Benzin za 42 korun a nafta okolo 48 korun za litr. Tolik teď v průměru platí čeští řidiči. Může být ještě hůř? Ano, může. V některých asijských zemích už teď je problém pohonné hmoty vůbec sehnat. Panika, že brzo nebude už co tankovat, se šíří dokonce v prvních evropských státech.
Když se setká český premiér Andrej Babiš (ANO) s manažery hlavních prodejců pohonných hmot, tak jim zatím vytýká jen údajně vysoké marže. Britský premiér Keir Starmer již se zástupci velkých zpracovatelů ropy a prodejců paliv řeší otázku, zda vůbec bude možné za několika týdnů benzin či naftu u čerpacích stanic nakoupit bez omezení.
Ani rychlý konec války nemusí stačit
Jak uvedl ve svém článku The National, zdrojem potíží je vysoká závislost Velké Británie na dovozu paliv. Země dováží přibližně polovinu nafty a více než 60 procent leteckého paliva. Velká část z toho pochází z regionu Blízkého východu. Jenže dodávky z této oblasti jsou prakticky nedostupné od chvíle, kdy Íránci zablokovali dopravu v Hormuzském průlivu.
Bývalý výkonný ředitel BP Nick Butler podle The National varoval, že ani rychlé ukončení konfliktu nemusí krizi vyřešit. „Nejde jen o politické narušení. Výrobní zařízení byla poškozena,“ řekl Butler. Připomněl tak dopady íránských útoků na těžební zařízení a rafinerie v řadě zemí od Kuvajtu po Omán. „Nedostatek v Evropě by mohl nastat koncem dubna nebo začátkem května,“ odhadl Butler.
Slovinsko hlásí problém
Obavy z nedostatku pohonných hmot sužují také jihovýchodní Evropu. Slovinská vláda dokonce jako první v Evropské unii zavedla přídělový systém. Krizi prohloubila „tankovací turistika“ Rakušanů a Italů, kteří do země jezdili pro levnější benzin a naftu. Jak uvádí Balkan Green Energy News, Slovinsko také zakázalo vývoz nafty a pozastavilo emisní daň. Podobně také Srbsko prodloužilo dřívější zákaz vývozu ropy a motorových paliv.
Napětí roste také na Slovensku a v Maďarsku, kde se sčítá dohromady více negativních vlivů. Obě země jsou už od konce ledna bez dodávek ruské ropy. Problém způsobily ruské útoky na ukrajinský úsek ropovodu Družba. Maďaři a Slováci od února situaci řeší s pomocí uvolňování strategických ropných rezerv, jenže ty ze zásobníků rychle mizí. Problém dále prohlubuje státní regulace cen pohonných hmot; vyšší cena nefunguje jako přirozený regulátor spotřeby.
Asie a Afrika pod tlakem
Mnohem rychleji se palivová krize projevila v zemích jižní a jihovýchodní Asie. Hlavně v chudších státech, které nedrží ropné rezervy pro krizové situace. Vývoz ropy z oblasti Perského zálivu navíc z více než 80 procent směřoval právě na asijské trhy. Problém sehnat benzin či naftu už teď mají motoristé v Bangladéši, Srí Lance či na Filipínách.
Problém s nedostatkem ropných produktů hlásí také řada afrických zemí. A netýká se jen pohonných hmot pro silniční dopravu. Lidé a firmy v řadě zemí spoléhají na výrobu elektřiny s pomocí dieselagrátů. Podle zprávy agentury BBC je v ohrožení třeba i provoz květinových farem v Keni. Kreativně k řešení problému přistoupila vláda Zimbabwe, která rozhodla o zvýšení podílu etanolu v benzinu z 5 na 20 procent.
Dopad války s Íránem
Cena ropy typu Brent od konce února vzrostla ze 70 dolarů na 115 dolarů za barel. Tedy o více než 60 procent. Příčinou je válka v Perském zálivu a její dopady. Írán se v reakci na americké a izraelské útoky rozhodl pomstít útoky na těžební zařízení a rafinerie v arabských zemích. Blokuje také cestu tankerům přes Hormuzský průliv, který spojuje Perský záliv s Indickým oceánem. Několik tankerů a kontejnerových lodí zasáhli Íránci raketami či drony, aby svým hrozbám dodali na závažnosti.
Arabské monarchie přitom nezásobují svět jen ropou a pohonnými hmotami. Jak ve své analýze varuje Atlantic Council, tyto země pokrývají zhruba 30 procent globální poptávky po amoniaku. Tedy zásadní surovině pro výrobu dusíkatých hnojiv. Problém se tedy brzy přelije do zemědělství; na dusíkatých hnojivech závisí hlavně pěstování kukuřice. Ta je hlavním krmivem pro dobytek, takže dalším logickým krokem bude růst cen masa a mléka.
