Stát se chtěl před pár měsíci zbavit rodných čísel. O tento záměr za desítky miliard korun ale nikdo moc nestál, lidé ani firmy. Před nákladnou a náročnou likvidací rodných čísel v rámci lepší ochrany dat občanů varovali i ekonomové. Netrvalo to dlouho a ministerstvo vnitra přichází s novelou zákona o občanských průkazech, která rodná čísla v občanských průkazech zanechá. Materiál je zařazen v legislativním procesu zařazen do evidence a proběhlo připomínkové řízení. Původně zamýšlený přechod na bezvýznamové identifikátory by znamenal značné investice do těchto informačních systémů a řada orgánů státní správy na něj není připravena.
„Cílem navrhované změny zákona o občanských průkazech je i nadále zapisovat rodná čísla do občanských průkazů, a to bez časového omezení,“ popsalo ve zkratce ministerstvo vnitra záměr novely, která obnáší i změny zákona o úpadku a způsobech jeho řešení.
Dalším cílem legislativního procesu je v insolvenčním zákoně „zachovat existující režim ztotožňování dlužníků v insolvenčních řízeních věřiteli založený na rodných číslech a nepřecházet na nový systém bezvýznamových klientských identifikátorů a bezvýznamových směrových identifikátorů“.
Vypuštění rodného čísla jako jednoho z údajů, obligatorně zapisovaných do občanských průkazů, mělo původně dle legislativců přispět k postupnému uplatnění principů původního záměru zákona o základních registrech a představovat začátek identifikace prostřednictvím čísla osobních dokladů, případně tzv. klientských identifikátorů, namísto rodných čísel.
„Rodné číslo však stále plní nezastupitelnou roli, neboť splňuje podmínky pro spolehlivou identifikaci fyzické osoby. Rodné číslo je identifikačním údajem nejen ve vztahu k některým orgánům veřejné moci, ale rovněž slouží k identifikaci v rámci soukromoprávních vztahů fyzických a právnických osob. Řada stávajících informačních systémů soukromých subjektů funguje na bázi rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru fyzické osoby a přechod na bezvýznamové identifikátory by znamenal značné investice do těchto informačních systémů. Rovněž některé agendy státu na přechod na bezvýznamové identifikátory stále nejsou připraveny,“ tvrdí se v předkládací zprávě ministerstvo vnitra.
Účelem navrhovaných změn v insolvenčním zákoně je pak zachování existujícího režimu ztotožňování dlužníků v insolvenčních řízeních věřiteli založený na rodných číslech a nepřecházet na nový systém bezvýznamových klientských identifikátorů a bezvýznamových směrových identifikátorů.
„Na rozdíl od informačních systémů veřejného sektoru využívajících již nyní různé neveřejné agendové či klientské identifikátory fyzických osob (AIFO a KIFO) představuje rodné číslo reálně jediný, v soukromoprávních poměrech běžně využívaný, unikátní numerický identifikátor fyzických osob. Garance spolehlivosti vyhledávání dlužníků v insolvenčním rejstříku je klíčovým prvkem fungování insolvenčního práva v České republice. Přechod z rodných čísel na bezvýznamové klientské a směrové identifikátory není pouze technickým problémem na straně správce informačního systému (tj. ministerstva spravedlnosti), nýbrž také problémem věřitelů (zástupci systémových věřitelů nejsou schopni adaptovat se v krátké době na zrušení rodných čísel v insolvenčním rejstříku, přičemž se obávají zmeškání propadných lhůt k přihlášení svých pohledávek),“ tvrdá dále resort Víta Rakušana (STAN).
Navrhovaná legislativní změna má na rozdíl od předcházející úvahy o zrušení rodných čísel ekonomické výhody.
„V případě uvádění rodných čísel na občanských průkazech bez časového omezení je dopad na státní rozpočet neutrální. Z hlediska výroby občanských průkazů zůstane zachován stávající systém, včetně jeho finančních parametrů. V případě změn týkajících se insolvenčního rejstříku je dopad na státní rozpočet dokonce pozitivní, neboť nutnost vynaložení finančních prostředků na úpravy systémů odpadne,“ stojí v materiálu.
Poslanecké sněmovně legislativci navrhují, aby vyslovila s navrhovanou právní úpravou souhlas již v prvém čtení s ohledem na právní jistotu dotčených subjektů (zejména soukromoprávních subjektů, které by musely zahájit úpravy ve svých systémech).
Devět zásadních připomínek, dvě zůstávají předmětem sporu
Návrh zákona byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení 19. července s termínem pro zaslání připomínek do 16. srpna.
Zásadní připomínky vznesly úřad ministra pro legislativu, Český telekomunikační úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Digitální a informační agentura, Úřad pro ochranu osobních údajů a Unie zaměstnavatelských svazů České republiky.
Pouze doporučující připomínky uplatnily ministerstvo průmyslu a obchodu, úřad ministra pro evropské záležitosti a Sdružení místních samospráv České republiky.
Celkem bylo k návrhu zákona uplatněno devět zásadních připomínek, a to šesti připomínkovými místy. Vypořádáno bylo sedm zásadních připomínek, 2 zásadní připomínky, které k návrhu zákona uplatnil Úřad pro ochranu osobních údajů a Digitální a informační agentura se vypořádat nepodařilo, a jsou tudíž předmětem rozporu.
Digitální a informační agentura (DIA) požaduje, aby byla z návrhu zákona vypuštěna novela insolvenčního zákona, „a to z důvodu, že navrhovanou změnu považuje za krok zpět v již zahájeném procesu utlumování rodných čísel, když platná právní úprava počítá od 1. ledna 2025 s plným nahrazením rodného čísla bezvýznamovými klientskými identifikátory a bezvýznamovými směrovými identifikátory při získávání informací o dlužnících z insolvenčního rejstříku“.
„Předmětem navrhované právní úpravy je zachování zápisu rodných čísel do občanských průkazů. Na rozdíl od novely zákona o základních registrech, která ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů do právní úpravy dne 30. prosince 2010 zavedla, se nenavrhuje toliko odložení účinnosti, ale úplné odstranění ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů. Důvodová zpráva a hodnocení dopadů změn (RIA) zároveň deklaruje, že má i nadále docházet k útlumu používání rodných čísel,“ namítá DIA.
„Zejména s ohledem na výše uvedenou deklaraci, jakož i s ohledem na vývoj v době ode dne vyhlášení zákona o základních registrech, zejména zavedení agendových identifikátorů fyzických osob, odstraňování vedení rodných čísel z informačních systémů veřejné správy, zavedení bezvýznamových identifikátorů (např. identifikátor pacienta podle zákona o zdravotních službách) a usnesení vlády ze 13. ledna 2020, kterým vláda vzala na vědomí materiál ministerstva vnitra s názvem ´Věcné řešení minimalizace využívání rodného čísla při ověřování totožnosti fyzických osob včetně návrhu přehledu legislativních změn´, máme za to, že není žádoucí odstraňovat již provedené kroky v útlumu používání rodných čísel. Bezvýznamový klientský identifikátor, který je příkladem již provedené útlumu používání rodných čísel, byl do insolvenčního zákona v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (tzv. DEPO), platným od 9. července 2021. Termín pro implementaci bezvýznamového směrového identifikátoru, tj. 1. leden 2025, považujeme za dostatečný, kdy je k srpnu 2023 již přes dvě léta známo, že bezvýznamový směrový identifikátor bude zaveden. S ohledem na výše uvedené navrhujeme, aby návrh změny insolvenčního zákona byl odstraněn,“ konstatuje DIA.
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) odmítá návrh zákona jako celek, „neboť dlouhodobě zastává názor, že uvádění rodného čísla v občanských průkazech vede ke zneužití tohoto údaje“.
„Vývoj od roku 2009 směřuje nikoliv ke zrušení rodných čísel, ale k jejich útlumu, což je z pohledu ochrany soukromí a osobních údajů nepochybně správné a žádoucí. Rodné číslo (RČ) by rozhodně nemělo být uváděno v občanském průkazu, a to proto, že v praxi dochází běžně k předávání občanských průkazů, jejich kopírování, fotografování a skenování. Přitom je nemožné zabránit pořízení další kopie či zneužití RČ. To se přitom děje nejen v ČR, ale ve vztahu k našim občanům i v rámci EU v rámci volného pohybu osob. Uvádění RČ v občanském průkazu představuje závažná rizika z pohledu ochrany osobních údajů a soukromí, a to z pohledu propojování dat a možnosti zneužití těchto dat ve virtuálním prostoru, kde existují jen velmi obtížné možnosti kontroly a nápravy. Neuvádění RČ v občanském průkaze přitom neznamená jeho zrušení, ale pouze to, že se výrazně omezí možnost jeho potenciálního zneužití. Takové opatření by představovalo zvýšení standardu ochrany jednotlivce z pohledu základního práva na ochranu osobních údajů a je nutno na něm trvat. Obecné nařízení bylo přitom přijato právě proto, že není v možnostech fyzické osoby zabránit praxi neoprávněného zpracování osobních údajů, protože nedisponuje dostatečně efektivními možnostmi a nástroji ochrany. Je proto na státních orgánech, aby takovou ochranu základního práva na ochranu osobních údajů fyzickým osobám v demokratickém státě umožnily,“ namítá ÚOOÚ.
Od platnosti zákona o základních registrech byly podle ÚOOÚ stanoveny už čtyři termíny pro ukončení zápisu rodného čísla do občanských průkazů: do 31. prosince 2019, do 31. prosince 2021, do 31. prosince 2023. Čtvrtý termín stanovila novela o právu na digitální služby a o změně některých zákonů do 31. prosince 2024.
„Je v rozporu s principem právní jistoty neustále měnit budoucí účinnost platné právní úpravy a nakonec ji dokonce zrušit. Vyprazdňuje to pojem ´legisvakance´ (období mezi vyhlášením právního předpisu a jeho nabytím účinnosti – pozn. red.) a zakládá právní nárok na odškodění těch poctivých adresátů právního předpisu, kteří vynaložili náklady na uzpůsobení svých systémů podle platné, ale dosud neúčinné, právní normy, jak byla jejich povinnost. Návrh zákona zpochybňuje smysluplnost BSI (bezvýznamový směrový identifikátor – pozn. red.) a KIFO (klientský identifikátor fyzické osoby – pozn. red.) jako takových. Ačkoliv od 1. července 2022 bylo na základě zákona o právu na digitální služby soukromému sektoru BSI k dizpozici, návrh zákona je pobídkou na BSI nepřecházet a setrvat u rodného čísla. Úplně první KIFO – bezvýznamový klientský identifikátor insolvenčního rejstříku (BKIIR), se dokonce zcela zrušuje, ačkoliv stávající právní úprava umožňuje paralelní vyhledávání podle rodných čísel i nových identifikátorů. To vyvolává pochybnost o racionalitě zákonodárce,“ namítl zásadně ÚOOÚ.
Jaké identifikátory by mohly nahradit rodná čísla?
BSI – Bezvýznamový směrový identifikátor – je určen pro soukromoprávní subjekty ke ztotožnění osoby se základními registry. Pokud ke ztotožnění dojde na základě poskytnutých údajů (jméno, příjmení, datum narození, číslo OP atd.), je jistota, že na základě stejné sady údajů dojde ke ztotožnění i u jiného subjektu (je tedy přiděleno BSI, ale je jiné než u subjektu prvního). Předpokladem je, že klient dá k takovému poskytnutí stejné sady údajů souhlas. BSI se nesmí dále sdílet.
KIFO – Klientský identifikátor fyzické osoby – je číslo, které bude přidělováno klientům a bude možné ho sdílet (insolvenční rejstřík, banky, pojišťovny, obchodníci apod.). Je určeno pro komunikaci, v níž je třeba, aby více subjektů bylo schopno mezi sebou identifikovat, že jde o totožnou osobu. A to bez nutnosti vzájemného vyměňování si setů ztotožňovacích údajů o osobě.
SIFO – Stykový identifikátor fyzických osob (např. číslo občanského průkazu či pasu. Není určen pro trvalou identifikaci. Jeho prostřednictvím bude (v kombinaci s dalšími údaji) docházet ke ztotožňování.
AIFO – Agendový identifikátor fyzických osob. Již funguje, je určen pouze pro jednotlivé agendy ve veřejné správě (např. registr řidičů). Je určen čistě pro komunikaci ztotožňujícího subjektu provozujícího nějakou agendu (státní správa) a základních registrů.
Jan Hrbáček
