. Jinými slovy identifikace konkrétních „viníků“ a volba způsobu vypořádání s nimi je čistě záležitostí ČSSZ. Vedení ČSSZ je v tomto ohledu plně kompetentní. Zároveň tak musí provést nápravu identifikovaného závadného stavu.
[mn_protected]
Jsou viníci povinni nahradit škodu, případně je proti nim vedeno nějaké právní řízení?
Označení vzniklých škod a toho, která osoba je za příslušnou škodu odpovědná, není předmětem kontrolní činnosti ministerstva. Podle našeho názoru by tyto otázky měly být řešeny v rámci požadovaných nápravných opatření na straně ČSSZ.
Pan Károly přiznal, že MPSV, resp. ČSSZ nestihne vypsat veřejnou zakázku (VZ) na část IT systému na důchody a bude pravděpodobně muset být prodloužena smlouva se stávajícím dodavatelem a že se kloní k JŘBU. Jaké zdůvodnění pro JŘBU máte?
Zde pravděpodobně došlo k nesprávnému pochopení dané situace, jelikož stávající důchodový systém je z pohledu informační platformy primárně provozován vlastními zaměstnanci ČSSZ. Jedná se o informační systém, k němuž zadávací řízení na realizaci veřejné zakázky připravuje MPSV jako vrchní resortní IT garant.
Na základě analýzy technického stavu a technologických možností současného důchodového systému, po diskusi na Radě vlády pro informační společnost a odborem hlavního architekta
e-governmentu bylo rozhodnuto o přípravě otevřeného zadávacího řízení projektu NSDA (nový systém důchodových agend). V současné době probíhá sběr technických požadavků a příprava zadávací dokumentace.
Provoz NSDA má být implementován a následně provozován v rezortním datovém centru. Do doby ostrého provozu NSDA je tak třeba zajistit technický provoz infrastruktury pro původní důchodový systém a to je zakázka, o které hovořil Mgr. Károly. Jde o stávající HW zabezpečení (mainframe) po dobu 1. 1.2018 – 31. 12.2021. Jak sám uvádíte, na přechodnou dobu bude potřebné uzavřít překlenovací smlouvu, což je zakázka, kterou bude vypisovat ČSSZ. Detailní odůvodnění případného použití JŘBU tak spadá do kompetence ČSSZ, bude samozřejmě podléhat standardnímu procesu – projednání poradou vedení, projednání odborem hlavního architekta, projednání pracovní skupinou pro JŘBU a následně Radou vlády pro informační společnost.
Odhadovaná cena této JŘBU zakázky?
Cca 300 mil Kč.
Opravdu bude do konce roku 2021 fungovat systém současného dodavatele?
Pokud dojde k uzavření smlouvy na základě JŘBU, bude probíhat její plnění od současného dodavatele. Jaké budou přesné parametry smlouvy nemůžeme nyní potvrdit, neboť tyto otázky jsou předmětem diskusí, jejichž součástí je zejména snaha o zajištění maximálně stabilního rámce pro poskytování služeb spojených s důchodovou agendou.
Už jste jednali o případném využití JŘBU s meziresortní komisí?
Ne
Kdy přibližně by tato komise měla o možnosti JŘBU jednat?
Viz výše
Neobáváte se, že by nemusel váš záměr projít? Podle názoru řady odborníků jde o klasický „vendor lock-in„, jelikož jste minimálně od svého nástupu do zaměstnaneckého poměru věděl, že tato smlouva končí na konci roku 2017 a mohl jste své podřízené úkolovat, aby připravili transparentní VZ.
Jak bylo uvedeno výše, jedná se o důchodový systém, za jehož provozování byla historicky odpovědná ČSSZ, která k němu i nyní bude vypisovat veřejnou zakázku pro zajištění technologické infrastruktury v JŘBU na překlenovací období.
Z našich kroků je patrné, že použití JŘBU rozhodně nepovažujeme za vyhovující, byť se v tomto nejedná o klasický vendor lock-in. Tomuto efektu se MPSV snaží dlouhodobě vyvarovat a realizovat kroky k jeho eliminaci – pravý vendor lock-in spočívá v dlouhodobé nemožnosti přejít k alternativnímu poskytovateli. V tomto případě kroky MPSV a ČSSZ jasně směřují k tomu, aby resort nebyl odkázán s takto kritickým systémem na jeden subjekt, a to ani z pohledu infrastruktury.
Jak to vypadá s výběrovými komisemi, jejichž opakované rušení bylo také předmětem jednání ve Sněmovně?
Jak bylo uvedeno na jednání, rušení výběrových komisí samozřejmě nelze považovat za vhodný standard, nicméně v daných případech byla zadávací řízení zrušena a zakázky budou soutěženy nově tak, aby nedošlo k jakýmkoliv pochybením. Např. u výběrového řízení „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro vymáhání pohledávek“ ÚOHS rozhodl, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření a již potvrdil oprávněnost zrušení zadávacího řízení.
Kdy lze od nich očekávat vyhodnocení zakázek, ke kterým byly ustanoveny.
Viz výše
Považujete obecně ustanovení takových komisí za přínosné?
Samozřejmě ano, nicméně je nutné vždy myslet i na rizika. Komise musí být pečlivě složena a osoby v ní působící musí disponovat odpovídající profesní a morální kvalitou, aby mohly související činnosti vykonávat. Problém tedy MPSV nespatřuje primárně v existenci komisí jako takových, ale v jejich složení, respektive v procesu jejich obsazování. Ve výsledku však komise dle názoru MPSV přispívá ke správnému, nediskriminačnímu a transparentnímu průběhu zadávacího řízení.
Můžete, prosím, uvést, které jednotlivé firmy nyní provozují IS v resortu MPSV?
Níže uvádíme pro příklad přehled dodavatelů ČSSZ, podrobnější nebo další informace rezortu MPSV jsou zveřejněny odpovídajícím způsobem dle zákona.
Má MPSV vyjednané migrační podmínky pro případ vypršení smlouvy a „prohru“ stávajícího provozovatele v novém tendru?
S ohledem na výše uvedené není možné na tento dotaz jednoznačně odpovědět, jelikož nový systém NSDA bude provozován v rezortním datovém centru. Nicméně, postupem, který byl uplatněn již v minulosti u jiných informačních systémů, a který se ukázal jako vhodný, je vyjednání migračních (a obecně exitových) podmínek v rámci JŘBU se stávajícím dodavatelem. V rámci JŘBU jsou vždy blíže precizovány podmínky, které zajistí plnohodnotnou součinnost stávajícího dodavatele v okamžiku vypršení smlouvy a přenosu provozování na jiný subjekt vybraný v otevřeném zadávacím řízení.
MPSV mělo připraven harmonogram kroků, které je třeba udělat v resortu, včetně určitých úkonů na ČSSZ. A dokonce ho začalo plnit. Proč se ale plnění tohoto plánu zastavilo?
Plnění plánu se nezastavilo. Jak bylo uvedeno výše, proběhla náročná diskuse o technickém způsobu řešení důchodového systému, tj. zda jen modernizovat původní zastaralou a nevyhovující platformu, nebo dle současných standardů a principů egovernmentu budovat nový systém. Projekt pokračuje průběžně dál, v současné době MPSV a ČSSZ intenzivně sbírá požadavky a připravuje otevřené zadávací řízení NSDA.
[/mn_protected]
Jiří Reichl
