Závislost na dovozu ruských paliv už je minulostí, ale navzdory tomu dál z Ruska odebíráme zboží za miliardy korun. Jen ve druhém čtvrtletí hodnota dodávek přesáhla pět miliard korun. Největší podíl na dovozu z Ruska teď zaujímá ocel, druhé je palivo je jaderné elektrárny.

Ke konci loňského roku přestal do České republiky proudit přeprodaný ruský plyn ze Slovenska a Maďarska. Od dubna už k nám neteče ani ruská ropa. Výsledek? Hodnota dovozu zboží z Ruska ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 62 procent na 5,3 miliardy korun. Teď už jde hlavně o hutní produkty a kovy.

Ruská ocel k dalšímu zpracování

Bližší pohled do dat Českého statistického úřadu, konkrétně do informačního systému zahraničního obchodu STAZO, odhalí, co se k nám z Ruska stále dováží. Prvenství teď drží polotovary ze železa a oceli, kterých se v druhém čtvrtletí do Česka dovezlo 226,6 tisíce tun. Hodnota dovozu dosáhla 2,73 miliardy korun, tedy zhruba poloviny celkového dovozu z Ruska. Množství i hodnota importu v meziročním srovnání výrazně vzrostla.

Zajímavostí může být, že Evropská unie původně v roce 2023 dovoz železa a oceli z Ruska zakázala. Krátce poté zákaz pod tlakem dlouholetých odběratelů ruského kovu zmírnila. Povolená kvóta pro dovoz ruské oceli se s každým dalším rokem snižuje, úplný zákaz má platit až od 30. září roku 2028. Tradičním odběratelem ruských ocelových polotovarů pro další zpracování je ostravský podnik Vítkovice Steel, který teď pod novým indickým vlastníkem chystá přechod na dodávky z Ománu.

Jaderné palivo, hliník, hnojiva

Na druhém místě jsou trochu překvapivě palivové soubory pro jaderné elektrárny, kterých se v druhém čtvrtletí dovezlo 18 tun v hodnotě skoro 863 milionů korun. Avizovaný přechod na západní palivo se totiž zatím týká pouze Jaderné elektrárny Temelín, která už převzala první dodávku ze švédského závodu společnosti Westinghouse.

Pro starší jadernou elektrárnu v Dukovanech by měl ČEZ nakupovat palivové soubory z Ruska až do roku 2028. „Kontrakt s ruskou společností TVEL pro Dukovany je stále platný, schválený evropskou agenturou ESA a nespadá pod žádné sankce. Netěší nás, že ještě nyní musíme využívat dodávky z Ruska, nicméně dodržení stávajících kontraktů nám dává čas pro dokončení všech bezpečnostních analýz, licencování a bezpečné zavedení paliv od jiných dodavatelů,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. 

Mohlo by vás zajímat

Hlavní položky dovozu zboží z Ruska, 2. čtvrtletí 2025

Zdroj: ČSÚ – systém STAZO

Třetí hlavní položkou ruského dovozu do Česka zůstává poněkud neurčitá skupina ostatních anorganických chemikálií. Dále následují dva průmyslové kovy – hliník a nikl – a také syntetická hnojiva. V jejich případě vzrostl dovoz přímo skokově, oproti loňskému druhému kvartálu zhruba trojnásobně.

Přitom právě dovoz hnojiv z Ruska je terčem kritiky ze strany evropských výrobců. Jejich náklady prodražují drahé energie a emisní povolenky a dumpingové dovozy z Ruska považují za nefér konkurenci. Jejich volání o pomoc vyslyšela Evropská komise a europarlament. Výsledkem je květnové rozhodnutí uvalit na hnojiva dovážená z Ruska a Běloruska clo ve výši 40 až 45 eur za tunu. Tato celní zátěž se do roku 2028 zvýší na 430 eur za tunu.

Bilance je stále deficitní

Další položky ruského vývozu na český trh se pohybují už jen v řádu jednotek či desítek milionů korun. Jedná se o různorodé a někdy až překvapivé položky. Jmenovat lze třeba mražené rybí filé, čočku, jedlé ořechy, radioaktivní prvky a izotopy, měřicí přístroje či zemědělské stroje.

Navzdory ukončení nákupu původem ruského plynu a ropy zůstává obchodní bilance pro Česka deficitní. Hodnota českého vývozu do Ruska ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 22,5 procenta na 3,25 miliardy korun. Největší podíl zde mají léčiva a různé chemikálie, následují výrobky z buničiny, pivo, vejce, hotové pokrmy či elektrotepelné spotřebiče.