První spuštěné jaderné bloky v Turecku a Bangladéši a k tomu dva další reaktory v Číně. Začít má také výstavba elektrárny Paks II v Maďarsku. Ruský jaderný koncern letos očekává rok plný úspěchů, pochlubil se generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačev ve firemním magazínu.
Podle informací, které převzal specializovaný web World Nuclear News, dosáhne Rosatom těchto milníků navzdory mezinárodním sankcím proti Rusku. Sankce zkomplikovaly a prodloužily výstavbu a komplikují také projekt elektrárny Paks II. Přesto podle Lichačeva platí, že první betonování, považované za opravdový start stavby jaderné elektrárny, začne v Maďarsku již v příštím měsíci.
Hotovo z 99 procent
Jiné zahraniční projekty se naopak blíží svému dokončení. Turecký ministr energetiky a přírodních zdrojů Alparslan Bayraktar v příspěvku na síti X oznámil, že první blok elektrárny Akkuyu je „z 99 procent dokončený“. Výrobu elektřiny by měl první blok zahájit ještě v letošním roce. Přesnější datum Bayraktar ani Lichačev ve svých vyjádřeních neuvedli.
Elektrárnu Akkuyu staví Rosatom v provincii Mersin na jihu země od roku 2018. Tvoří ji celkem čtyři 1200megawattové bloky. Po dokončení posledního z nich má elektrárna pokrývat přibližně 10 procent spotřeby elektřiny v Turecku. Jak Ekonomický deník napsal loni v květnu, ne všichni Turci jsou s jadernou spoluprací s Rosatomem spokojeni. Kritizují vysokou výkupní cenu elektřiny v prvních 15 letech provozu i absolutní kontrolu Rusů nad společností Akkuyu Nükleer.

Elektrárna „za všechny prachy“
Známé je naopak datum startu prvního ruského reaktoru v Bangladéši. Jak informoval místní deník The Business Standard, v únoru má být v prvním bloku jaderné elektrárny Roopur zavedeno palivo. Do konce března už má blok dodávat do elektrické sítě 350 MW elektřiny. Po dokončení testů se dostane na plný výkon 1200 MW. Se zhruba ročním odstupem má následovat rozjezd druhého roopurského bloku.
Také v Bangladéši vyvolala jaderná spolupráce s Rusy kritiku a obavy. Chudá jihoasijská země si na financování výstavby elektrárny vzala od Rusů úvěr ve výši 11,4 miliardy dolarů (235 miliard korun), který má začít splácet od září 2028. Kritici namítají, že elektřina z jádra bude dražší než výroba v plynových elektrárnách. Vyrojila se také řada spekulací, že projekt roopurské elektrárny doprovázela korupce. Miliony dolarů prý měla do své kapsy „odklonit“ bývalá premiérka Šajch Hasína Wádžidová, známá svou zkorumpovaností.
Mohlo by vás zajímat
Staví také v Rusku a Číně
Šéf Rosatomu Alexej Lichačev nicméně popisuje zahraniční projekty jako velké úspěchy. Upozornil, že v Číně letos spustí do provozu dvě jaderné elektrárny. Jedná se o sedmý blok jaderné elektrárny Tianwan a třetí blok elektrárny Xudabao. Každý ze zmíněných reaktorů bude dle Lichačeva v provozu nejméně po dobu 60 let. „Jsme si jisti, že každý z bloků, které dnes vytváříme, bude fungovat až 100 let,“ dodal Lichačev.
Také na domácí půdě má Rosatom ambiciózní plány. Hovoří o zdvojnásobení své flotily jaderných bloků ze současných 36. Ve výstavbě má nové 1200megawattové reaktory VVER-1200 v elektrárnách u Petrohradu a Kursku. Tady se však nejedná o rozšíření počtu jaderných bloků, ale o náhradu nepříliš bezpečných reaktorů „černobylského“ typu RBMK-1000.
