Ropa v tomto týdnu spadla pod 30 dolarů za barel, což je poprvé po 12 letech. Rusko díky tomu škrtá vládní výdaje o 10 %.
Světový trh s ropou zažil tento týden prolomení další mety, o níž bychom si ještě před rokem mohli nechat jen zdát. Poprvé od roku 2003 se americká ropa WTI (West Texas Intermediate) obchodovala pod 30 dolary za barel. Saudskoarabská ropa, dodávaná do Aise, si sáhla ještě níž – na 26 dolarů, což je nejméně od roku 2002.
To jsou však ceny nominální, tedy ty, za které pořídíme barel ropy dnešními dolary. Analytici agentury Bloomberg však spočítali, kolik by ropa stála, pokud bychom zohlednili inflaci. Přepočteme-li dnešní cenu ropy na dolarovou hodnotu z roku 1998, pak se dostaneme na úroveň kolem 17 dolarů za barel. Za tuto cenu bylo možné ropu pořídit naposledy na přelomu let 2001 a 2002, přičemž pod 20 dolary za barel se reálná cena ropy před rokem 2000 pohybovala běžně.
Prakticky nekoneční zlevňování ropy je neklamným znamením toho, že čínská ekonomika skutečně ztrácí dech, a dost možná rychleji, než jsme si mysleli. Pokles investiční aktivity ve druhé největší ekonomice světa, a zároveň největšího světového konzumenta energie, „vysílá do zbytku světa enormní deflační impuls, a to do značné míry vysvětluje, co za poklesem ceny ropy je,“ vysvětluje Adair Turner, předseda Institutu nového ekonomického myšlení, který v roce 2009 založil miliardář George Soros.
Rusko krátí výdaje, už druhý rok po sobě
Pod tlakem stále klesající ceny ropy na světovém trhu, Rusko podle agentury Reuters oznámilo, že je nuceno snížit své vládní výdaje o 10 %. Ve stejném rozměru Rusko šetřilo i v minulém roce. Škrty však nebudou plošné. Nedotknou se například starobních důchodů nebo platů státních zaměstnanců.
Rusko tak reaguje na to, že cena ropy klesla pod hranici 30 dolarů za barel. Ruský rozpočet je na příjmech právě z prodeje ropy a zemního plynu velmi závislý. Tyto strategické suroviny plní rozpočet Ruské federace téměř z jedné poloviny.
Dnes vyprší lhůta, do které měly jednotlivé resorty navrhnout oblasti, ve kterých by se vládní výdaje mohly snížit. Pokud tak neučiní příslušní ministři, o škrtech pak rozhodne ministerstvo financí. Úspory se očekávají ve výši kolem 700 miliard rublů, tedy něco přes 9 miliard dolarů.
Podle návrhu rozpočtu, který byl schválen již vloni v říjnu, měly výdaje dosáhnout 15,8 bilionů rublů (207 miliard dolarů) s tím, že rozpočtový deficit měl dosáhnout 3 % HDP. Návrh rozpočtu byl však v té době postaven na očekávané ceně 50 dolarů za barel uralské ropy, která podle odhadů měla v roce 2016 převládat. Taková cena, a tedy i takové plnění rozpočtových příjmů, se v nynějším světle jeví jako velmi nerealistická.
-usi-
