Zahájení stavby posledního úseku dálnice D1, železnice na letiště, významný pokrok v digitalizaci dopravních agend, vyjednání rekordního rozpočtu pro dopravní investice, ale i energetická krize a organizování humanitární pomoci ukrajinským uprchlíkům. To byla hlavní dopravní témata končícího roku.
„V roce 2022 jsme se museli vyrovnávat s ekonomickými důsledky ruské agrese na Ukrajině a turbulencí na evropském energetickém trhu. Mám radost, že i přes tyto ztížené podmínky se nám podařilo posunout dopředu velké množství důležitých dopravních projektů. Začali jsme stavět poslední chybějící úsek D1 u Přerova, zahájili jsme práce na výstavbě trati Praha – Kladno s odbočkou na letiště, spustili jsme nový Portál dopravy a zvládli jsme splnit všechny dopravní priority našeho evropského předsednictví,“ říká k projektům ministr dopravy Martin Kupka.
Dálnice a silnice
Minulý rok byl ve znamení rekordní míry rozestavěnosti dálnic a silnic. Letos bylo otevřeno celkem 21,2 kilometrů nových dálnic a 14,2 kilometrů silnic I. třídy, včetně dlouhá léta odkládaného obchvatu Olbramovic. „Nejdůležitějším novým dálničním úsekem je takřka 15 kilometrů dálnice D 35 mezi Časy a Ostrovem, které jsme pro řidiče zvládli otevřít ještě před Vánocemi,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
„Po mnoha letech se nám podařilo odblokovat situaci u Přerova a zahájit stavbu posledního chybějícího úseku dálnice D1. Obdobně se nám dařilo u Pardubic, kde jsme ve druhé polovině prosince odstartovali výstavbu severovýchodní části obchvatu města,“ dodává ministr Kupka.
V současnosti je ve výstavbě 241,3 kilometrů, z toho je 143,6 kilometrů dálnic a 97,7 kilometrů silnic I. třídy.
Železnice
Na železnici byly dokončeny modernizační práce na I. koridoru na trati Brno – Blansko a na IV. koridoru směrem na jih Čech, díky čemuž došlo ke zkrácení cestovní doby mezi Prahou a Českými Budějovicemi na rovných 100 minut. Modernizací prošla také část třetího koridoru mezi Prahou a Plzní v úseku mezi pražským Smíchovem a Radotínem.
Zahájeny byly také přípravné práce na modernizaci další části trati Praha – Kladno, s odbočkou na letiště, nebo optimalizace trati mezi Mstěticemi a Čelákovicemi.
Z pohledu zabezpečení došlo k dokončení instalace nejvyššího stupně zabezpečení ETCS mezi Olomoucí, Uničovem a Šumperkem, kde se od 1. ledna jako na vůbec první trati v ČR spustí ostrý provoz. Tato vytížená regionální trať prošla rozsáhlou modernizací a kompletní elektrizací.
Digitalizace
Parlamentem prošel návrh zákona, díky kterému dojde k roku 2024 ke zrušení papírové podoby velkého technického průkazu. V prosinci ministerstvo dopravy spustilo také Portál dopravy, kde najdou občané všechny doposud digitalizované dopravní agendy přehledně a na jednom místě. „Šetříme čas a peníze občanů, kteří mohou, namísto několika návštěv úřadů a prohledávání internetových odkazů, nalézt dostupné elektronické služby na jednom místě. Z tohoto rozcestníku jsou dostupné již fungující služby spojené s dopravou, jako je například kontrola tachometru, dálniční známky, ale i novinky. Například nová možnost e-podání žádostí o výměnu řidičského průkazu z důvodu krádeže, ztráty či změny osobních údajů, předvyplnění žádosti na Registr vozidel či nové žádosti v agendě plavidel,“ říká Martin Kupka.
Digitalizace bude pokračovat i dále a cílem je mít kompletně digitalizované agendy do roku 2025.
Evropské předsednictví
Druhý půlrok 2022 se nesl ve znamení historicky druhého předsednictví ČR v Radě Evropské unie. „Podařilo se vyjednat dohodu o podobě transevropské dopravní sítě TEN-T, která představuje významný impuls pro rozvoj vysokorychlostní železnice ve střední a východní Evropě a lepší dopravní propojenost mezi jednotlivými státy. Pro Českou republiku se nám podařilo dojednat například to, že do hlavní sítě TEN-T bylo zařazeno VRT spojení Praha – Brno, Krušnohorský tunel a VRT Přerov – Ostrava, což usnadní financování ze zdrojů EU,“ řekl k úspěšné dohodě ministr Kupka.
Během předsednického půlroku se také povedlo dosáhnout dohody na znění nařízení k programu Secure Connectivity, nyní nazvaný jako IRIS2, mezi Radou, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Cílem je výstavba kosmické infrastruktury mnoha set družic, které budou poskytovat bezpečné, spolehlivé a dostupné autonomní spojení pro uživatele z EU.
Rekordní rozpočet pro dopravu
I přes složitou ekonomickou situaci zůstává výstavba dopravní infrastruktury jednou z vládních priorit. Tomu odpovídá i rekordní rozpočet pro Státní fond dopravní infrastruktury ve výši 150,9 miliardy korun. „Potřeba investic do dopravní infrastruktury přesahuje momentální možnosti státního rozpočtu, a proto jsme avizovali, že je budeme doplňovat dalšími nástroji financování, jako jsou právě úvěry od EIB. Memorandum uzavíráme proto, že s výhledem k připravované stavbě české sítě vysokorychlostních železnic chceme s EIB spolupracovat dlouhodobě,” uvedl při podpisu memoranda ministr Kupka.
Pomoc Ukrajině
Dynamiku celého roku změnila únorová ruská invaze na Ukrajinu. České dráhy do Přemyšlu vypravily první vlak pro evakuaci uprchlíků už 25. února, druhý den války. V kooperaci s Polskem jsme také jako první evropské země uzavřely vzdušný prostor pro ruská letadla. „Chci poděkovat všem, kteří se v prvních i všech následujících dnech zapojili do pomoci Ukrajině a válečným uprchlíkům. Díky vysokému nasazení byla naše odpověď na ruskou agresi rázná,“ dodává ministr Kupka.
Jana Bartošová
