Tento příběh vojáka se dostal až na stůl ministryně obrany. Skončil tak, že voják po 25 letech služby z armády raději odešel. Proč? Rodinu kapitána Josefa Fialy zasáhla rakovina a on se chtěl o své nejbližší starat. Armáda jej ale převelela o více než 300 kilometrů dál od rodiny. Fiala se tomu bránil, ale jeho prosby zůstaly nevyslyšeny. Rozhodl se proto, že z armády odejde. Roli v tomto příběhu sehrálo i anonymní udání.
Josef Fiala působil v armádě přes 25 let a čtvrtým rokem byl zařazen na funkci náčelníka štábu u Střediska obsluhy výcvikového zařízení (SOVZ) Hradiště. Fiala se zhruba před rokem dostal do střetu se svým podřízeným, který mu vyhrožoval známým na Generálním štábu, který z armády odešel.
Anonymní udání
„Celé to začalo, když mi známá v měsíci květnu ze sousedního útvaru sdělila, že tam dotyčný byl a jak vyprávěl kolik toho na mě má a jak mě zničí. Vůbec jsem na to nebral zřetel. Zbystřil jsem až v okamžiku, kdy se ke mně dostala informace od našeho bývalého zaměstnance, že mu volali z Velitelství výcviku – Vojenské akademie z Vyškova (VeV-VA), že prošetřují anonym a zda je pravda, že odešel kvůli mně. Což samozřejmě popřel, protože to nebyla pravda. Najednou si z VeV-VA jakožto nadřízeného stupně nechali doložit odchodovost za posledních 5 let. Do toho přišel můj podřízený (zástupce náčelníka štábu) a informoval mě, že mu volal generál Ladislav Rebilas osobně, že se na mě vyptával a chtěl se s ním sejít, což odmítl z důvodu čerpání dovolené. V ten okamžik jsem si řekl, že je něco špatně, aby tady generál obvolával nadporučíka a pokud přišel anonym, proč nebyla stanovena komise atd. Najednou si pan generál 14 dní na to pozval mého velitele, bez jakékoli informace a na vše uvaleno embargo a nikdo nechtěl nic říct. Do toho mě opět informuje moje známá ze sousedního útvaru, že tam byl stěžovatel a říkal, že se vrací do armády a že je úplně v klidu, že já jedu v prosinci do mise a poté jdu sloužit do Vyškova k VeV-VA. No říkal jsem si, že rotmistr ví asi něco víc než já a od koho může tyto informace mít,“ začal svůj příběh popisovat Josef Fiala.
Do toho jej informoval jeho personalista, že v systému svítí obnova služebního poměru stěžovatele a naopak se prodlužuje.
„Říkám si, že za rotmistrem musí být někdo vysoko. Na základě této informace můj personalista volá svému nadřízenému personalistovi k VeV-VA a ten mu sděluje, že se tak generál rozhodl, že o tom nesmí mluvit a že problém bude vyřešen mým převelením. To už jsem začal být nejistý a celé mi to přišlo divné a nestandardní. Vždyť si do této chvíle nikdo ani neposlechl názor velitele útvaru majora Ladislava Richtra. Přes známého plukovníka jsem se zkoušel dozvědět více a ten oslovil náčelníka štábu VeV-VA. Ten mu sdělil, že to není o anonymu, ale že je zatím něco více, ale že nic nebude řešit po telefonu. To už mi bylo jasné, že se jede nějaká ´levá´. Uběhlo 14 dnů a můj velitel dorazil ke generálu Rebilasovi. Byť mě tam velitel vykreslil pomalu jako jednoho z nejlepších vojáků a vše je podloženo mým hodnocením, odměnami atd., tak generál sdělil veliteli, že k 1. 10. 2023 nastupuji do Vyškova k VeV-VA. Bylo úplně jedno, co mu tam velitel vyprávěl, tam už bylo rozhodnuto bez jakékoli možnosti se obhájit atd.,“ pokračuje Fiala.
Mohlo by vás zajímat
Toto jednání ho nadzvedlo ze židle a napsal jsem se na hlášení ke generálu Rebilasovi. Mezitím mu velitel řekl, že jednání bylo o anonymu a dle kladených dotazů byl zcela určitě autorem zmiňovaný stěžovatel.
Hlášení u generála
„Dvacátého července 2023 jsem dorazil i s mým velitelem na hlášení ke generálu Rebilasovi. Ono je těžké s hodností kapitána něco vysvětlovat generálovi, ale pokusil jsem se o to. Doslovně jsem přednesl panu generálovi vše. Pan generál, aby vyloučil to, že moje nestandardní přeložení je tak v krátkém čase, tak řekl, že celou věc nechal prošetřit, že nebylo nic shledáno ba naopak byli vyzdvihnuty mé schopnosti velení a řízení atd., a že přesně takové lidi potřebuje ve Vyškově. To že se nejedná o kariérní růst, protože jsem měl zůstat ve stejné hodnosti a navíc bych spadnul z pozice náčelníka štábu na běžného důstojníka mi potvrdil i vysoký funkcionář na agentuře personální. Argumenty, že se musím s manželkou starat o tři nezaopatřené děti atd. Pan generál vůbec nereflektoval na to co mu říkám. Bylo rozhodnuto. Papíry jsou na stole, támhle to podepište. Ani jsem neměl informaci, že jedu na personální pohovor, já jsem se tam jel obhájit. S kýmkoli se o tom bavím, tak mi řekl, že to je nestandardní, strašně narychlo a evidentně musí ´uvolnit mojí židli´. Další účelovost spatřuji v tom, že nutně mě tam pan generál potřebuje k 1. 10. 2023, ale na druhou stranu mě nechá do odjezdu do zahraniční operace sloužit na Hradišti. To že na ono místo je několik zájemců a já ho budu blokovat, když budu v zahraniční operaci nedává smysl už vůbec. Dále se dozvídám, že pokud neabsolvuji bezpečnostní prověrku na stupeň tajné, která je potřeba na funkci ve Vyškově, tak mě generál dá na pozici kapitána bez prověrky. Vždyť to už je účelová likvidace z mé pozice a o kariérním růstu nemůže být řeč,“ popisuje Fiala.
S odstupem několika dnů zavolal stěžovatel Fialovu zástupci, že ukončuje pracovní neschopnost, že si bere dovolenou, poté že bude na stáži u Vojenského útvaru Žatec, kam poté k 1. října 2023 nastupuje.
„Nad podivem, že nám rotmistr oznamuje věci o kterých nemáme ani páru, viz. stáž u jiného útvaru, jen vykresluje, že za ním musí stát opravdu někdo vysoko. Mému veliteli jsem předal žádost o zrušení vyslání do zahraniční operace a plánovaného přeložení do Vyškova z vážných rodinných důvodů,“ řekl Fiala.
Dvojí zásah rakoviny
„Bohužel v minulých dnech do života mé rodiny vstoupilo agresivní nádorové onemocnění rakoviny (maminka mé ženy), kdy zajištění odpovídající péče o osobu blízkou v souvislosti se zhoršením zdravotního stavu mé tchýně musím s manželkou soustavně řešit. Hlavní břemeno péče o tchýni leží na bedrech mé ženy. Já se starám především o další tři nezaopatřené děti, kdy nejmladšímu jsou tři roky. Samozřejmě v tuto chvíli můžete namítnout, proč jsem Vám a panu generálovi tuto zásadní informaci neposkytl na posledním hlášení ve Vyškově. Mohu vás ubezpečit, že v tu dobu jsem ještě neměl svolení a udělený souhlas od nemocných, abych vás mohl informovat o jejich zdravotním stavu. Situace se totiž dále zkomplikovala tím, že i sestře mé manželky byla bohužel diagnostikována také rakovina. Podstupuje léčbu spojenou s ozařováním a před několika dny musela i na mastektomii. Proto se nemůže o maminku mé ženy starat ani moje švagrová,“ napsal Fiala v žádosti o zrušení vyslání do zahraniční operace a přeložení k rodině nejbližšímu vojenskému útvaru.
Fialův velitel tuto žádost postoupil do Vyškova.
„Na základě mé žádosti si mě velitel VeV-VA generál Rebilas předvolal 28. srpna 2023, kde mi oznámil, že chápe závažnost mé situace, tudíž že mě nebude posílat do zahraniční operace a že mě nebude tahat ani do Vyškova. Načež mi oznámil, že mi neprodlouží dobu rozhodnou, která mi končí na konci tohoto roku a k 1. lednu 2024 mi nabídl místo kapitána ve Vyškově. Na otázku, proč mi neprodlouží dobu rozhodnou, mi odpověděl, že má na to právo a že má za mě náhradu. Nerozumím tomu, když na místě sedím necelé 4 roky proč je problém ji prodloužit, což je úplně běžná praxe a můj velitel její prodloužení navrhoval. Nevěřím tomu, že tohle praktikuje i na jiných vojácích a opět mě to utvrzuje, že celé to je účelové a musí mě odsunout z pozice. V takto závažné životní situaci, kdy moje rodina potřebuje plnou podporu a hlavně finanční, tak se teď budeme stresovat o to více, zda budu mít práci, protože to budu nucen u armády ´položit´. To jak se projevuje stres na zdraví je nezpochybnitelné a hlavně teď, když manželka se svojí nemocnou maminkou a sestrou na doporučení lékařů podstupuje genetické testy, zda má taky nádorové onemocnění, protože to je hodně pravděpodobné a celá tato situace nám nepomáhá. Armádě jsem dal hodně a když potřebuji pomoc já a starat se o těžce nemocnou rodinu a děti, tak někdo z nějakého důvodu Vám dá ´kudlu do zad´ a ještě ji dvakrát otočí.
Dle Fialova předpokladu mu byl 3. listopadu 2023 vyhlášen personální rozkaz k převelení do Vyškova od letošního 1. ledna. Takže si podal žádost o zkrácení závazku a rozhodl se kariéru u armády ukončit ke konci loňského roku.
Případem kapitána Josefa Fialy se zabýval Inspektorát Generálního štábu, Inspekce ministerstva obrany i sama ministryně obrany Jana Černochová.
Voják se musí profesně rozvíjet
Na otázku, proč byl Josef Fiala převelen do Vyškova, mluvčí Generálního štábu Magdaléna Dvořáková uvedla, že v rámci kariérního růstu je každý příslušník armády povinen se dál profesně rozvíjet.
„Vždy se zohledňuje i zdravotní stav vojáka/vojákyně nebo rodinného příslušníka, sociální zázemí, atd. Dále je zde atribut rozhodné doby ve služebním zařazení, po kterou může voják setrvat v daném služebním zařazení. Prodloužit dobu rozhodnou lze pouze tehdy, když není možné na dané služební místo zařadit jiného vojáka splňujícího kvalifikační předpoklady a požadavky. Pro chod armády a udržení její požadované obranyschopnosti je důležité brát v potaz i potřebu armády. Pan kapitán sloužil u Střediska obsluhy výcvikového zařízení (SOVZ) Hradiště na různých služebních místech od roku 2007 a v rámci jeho dalšího kariérního růstu obdržel nabídku na služební místa, která výše uvedené splňovala. Pan kapitán během personálního pohovoru k přeložení vyjádřil nesouhlas, ale neuvedl konkrétní důvody odmítnutí nabídnutých služebních míst. Nebylo mu ani bráněno v hledání jiného služebního místa dle jeho uvážení. Rozhodnutí ukončit služební poměr bylo jeho vlastní iniciativou,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku Magdaléna Dvořáková.
Z důvodu kariérního rozvoje a zvýšení šance vojáka uspět ve výběru na vyšší funkci a případné povýšení, prý byla Fialovi byla nabídnuta služební místa, která by mu umožnila se dále profesně rozvíjet a zajistila do budoucna kariérní postup.
„Vůbec nezpochybňuji kariérní růst. Jsem voják, který splňoval úplně všechno. Dokonce do mise do které jsem měl jet, jsem se do výběrového řízení nominoval sám, dobrovolně a byl jsem vybrán. Já vůbec neměl problém sloužit jinde, ale ne za těchto podmínek. Všichni si toho jsou dobře vědomí a účelovost mého převelení je do očí bijící. Co vystihuje účelovost mého převelení je, že na služebním místě náčelníka štábu jsem neodsloužil ani jednu dobu rozhodnou (což jsou v tomto případě 4 roky). Běžná praxe, že tam každý můj předchůdce seděl alespoň 10 let. To že tam druhý kapitán (Ladislav Synáč) sedí na místě zástupce náčelníka dobrých 15 let nikoho netrápí. Proč nikdo neřeší jeho kariérní postup?“ zareagoval na reakci Generálního štábu Josef Fiala.
Anonym komentovat nebudeme
K anonymnímu udání na Fialu se Generální štáb odmítl vyjádřit. „Vzhledem k tomu, že šlo o anonymní dopis není znám autor a s ohledem na soukromí pana kapitána, nebudeme sdělovat obsah dopisu,“ uvedla dále Dvořáková.
Magdaléna Dvořáková odmítla, že by se ve věci osobně angažoval velitel Velitelství výcviku – Vojenské akademie brigádní generál Ladislav Rebilas, jak tvrdí Josef Fiala.
„Pan generál se ve věci pana kapitána nijak osobně neangažoval. Jako velitel Velitelství výcviku – Vojenské akademie (VeV-VA) je nadřízeným orgánem SOVZ Hradiště. Tedy z titulu své funkce řeší opatření, včetně těch personálních, v rámci své podřízenosti,“ doplnila Dvořáková.
Stížnost kapitána Fialy řešil podle Dvořákové Inspektorát náčelníka Generálního štábu AČR (I NGŠ).
„Jak bylo výše uvedeno, bez svolení pana kapitána Fialy nejsme oprávněni sdělovat informace z jeho osobního spisu. Nicméně po zhodnocení všech podkladů komise I NGŠ zamítla stížnost pana kapitána jako neoprávněnou. V obecné rovině, Armáda České republiky se snaží být tím nejlepším možným zaměstnavatelem v rozsahu stanovených regulí tak, aby vyhověl právům všech vojáků a vojákyň na jejich životní standard a schopnost udržet rovnováhu mezi jejich službou a osobním životem. Zároveň ale musí AČR dbát na plnění závazků, které je voják ve službě povinen plnit a ke kterým se zavázal přísahou. Pokud toho voják není schopen, je třeba hledat vzájemné řešení dané věci a v případě, že se to nepodaří, tak to někdy i končí ukončením služebního poměru. V případě pana kapitána, byla rodinná situace zohledněna, a to jak nabídkou služebního místa v dojezdové vzdálenosti od místa bydliště, tak zrušením nominace jmenovaného do zahraniční operace z rodinných důvodů. Stěžovateli bylo vyhověno v případě jeho žádosti o zkrácení doby služebního poměru, a odešel ze služebního poměru s výsluhovými náležitostmi v plné výši,“ odpověděla na další z otázek Magdaléna Dvořáková.
Josef Fiala proto posléze vydal svolení poskytnout informace z osobního spisu.
Jsme armáda a práva jsou definovány zákonem
„Pan kapitán v záloze Fiala měl být přeložen k Velitelství výcviku – Vojenské akademii ve Vyškově, nikdy však skutečně nebyl, protože s tímto rozhodnutím nesouhlasil. Jak jsem uvedla v předchozí odpovědi, pokud není soulad mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem snažíme se danou situace řešit a brát v potaz i jeho osobní / rodinou situaci, nicméně jsme Armáda České republiky a pro vojáky jsou jejich práva a povinnosti spojeny se služby definovány zákonem o vojácích z povolání. Záměr přeložení pana Fialy k VeV-VA nijak nevybočil ze standardní aplikace obecných zásad řízení kariér vojáků. Velitel Střediska obsluhy vojenského zařízení Hradiště i velitel VeV-VA jej vyhodnotili jako vhodného kandidáta na funkci budoucího velitele SOVZ Hradiště. Převážná část vojenské kariéry pana kapitána byla však spjata výhradně se SOVZ Hradiště, kde v různých funkcích sloužil více než dvacet let. Proto velitel VeV-VA rozhodl o jeho přeložení k VeV-VA Vyškov k zajištění jeho osobního a profesního rozvoje, zejména k získání zkušeností ze služby na nadřízeném stupni velení,“ uvedla v modifikované verzi po souhlasu k poskytnutí informací z osobního spisu mluvčí Generálního štábu Dvořáková.
Taková je podle ní praxe i pro budoucí velitele vojenských útvarů od praporů po brigády, kteří se pro změnu takto „točí“ v různých pozicích na sekci rozvoje sil nebo sekci plánování schopností ministerstva obrany na Generálním štábu Armády České republiky. „Tato praxe je zavedená nejen u nás, ale i v jiných aliančních armádách. Perspektivní voják, se kterým se počítá jako budoucím velitelem, je na určitou dobu odvelen na vyšší stupeň, kde vykonává štábní funkci. Během této doby pochopí a osvojí si praxi nadřízeného stupně a zároveň získá nové kontakty, seznámí se jinými v obdobné fázi jeho kariéry, získá vhodný odstup od kolegů, budoucích podřízených, na pracovišti. S nabídkou převelení u prvního pohovoru pan Fiala nesouhlasil bez udání důvodu. Následně byl proveden druhý pohovor z důvodu nečinnosti pana Fialy k získání bezpečnostní prověrky na nové služební místo. Ve druhém pohovoru tak obdržel nabídku místa s nižším prověřením, avšak stále ve stejné hodnosti kapitána. Zde informoval o rodinných okolnostech (nemoci příbuzné) a k přeložení vyjádřil opět nesouhlas. Pan Fiala si žádost o přeložení do jiného místa výkonu služby nepodal, žádal pouze při personálním pohovoru o podporu s převelením k Vojenské střední škole v Sokolově,“ pokračovala Dvořáková.
„Nikdo mi žádné místo v dojezdové vzdálenosti nenabídl. Ať Vám ukážou jediný záznam o pohovoru. Nic takového neexistuje. Žatec (Ústecký kraj), Rakovník (Středočeský kraj) atd. Mechanismy personálního obsazování služebních míst v Armádě ČR fungují jinak, než že vám zavolá plukovník z inspektorátu, který s tím nemá absolutně nic společného a nemá k tomu ani pravomoc. Odjezd do mise zrušili, ale službu ve Vyškově ne. To má tedy logiku. Klidně mohli počkat třeba rok, než se ta ´situace´ sama vyřeší třeba smrtí a potom mě elegantně převelet, ale evidentně nemohli čekat,“ reaguje Josef Fiala.
Stížnosti na řešení personální situace
V průběhu řešení převelení pak podle Dvořákové kapitán Fiala postupně zaslal dvě stížnosti ve věci nestandardního postupu velitele VeV-VA při řešení jeho personální situace. „Po odeslání první stížnosti pana Fialy byl jmenovaný telefonicky kontaktován příslušníkem Inspektorátu náčelníka Generálního štábu AČR s dotazem, zda by uvažoval o pokračování ve služebním poměru, kdyby mu bylo nabídnuto služební místo u útvaru v dojezdové vzdálenosti od Karlových Varů, např. v Žatci nebo v Rakovníku. Na tento dotaz odpověděl, že to je příliš daleko a že je rozhodnut služební poměr ukončit. Rozhodnutí ukončit služební poměr bylo iniciativou tedy jeho. Panu Fialovi nebylo bráněno v hledání jiného služebního místa dle jeho uvážení. Rozhodnutí ukončit služební poměr bylo jeho vlastní iniciativou,“ uvedla dále Dvořáková.
„Stížnost kapitána Fialy řešil Inspektorát náčelníka Generálního štábu AČR, protože pan Fiala stížnost adresoval náčelníkovi Generálního štábu a následně paní ministryni. Kancelář ministryně jeho žádosti vždy postoupila k šetření náčelníkovi Generálního štábu a byla vždy o postupu vyrozuměna. Obecně, nesdělujeme informace z osobního spisu vojáka, v tomto případě bývalého vojáka. Nicméně po zhodnocení všech podkladů komise Inspektorátu náčelníka Generálního štábu zamítla stížnost pana kapitána jako neoprávněnou. Anonymní dopis byl prošetřen, na výše uvedený záměr převelení v rámci kariérního růstu tehdy pana kapitána nemělo žádný vliv. Ad poslední dotaz, jak bylo výše uvedeno, ne vždy obě zainteresované strany najdou společné řešení při změně podmínek na jedné nebo druhé straně. Nové okolnosti vždy změní podmínky, které jsou určující pro další spolupráci. V tomto případě se pan kapitán nakonec rozhodl odejít z armády a armáda jako jeho zaměstnavatel to akceptovala,“ uzavřela Magdaléna Dvořáková.
„Nedělám si iluze, že jsem ojedinělý případ, ale ten můj si myslím je po lidské stránce trochu specifický. Ničeho jsem se nedopustil, vše splňoval a rodina trpí nádorovým onemocněním, proto si myslím, že by veřejnost potažmo uchazeče o vstup do armády můj příběh velice zajímal. Armáda trpí velkým nedostatkem vojáků a je to slyšet skoro každý týden ve zprávách, jak se snaží lidi do armády dostat a na druhou stranu se chovají přesně opačně a nelidsky. S odstupem času vnímám, že není důležité na čí popud, přání či rozkaz se to celé stalo, ale že se to vůbec stalo. To ve mě vře a chci se bránit. Zničilo mi to kariéru i život,“ zareagoval na vyjádření Generálního štábu dnes už bývalý kapitán Armády České republiky Josef Fiala.
Jan Hrbáček
