Podepsané Dukovany, blackout i odchod Drábové. Zlomový rok 2025 v energetice

Událost roku 2025 v české energetice? Nejspíš to byl podpis „zakázky století“ – tedy kontrakt s korejskou KHNP na dva nové jaderné bloky v Dukovanech za 407 miliard korun. Přišla ale i smutná zpráva. V říjnu zemřela dlouholetá šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. O měsíc později Sev.en informoval o brzkém odstavení všech svých uhelných elektráren.

Pokračovala také legislativní smršť z předchozího roku. Oběma komorami parlamentu prošel Lex OZE 3, tedy novela energetického zákona otevírající cestu k využití akumulace a flexibility a posílení práv spotřebitelů energií. Schválen byl také Lex Plyn i zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů. Pojďme si připomenout výběr událostí chronologicky od ledna do prosince.

Leden

Česká republika se zcela odstřihla od dovozu zemního plynu ruského původu. Ke změně stačilo to, že Ukrajina od Nového roku ukončila přepravu ruského plynu přes své území. Přitom ještě v prosinci přitékalo přes 90 procent plynu ze Slovenska. Od počátku ledna mají stoprocentní podíl dodávky norského či jiného plynu prostřednictvím německé soustavy.

Únor

ČEZ se po téměř dvacetiletém působení stáhl z oboru výroby elektřiny v Polsku. Dvě černouhelné elektrárny Skawina (instalovaný výkon 330 MWe, 588 MWt) a Chorzów (238 MWe, 500 MWt) prodal české investiční firmě ResInvest Group, kterou vlastní bývalý manažer EPH Tomáš Novotný. Později ČEZ upřesnil, že elektrárny prodal za 3,4 miliardy korun.

Březen

Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona, známou jako Lex OZE 3. Legislativu vrácenou senátem poslanci odhlasovali znovu, a to včetně kontroverzních přílepků předložených ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Novela tak vedle podpory moderní energetiky přinášela „byrokratickou šikanu“ majitelů solárních elektráren z let 2009 a 2010, na které měly dopadnout individuální kontroly ziskovosti.

Spor o Stanjurovy přílepky zcela zastínil původní obsah novely Lex OZE 3. Tedy legislativní ukotvení velkých bateriových úložišť energie a dalších technologií, které umožní lépe vyrovnávat výrobu a spotřebu elektrické energie. Novela obsahuje také posílení ochrany spotřebitelů či zavedení kapacitních plateb.

Bateriové úložiště Energy nest na Mělnicku, které postavila skupina Decci, se po uvedení do provozu v létě 2024 stalo největším zdrojem svého druhu v Česku. Foto: Decci

Duben

Poslanecká sněmovna schválila novelu, která má za cíl usnadnit výstavbu paroplynových elektráren. Pro takzvaný Lex Plyn hlasovalo 170 ze 171 přítomných poslanců. Hlavní změnou jsou úlevy pro investory, kteří chtějí stavět plynovou elektrárnu o výkonu nad 100 megawattů v areálech již stojících elektráren. Úřady je totiž budou schvalovat přednostně a ve zrychleném režimu.

Květen

Podnik Energotrans ze Skupiny ČEZ podepsal smlouvu na stavbu první etapy paroplynové elektrárny u Mělníka. Ta zčásti nahradí staré uhelné bloky. Dodavatelem je sdružení firem Metrostav DIZ a Siemens Energy. Nový energetický zdroj o elektrickém výkonu 266 MW a tepelném výkonu 183 MWt vyjde na 13,3 miliardy korun a hotový bude v roce 2029.

Červen

První letní měsíc přinesl hned dvě zásadní události. Nejprve podpis jaderné zakázky století. Státem ovládaná společnost Elektrárna Dukovany II podepsala s korejskou firmou KHNP závazné smlouvy. Stalo se tak jen chvíli po zrušení předběžného opatření soudu, které uzavření dohod blokovalo na žádost poraženého účastníka tendru, francouzského koncernu EDF. Dohodnutá cena za výstavbu dvou reaktorů v Dukovanech v současných cenách vychází na 407 miliard korun.

Senátorská rebelie proti kontroverzním kontrolám ziskovosti majitelů solárních elektráren skončila úspěchem. Poslanci změnili předchozí vstřícný postoj k přílepkům, které do energetického zákona na sílu protlačilo ministerstvo financí, a odhlasovali jejich vyškrtnutí z české legislativy.

Mohlo by vás zajímat

Solární panely nad zelím i vinicemi: Stát posílá stovky milionů

Model reaktoru APR1000 od konsorcia korejských společností. Foto: KHNP

Červenec

Severní část Čech i část Prahy v pátek 4. července okolo poledne ochromil masivní výpadek v dodávkách elektřiny. Kolapsu, který zčásti odpovídá definici blackoutu, podle společnosti ČEPS předcházel kaskádový efekt nejméně čtyř technických poruch v přenosové soustavě. Vše odstartovalo přetržení fázového vodiče na lince V411 v Ústeckém kraji. Bez elektřiny byl po dobu dvou až tří hodin zhruba jeden milion odběrných míst.

Srpen

Léto přineslo hned několik bankrotů firem z oboru zelené energetiky. Městský soud v Praze rozhodl o úpadku firmy nanosun, která patřila mezi největší dovozce solárních panelů do Česka. Jen o týden dříve skončil v insolvenčním řízení Woltair, který se zaměřoval na instalaci tepelných čerpadel a malých fotovoltaických elektráren. V červenci padla firma S-Power Energies, donedávna náležející mezi největší dodavatele střešních solárních elektráren „na klíč“. Přitom již na jaře zbankrotovaly energetické skupiny Solek a GEEN.

Září

Nejmenší ze tří regionálních distributorů plynu mění majitele. GasNet ze skupiny ČEZ podepsal smlouvu se skupinou E.ON o akvizici stoprocentního podílu ve společnosti Gas Distribution. Jedná se o provozovatele plynárenské sítě v Jihočeském kraji a na Pelhřimovsku. Po dokončení tohoto nákupu bude Skupina ČEZ ovládat síť plynovodů ve všech regionech kromě Prahy.

Říjen

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová zemřela 6. října ve věku 64 let. Úřad vedla téměř 26 let. Byla nejen hlavní tváří, ale přímo zosobněním úřadu, který dohlíží na bezpečnost jaderných elektráren a nakládání s radioaktivními materiály. Drábová byla velkou autoritou ve svém oboru nejen v českém, ale i v evropském měřítku. Vedení úřadu dočasně z pověření vlády převzal ředitel sekce řízení a technické podpory Michal Merxbauer.

Pietní místo v sídle SÚJB, kde se lidé mohli rozloučit s Danou Drábovou. Foto: SÚJB

Listopad

Skupina Sev.en Česká energie miliardáře Pavla Tykače přišla se šokujícím oznámením. Plánuje ukončit provoz uhelných elektráren ke konci příštího roku, nebo nejpozději v březnu 2027. Reaguje tím na ztrátové hospodaření v důsledku drahých emisních povolenek. Rozhodnutí se týká tří velkých energetických zdrojů: Elektrárny Počerady (výkon 1050 MW), Elektrárny Chvaletice (820 MW) a Teplárny Kladno (524 MW).

Prosinec

Zástupci Evropského parlamentu a předsednictví Rady EU dosáhli definitivní shody v otázce klimatických cílů do roku 2040. Potvrdili tím předchozí dohodu, jíž dosáhli ministři životního prostředí v listopadu. Co obsahuje? Formálně dál platí 90procentní snížení emisí v roce 2040 (oproti roku 1990), avšak pět procent z cíle bude možné splnit s pomocí investic do snižování emisí v zemích mimo EU.

Zavedení emisních povolenek ETS2 se odkládá o rok, tedy z počátku roku 2027 na leden 2028. Tyto nové „klimatické odpustky“ se vztahují hlavně na emise oxidu uhličitého ze spalování uhlí či plynu v budovách a na ropná paliva v silniční dopravě. Nastupující vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) opakovaně deklarovala, že příslušnou novelu zákona nepřijme a povolenky ETS2 v Česku vůbec nezavede.