Svaz průmyslu a dopravy inicioval projekt Rok průmyslu a technického vzdělávání. Zeptali jsme se na souvislosti.
Rok 2015 byl Svazem průmyslu a dopravy ČR a dalšími partnerskými organizacemi vyhlášen Rokem průmyslu a technického vzdělávání. Jde o celonárodní kampaň propagující novou, moderní podobu průmyslu 21. století a rozmanitost, inovativnost a společenskou odpovědnost současných průmyslových oborů. Zeptali jsme se Davida Vondráka, koordinátora projektu, na to, jak myšlenka projektu vznikla, co bylo jeho cílem a jaké efekty projekt má.
Svaz průmyslu a dopravy inicioval projekt Rok průmyslu a technického vzdělávání. Jak se myšlenka tohoto projektu zrodila?
Myšlenka vznikla na půdě Svazu průmyslu a dopravy ČR přibližně v polovině loňského roku a vycházela z dlouhodobě a opakovaně vyjadřované nespokojenosti členské základny Svazu s kvantitou i kvalitou absolventů tuzemského vzdělávacího systému. Průmyslové firmy u nás trpí dlouhodobým nedostatkem technicky zaměřených pracovníků různé úrovně kvalifikace, od té nejnižší až po tu nejvyšší, vysokoškolskou. Prvotním nositelem tohoto nápadu byl přitom, tuším, ředitel naší sekce komunikace, pan Milan Mostýn.
Co je hlavním cílem Roku průmyslu a technického vzdělávání?
Hlavním cílem kampaně je zvýšení zájmu veřejnosti o průmysl a o technické obory obecně. Její nedílnou součástí jsou také návrhy konkrétních systémových změn v oblasti vzdělávání a inovací, tak aby působily ve prospěch zvyšování zaměstnanosti v průmyslových odvětvích. Vedlejším záměrem Roku průmyslu a technického vzdělávání je pak i zvýšení zájmu škol i firem o spolupráci mezi sebou navzájem a přiblížení těchto dobrých příkladů z praxe širší veřejnosti. Prezentace těchto příkladů bude například součástí elektronické publikace „Almanach technického vzdělávání“, jejíž vydání se plánuje na listopad. Od této publikace si slibujeme, že bude pomůckou jak pro rodiče, tak i pro výchovné a kariérové poradce na ZŠ, kteří zde naleznou ucelený přehled technicky zaměřených středních odborných škol a právě i zmíněné „best practices“ ze spolupráce firem a škol.
Jsou již hmatatelné nějaké další efekty tohoto projektu?
V první polovině roku byly pod hlavičkou kampaně realizovány rozmanité akce napříč celou republikou. V rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání proběhla v první části roku řada událostí pro laickou i odbornou veřejnost, mnoho dalších akcí či vyvrcholení některých aktivit nás však ještě čekají během těchto podzimních a zimních měsíců. Probíhaly a probíhají dny otevřených dveří ve školách, exkurze ve firmách, vědomostní soutěže pro žáky a studenty i pilotní vzdělávací projekty. Vedle akcí přímo organizovaných Svazem průmyslu a dopravy ČR samozřejmě probíhají i odborná setkání či jiné aktivity pouze pod zastřešením kampaně. Počítá se zde ale vždy alespoň s nějakým dílčím podílem Svazu, např. při propagaci či obsahové přípravě dané akce. Pokud se ptáte na efekty všech těchto uvedených snah, měly by být z logiky věci samozřejmě spíše střednědobého až dlouhodobého charakteru. U některých systémových opatření se nám určitá řešení podařilo prosadit již letos – například povinné přijímačky a povinnou maturitu z matematiky. Za nejvýznamnější efekt Roku průmyslu a technického vzdělávání (RPTV) považuji však především to, že se výrazně oživila komunikace mezi jednotlivými aktéry řešení konkrétních problémů a také to, že vznikají či se znovu obnovují platformy pro spolupráci byznysu a školských zařízení. V řadě případů na půdorysu RPTV vznikají projekty, které, jak doufáme, budou mít v příštích letech značný pákový efekt, jak v oblasti pozitivního ovlivňování veřejností směrem k technice a průmyslu, tak i při výchově mladé generace (např. projekt Business školy SP ČR či projekty spolupráce se sítěmi pro zájmové odborné vzdělávání apod.)
Jak Svaz průmyslu a dopravy spolupracuje s akademickou sférou v oblasti vědy a výzkumu?
V expertním týmu pro výzkum, vývoj a inovace (VaVaI), což představuje poradní orgán Svazu průmyslu a dopravy ČR v této oblasti, jsou jeho členy také zástupci akademické sféry. Rovněž společně s Vysokým učením technickým v Brně každoročně vyhlašujeme během Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně soutěž Zlatá medaile. Problematika VaVaI bude také důležitou agendou znovuobnoveného Fóra průmyslu a vysokých škol.
Má taková spolupráce nějaké výsledky?
Pokud se ptáte na výsledky práce našeho expertního týmu pro VaVaI, jeho výstupy představuje zejména tvorba a prosazování stanovisek, které pomáhají zlepšit prostředí aplikovaného výzkumu. Vzájemnou spoluprací také vzniká lepší povědomí mezi firmami o aktivitách vysokých škol a naopak. Mimochodem – většina důležitých subjektů, které jsou do této komunikace o prostředí a podmínkách pro aplikovaný výzkum zapojeny, přijaly i naše pozvání na listopadové diskusní setkání k nutným systémovým změnám v této oblasti. Věřím, že podobně jako v případě diskusí k systémovým změnám ve vzdělávání, budeme mít konkrétní výsledky a získáme závazné přísliby ze strany státní správy i na tomto poli.
Inspiruje se Svaz průmyslu a dopravy při zapojení do vědy a výzkumu v nějakém zahraničním modelu?
Svaz dlouhodobě prosazuje vytvoření podmínek pro vznik sítě organizací aplikovaného výzkumu a vývoje typu Fraunhoferovy společnosti v SRN, která by výrazně zlepšila transfer a realizaci výsledků výzkumu a vývoje v praxi.
Jak byste řekl, že jsou prostředky na vědu a výzkum u nás vynakládány efektivně? Kde případně vidíte největší slabiny?
Veřejnými prostředky jsou podporovány výsledky, které nemají vždy uplatnitelnost na trhu. Systém hodnocení výzkumných organizací navíc podporuje zejména vznik publikací a článků. Prosazujeme tedy, aby v hodnocení byla více zohledněna schopnost získat zdroje ze smluvního výzkumu od privátní sféry, schopnost prodat výsledky své práce a získat zdroje v zahraničí. Mnoho firem je přitom zvyklých spolupracovat s mnoha výzkumnými organizacemi nejen v České republice, ale také v Evropě či ve světě. Zatímco podniky ale vydávají nejvíce prostředků v automobilovém, strojírenském a opravárenském a elektrotechnickém průmyslu, což je dáno i jejich zastoupením v rámci zpracovatelského průmyslu, tak především ve vládním sektoru výrazně převažuje zaměření na přírodní vědy. O významu spolupráce vypovídá také objem soukromých prostředků, které představovaly ve vládním sektoru, tvořeného především ústavy AV ČR, jenom 1,9 mld. Kč a vysokoškolském sektoru dokonce cca 0,5 mld. Kč. Svědčí to o obrovské příležitosti ke sblížení obou světů. My o to na Svazu průmyslu a dopravy ČR budeme určitě intenzívně usilovat.
David Vondrák, koordinátor projektu Rok průmyslu a technického vzdělávání při Svazu průmyslu a dopravy ČR
-usi-
