Evropa zažívá největší energetický šok za posledních pět dekád. Kvůli válce v Íránu zmizelo z trhu rekordních 12 milionů barelů ropy denně a cena severomořského typu Forties už pokořila hranici 146 dolarů za barel. Další rizika vyvstávají kvůli poničené infrastruktuře v Kataru.
Trhy se tento týden po příměří mezi USA a Íránem krátkodobě uklidnily, ceny fosilních komodit ale opět rostou. Takzvaná fyzická ropa k okamžitému dodání se v Evropě prodává na rekordní výši. Cena severomořského typu Forties podle dat společnosti LSEG překročila 146 dolarů za barel. Vysoká cena podle analytiků naznačuje, že trh nevěří v rychlé obnovení lodní dopravy Hormuzským průlivem.
Křehké příměří
Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil dvoutýdenní pauzu v nepřátelství s Íránem. Dohodu popsal jako „oboustranné příměří“ podmíněné znovuotevřením Hormuzského průlivu Íránem. Finanční trhy nejprve reagovaly s okamžitou úlevou.
Ben Rhodes, který působil jako zástupce poradce pro národní bezpečnost za bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy a pomáhal s vytvořením jaderné dohody z roku 2015, je ale ve svém hodnocení příměří opatrný.
„Trump uzavřel dohodu o znovuotevření průlivu, který byl otevřený před nesmyslnou válkou, kterou zahájil. Írán už prokázal svou kontrolu nad průlivem,“ napsal Rhodes na síti X. Rozpory mezi americkými a íránskými vyjednavači zůstávají velké a není jisté, zda se podaří dosáhnout dohody. Izrael dál útočí na Libanon, což podle představitelů Íránu porušuje dohodnuté podmínky.
Ztráta: 12 milionů barelů denně
Pohled do minulosti dává současnému válečnému šoku nové rozměry. Během ropných krizí v letech 1974 a 1979 přicházel svět o pět milionů barelů denně – a přesto tyto výpadky spustily globální recesi a přepsaly energetickou mapu Západu. Dnešní realita je však mnohem drsnější. Kvůli konfliktu zmizelo z trhu 12 milionů barelů denně, což je víc než obě minulé krize dohromady.
Energetická odolnost Evropy se ale naštěstí od ropných krizí 70. let zásadně zvýšila. Například německý energetický mix tvoří z 63 % obnovitelné zdroje a evropský průmysl se naučil hospodařit – na jednotku produkce dnes spotřebuje o pětinu méně energie než před rokem 2019. Celý blok je navíc díky široce diverzifikovaným dodávkám mnohem odolnější.
Mohlo by vás zajímat
Podaří se naplnit zásobníky plynu?
Evropa se navíc dostává do nebezpečné pasti i kvůli zničené infrastruktuře v Kataru a drahému plynu. Březnový útok dronu na zařízení Ras Laffan společnosti QatarEnergy zničil 17 procent katarské exportní kapacity LNG. Očekává se, že opravy budou trvat tři až pět let.
Evropské ceny plynu sice klesly oproti svému válečnému maximu, ale stále jsou o více než 40 procent vyšší než před začátkem nepřátelských akcí.
Komplikace tak mohu nastat i s doplňováním zásobníků plynu. Unie potřebuje během letní sezóny doplnit téměř 60 miliard metrů krychlových, aby dosáhla svého prosincového cíle. Pokud zůstane Hormuzský průliv uzavřen po celé léto, dosažení tohoto cíle bude velmi komplikované.
Nejlepší možný scénář
Ani udržení příměří už Evropu neuchrání před ekonomickými následky. „Vyvázneme s jednou větší inflační vlnou, už ji nelze zastavit,“ řekl Carsten Brzeski, vedoucí makroekonomického výzkumu a hlavní ekonom pro eurozónu v ING. Ceny energií, hnojiv a dopravy už prudce vzrostly. Dopady se nyní projeví v celé evropské ekonomice.
Poznamenal, že trvalé zvýšení ceny ropy o 10 dolarů za barel sníží růst eurozóny zhruba o 0,1 procentního bodu. „Předtím jsme byli kolem 60 dolarů za barel. Spočítejte si to.“ Poukázal na zpomalení růstu eurozóny o zhruba 0,4 procentního bodu.
Vyostření konfliktu a barel ropy za 150 dolarů
Pokud by konflikt mezi USA a Íránem dále eskaloval, cena ropy může snadno pokořit hranici 150 dolarů za barel. Takový cenový šok by pro evropskou ekonomiku znamenal nevyhnutelný pád do recese.
Brzeski varoval, že by se důsledky projevily i dlouho po roce 2026. Evropa už dříve energetické krize zvládala. Ale nikdy se do žádné nedostala s tak vyčerpanými zásobami zemního plynu a poškozenou infrastrukturou pro LNG.
Ceny energií se už nevrátí
Na zdražování pohonných hmot zareagovala i česká vláda. Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou zavedlo maximální povolenou cenu pohonných hmot. Cena nafty na pátek vychází na 45,20 korun za litr. Litr benzinu Natural 95 má stát maximálně 41,77 koruny.
Provozovatelé čerpacích stanic s opatřením nesouhlasí a stěžují na to, že budou muset naftu prodávat levněji, než za kolik ji v předchozích dnech nakoupili.
