Na banky a energetické, petrolejářské či těžební firmy od příštího roku dopadne zřejmě daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které bude mít stát v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Daň se sazbou 60 % by měla platit po dobu tří let, do roku 2025. V příštím roce by měla vynést 85 miliard korun. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla.
Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila.
Stát se s kraji a obcemi dělit nebude
Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi.
,,Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok,“ prohlásila Mračková Vildumetzová.
Ministerstvo proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu.
Daňový balíček podpořilo celkem 106 poslanců napříč kluby s výjimkou poslanců opozičního hnutí SPD, kteří se zdrželi hlasování. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
(bar, čtk)
